Seznam článků - Recenze

Recenze: KOMUNÁL – Nedáme se zlomit /2024/ vlastní vydání

Recenze: KOMUNÁL – Nedáme se zlomit /2024/ vlastní vydání

KOMUNÁL na albu „Nedáme se zlomit“ nezní jako kapela, která potřebuje křičet na celý svět. Spíš si sedne vedle vás, podá vám pivo a začne mluvit o věcech, které se běžně říkají až příliš pozdě. O rodině, ztrátách, paměti, odvaze i obyčejném přežití všedních dnů.
Recenze: VANAHEIM: Devět světů /2026/ vlastní vydání

Recenze: VANAHEIM: Devět světů /2026/ vlastní vydání

„Devět světů“ není pouhou řadovou deskou. Je to koncepční pouť, která zrcadlí nejen severskou mytologii, ale především trnitý osud samotné kapely v uplynulé dekádě. Nahrávka mapuje emocionální extrémy. Provede vás od nejhlubší temnoty říše Hel, přes osudový majestát stromu Yggdrasil a spoutaný vztek vlka Fenrira, až po nezkrotnou touhu v chrámu Ásgardu. Výsledkem je dosud nejsilnější a nejvíce lidské album v diskografii kapely.
Recenze: PŘÍTEL BELIAL – Kulervoucí příběh aneb příběhy co mají koule /2026/ vlastní vydání

Recenze: PŘÍTEL BELIAL – Kulervoucí příběh aneb příběhy co mají koule /2026/ vlastní vydání

Na tvář naneste warpaint, nafoukněte bazének a naražte bečku! Léto je tu!
Recenze: ALTER BRIDGE – Alter Bridge /2026/ Napalm Records

Recenze: ALTER BRIDGE – Alter Bridge /2026/ Napalm Records

ALTER BRIDGE mistrně trefili ideální průsečík mezi klasickým stadionovým hard rockem, post-grungem a moderními metalovými záblesky. To samo o sobě není nic, co bychom od kapely neznali z minulosti, ovšem ALTER BRIDGE mají v roce 2026 natolik jiskřivou fazónu, až mám pocit, že poslouchám čerstvou nahrávku mladé, po hraní hladové kapely, a ne ostřílené matadory se spoustou zářezů na pažbě.
Recenze: KAUNIS KUOLEMATON - Kun Valo Minussa Kuoli /2025/ Noble Demon

Recenze: KAUNIS KUOLEMATON - Kun Valo Minussa Kuoli /2025/ Noble Demon

Páté album finských náladotvůrců KAUNIS KUOLEMATON může možná budit dojem běžného doom metalového alba, ovšem jen na první letmý poslech. KAUNIS KUOLEMATON si drží nadstandardní úroveň kvality v podstatě od samého počátku a postupně svůj výraz vybrušují do pochmurné krásy a podmanivé dokonalosti.
Recenze: PŘÍSUN POVOLEN – Motivátor /2026/ vlastní vydání

Recenze: PŘÍSUN POVOLEN – Motivátor /2026/ vlastní vydání

„Motivátor“ nepřekvapuje formou, tu ostatně známe ze všech stran skoro všichni. Vtip vězí v přístupu, jaký PŘÍSUN POVOLEN zvolili, aniž by se možná z jejich strany jednalo o úmysl. Díky naprosto přirozenému výrazu a když už budu hodně akademický, díky autenticitě pak neřešíte vůbec nic a nepatláte se v nepodstatných detailech. Právě o tom je „Motivátor“ – o nenucené výpovědi ruku v ruce s vydatnou porcí zábavy. Nevím jak vy, ale mě to bohatě stačí.
Recenze: COLD STEEL – Discipline & Punish /2025/ Spinefarm Records

Recenze: COLD STEEL – Discipline & Punish /2025/ Spinefarm Records

COLD STEEL jsou HC jako břitva, jak my pamětnické konzervy říkáme, crossover jako domácí zvíře v chlívku. V Tampě na Floridě vznikla velice zajímavá partička, rozkročená mezi přímočarým, syrovým thrash metalem, drtivým HC groovem a příhraničním stykem s hip-hopovou ukecaností.
Recenze: DEVIANCE – Serpent Season /2026/ Cecek Records

Recenze: DEVIANCE – Serpent Season /2026/ Cecek Records

„Serpent Season“ vás bez varování chytí pod krkem, omlátí o stěny a než se stihnete rozkoukat, válíte se v prachu a snažíte si vzpomenout na své jméno a bydliště. Pro objem neurvalosti a přímočaré energie si DEVIANCE šli rovnou dvakrát.
Recenze: EXODUS – Goliath /2026/ Napalm Records

Recenze: EXODUS – Goliath /2026/ Napalm Records

S EXODUS to v mém případě nebyla láska na první poslech, tanečky okolo a vzájemné oťukávání se opakovaly s každým albem, aby nakonec skončily u situace, že desku musím mít doma. EXODUS mi v uších bez výjimky vždy rostou pozvolna a výjimkou není ani „Goliath“.
Recenze: ROBERT PLANT – Saving Grace /2025/ Nonesuch Records

Recenze: ROBERT PLANT – Saving Grace /2025/ Nonesuch Records

Potichu a ještě tišeji. Robert Plant se nemilosrdně ubíhajícímu času navzdory neustále vyvíjí a tohle album je toho důkazem. „Saving Grace“ je deska křehce osobní, zlehka plynoucí, přesto se ale zarývá hluboko pod kůži.