Seznam článků - Recenze
Recenze: AGNOSTIC FRONT – Echoes in Eternity /20252/ Reigning Phoenix Music
Tohle, stejně jako kupa desek předchozích, je garantované poctivé HC řemeslo, na které je stoprocentní spoleh a lze ho tesat do kamene na věčné časy. Jakoby u ústřední dvojice Roger Miret a Vinnie Stigma (oslavil sedmdesátku) čas přestal platit – zápal a energii by jim mohl závidět kdejaký dorostenec.
Recenze: 1914 – Viribus Unitis /2025/ Napalm Records
Prostřednictvím „Viribus Unitis“ si lze na peklo v zákopech málem fyzicky sáhnout. Atmosféra desky je tak silná, že bych se nedivil, kdybych vzápětí uslyšel rozkaz k útoku a zjistil, že v tom zákopu opravdu jsem a čeká na mě z protější strany kulka nebo granát.
Recenze: HAISSEM – Pure Devil As Thou Art /2025/ Arx Produtions
Tam, kde skončil poslední tón „Ad Cor Tenebrarum“, tam začíná „Pure Devil As Thou Art“ a vydává se opět po jiné pěšince, tentokrát epickou, řekněme více norskou cestou. Přitom základní rámec minulé desky zůstává zachován, akorát přibylo více jedovatějších přísad na úkor symfonických choutek, které vymizely takřka úplně.
Recenze: RAVENOIR – Deadreams /2025/ Gothoom Productions
„Deadreams“ je natolik vyrovnaná a soudržná kolekce, že vypíchnout jediný nebo pár vrcholných momentů je práce pro naprostého magora nebo naopak zlomyslného prudiče. „Deadreams“ totiž považuji za vrcholný moment v průběhu celých parádních 38 minut.
Recenze: STURLE DAGSLAND – Dreams And Conjurations /2025/ vlastní vydání
Norský nekonfromní umělec Sturle Dagsland se na každý pád vymyká našemu webzinu takřka úplně, nicméně pokud si zachováte doplna otevřené hledí a na chvíli zapomenete na žánrové škatulky, jeho náladová a snivá hudba dokáže zaujmout a navodit zajímavou náladu.
Recenze: DIRKSCHNEIDER AND THE OLD GANG – Babylon /2025/ Reigning Phoenix Music
Rukopis je jasný – Uda si prostě nespletete ani v pět ráno po příchodu z divokého mejdanu. Dál už se „stará parta“ ubírá vlastní cestou a nutno poznamenat, že s nesmírnou elegancí!
Recenze: Rage – A New World Rising /2025/ Steamhammer / SPV
Jak se říká, někdo je starý ve třiceti a někdo je mladý od nátury, i když údaj v občance dávno tvrdí něco jiného. A právě tento případ je Peavy Wagner – obklopen o generaci mladšími muzikanty chytil takovou slinu a zdravý hlad, že se mnou RAGE mrskli o zem už potřetí za sebou. „A New World Rising“ jde na dřeň, čekal jsem leccos různými směry, ale takový nátěr? Riffy kouškou až ke kosti, bicí skladby nemilosrdně ženou skladby kupředu a Peavy má energie jak po maturitě!
Recenze: CORONER – Dissonance Theory /2025/ Century Media Records
Z „Dissonance Theory“ mám husí kůži. Hrubost a technická preciznost, spojená do strhujícího a maximálně funkčního celku a k tomu úžasný výlet do dosud netušených oblastí – komu se tohle za poslední dobu povedlo?
Recenze: SABATON – Legends /2025/ Better Noise Music
Balancování na hraně vlastní recyklace se SABATON ještě jakž takž povedlo uhrát ve vlastní prospěch, to ale nemusí trvat věčně. „Legends“ se točí v bludišti rutiny, která mě ani trochu nebaví. Dvě, tři silnější skladby z jedenácti to prostě nemají šanci urvat.
