Seznam článků - Recenze

„Utrpení, oběti a kati celibáti“, to je málem až fyzicky hmatatelné útrpné právo. Atmosféra desky je hustá až běda, Rákosníček se s mlhou kolem rybníčka Brčálníku může tak akorát vyfotit. Děs a utrpení nešťastníků, podrobených nejrůznějším stupňům tortury a následným drakonickým trestům, vyvěrá z každého tónu.

Recenze: BEHEMOTH – The Shit ov God /2025/ Nuclear Blast
„The Shit Ov God“ je album neurvalé a sofistikované zároveň, kterému trocha té koroze a špíny v pozadí jednoznačně prospěla a přinesla nemalé oživení do už poměrně stojatých vod.

Recenze: CRADLE OF FILTH – The Screaming of the Valkyries /2025/ Napalm Records
Na „The Screaming of the Valkyries“ jsem vlastně nenašel skladbu, která by byť lehce kulhala na jednu nohu. To je mnohem víc, než jsem vůbec čekal.

Recenze: THE BLACK DAHLIA MURDER – Servitude /2024/ Metal Blade Records
Že mě desátá deska TBDM takto rozseká na srajdu, jsem opravdu nečekal.

Recenze: OLYMPIC – Bombarďák /2025/ Supraphon
Bombarďák“, ač má z mnoha bojových letů na spoustě míst oprýskaný nátěr, šrámů nepočítaně a za dlouhou službu doplněnou posádku, slouží stále skvěle a je na něj spoleh. „Bombarďák“ je album pro radost, a to jak pro radost fanouškům, tak i pro radost kapele.

Recenze: NEVER FALL – Eternal /2025/ vlastní vydání
NEVER FALL si důrazně řekli o pozornost a jsem upřímně zvědav, kam se posunou dál. „Eternal“ si na nic nehraje, obyčejnost a civilnost znamená hlavu na špalku za to, co se na albu nachází. A to se počítá především.

Recenze: AVANTASIA – Here Be Dragons /2025/ Napalm Records
Medyeda to nijak extrovně nebaví, Vás třeba bude...

Recenze: GHOST – Skeletá /2025/ Loma Vista Recordings
Bombastická produkce, vzletné melodie, vypiplané aranže, příjemně poslechové písničky - Skeletá.

Recenze: BENEDICTION – Ravage of Empires /2024/ Nuclear Blast
„Ravage of Empires“ je jako zákeřná infekce – ponejprv bohorovný klid z mírné rýmičky a pak už pozdě bycha honiti. Pak už je pevně usazené v paměti a není jiná možnost, než si ho dávat pravidelně s nutkavou potřebou zažít to zas a znova.

Recenze: WHITECHAPEL – Hymns in Dissonance /2025/ Metal Blade Records
Nemám tušení, zdali WHITECHAPEL ukuli album zcela záměrně takto brutálním způsobem, ovšem drtivá síla, která ze skladeb stříká na všechny strany, je přímo neskutečná.