Seznam článků - Recenze
Recenze: RAVENOIR – Nocturne /2024/ Gothoom Produtions
„Nocturne“ znamená další (a nemalé) rozvinutí myšlenky, nastíněné na předchozí desce a její obohacení o další roviny. Death / black metalové prvky si daly krok vzad a do popředí postoupila nefalšovaná pochmurnost a doom metalové nálady, které typickému skladatelskému Aleshovu rukopisu dodávají další rozměr.
Recenze: DAVID GILMOUR – Luck And Strange /2024/ Sony Music
Stále stejný a stále skvělý - David Gilmour!
Recenze: VLTIMAS – Epic /2024/ Season Of Mist
Z tohoto temného přízraku ani nemusíme mít strach, může stát vedle vás a nic tak úplně zvláštního se z vaším osobním komfortem nestane. Ovšem všeho do času, jakmile opadnou poslední zbytky ostražitosti, bestie zaútočí a my se můžeme pokusit ve spěchu pomodlit, dokud na to je ještě zbývá zlomek času.
Recenze: GRAND MAGUS – Sunraven /2024/ Nuclear Blast
Pro „hevíkáře“ se jedná o prémiovou krmi nejvyšší kvality, která se sice moc nemaže s jemností konzistence a kultura stolování rozhodně není jako v Alkronu, ale kdo by ji v tomto případě požadoval?
Recenze: KARBON – EP Staň se jedním z nás /2024/ vlastní vydání
A jeb ho! Zvukově je „Staň se jedním z nás“ o galaxii jinde a nezůstalo jen u zvuku. Skladby jsou mnohem dravější a hlavně dospělejší. Z EP cítím jasný devadesátkový základ, mix HC, thrash metalu, groove a rockově laděných melodií funguje bezvadně a zarývá se rychle pod kůži.
Recenze: ARALLU – Battleground /2024/ - pilotní singl k nadcházejícímu albu „"D-MOON From The Ancient World"
V souvislosti se zatím posledním albem „Death Covenant“ jsem tvrdil cosi o „vyšším stupni útočnosti“. První vzorek z chystané novinky mi toto moje tvrzení razantně připomněl.
KRONEK, ALBAND A REGGAE VE SKLADU HOŘLAVIN aneb LÁSKA ROBOTKA
Dědkova „recenze“ Androidky z připravovaného alba skupiny ALBAND jménem Sklad hořlavin.
Recenze: ANIME TORMENT – Just A Carcass /2023/ vlastní vydání
Brutální death metal současného střihu si podává packu s deathcorem v naprosto ideálním styčném bodě, technické fígle a instrumentální gymnastika působí zcela přirozeně a ne jako prostá exhibice ve stylu Horáčka z večerníčku Mach a Šebestová, když převáděl své plavecké schopnosti - „a teď čumte, jak umíme hrát“.
Recenze: DYSANGELIUM – Jonestown /2024/ vlastní vydání
Atmosféru beznaděje a zmaru se DYSANGELIUM podařilo do skladeb zakomponovat velmi věrně a album může s klidem plnit roli jakéhosi děsivého soundtracku k celému šílenému příběhu, který se roku 1978 udál a dodnes působí jako hrůzná noční můra.