Recenze: BURNING WITCHES – Inquisition /2025/ Napalm Records
Máme často 
podvědomou tendenci holkám nadržovat a občas přimhouřit oko, kde by to chlapi schytali naprosto na férovku. U švýcarských divoženek BURNING WITCHES si na gentlemany hrát nemusíme. Jejich (již šestá) deska žádnou pozitivní diskriminaci nepotřebuje. „Inquisition“ je totiž nekompromisní rána z metru a heavy metal jako podle příručky.
Můžeme žasnout nad zvládnutou formou, jako vystřiženou z pozdních osmdesátek, nad kousavými riffy a strhující energií. Tohle všechno by ale byla jen prázdná slupka s průvanem uvnitř, nebýt podmanivé atmosféry a silných, husí kůži vyvolávajících melodií. Nevím, jestli je to čistě můj subjektivní pocit, ale děvčata nám poněkud přitopila pod kotlem. Laura ječí jak na vidle napíchnutá a skladby mají místy až thrashmetalové ostří. Další rovinou, která na hulváta sbírá trumfy, je sugestivní temná atmosféra, přesně pasující ke středověké koncepci celé desky. Chytlavost, respektive hitovost skladeb ještě nemusí nutně znamenat v předklonu se podbízet mainstreamovému publiku a chrlit jeden kolovrátkový popěvek za druhým. „Inquisition“ startuje řádně zostra a pomalu jsem začal větřit, kdy začne docházet pára a deska zařadí neutrál, aby se v klídku dojelo ne výklep z kopečka. Jenže prd, slavný soude – „Inquisition“ je natolik chytře vystavěná kolekce, že zvládá udržet posluchače ve střehu do posledních vteřin. Dokáže včas zvolnit (včetně parádní balady „Release Me“), nasadit klasický heavy riffostroj s težkým spodkem, aby znovu vystřelila do stratosféry.
„Inquisition“, ač to tak může vypadat, není deskou úplně na první dobrou. Pokud budete chtít, aby vám BURNING WITCHES nakopaly pozadí jako zvukový podklad k mytí nádobí nebo žehlení, může být. Ale pořád je to maximálně půlka toho, co tahle parta krasavic dokáže, když si „Inquisition“ dopřejete v klidu a na poslech se jaksepatří soustředíte. „Inquisition“ totiž funguje úplně stejně, jako všechny heavy klasiky, které mi prošly sluchovými receptory. Zůstat u jednoho poslechu a spoléhat na něj jako na bernou minci, nedopadlo by to nijak povzbudivě. Deska najíždí postupně a upřímně – kdo by se chtěl připravit o maximální poslechový zážitek a naplno dobité baterky? Já tedy ani omylem.
Pokud by mě postavili před zásadní dilema typu „Losnu nebo Mažňáka“, zdali zvolím za a: současnou podobu power metalu nebo za b: klasický heavy metal ve všech jeho mutacích, i ve tři ráno po nechtěném probuzení odpovím stejně – za b), a to bez mrknutí oka. A pokud ještě za současného rozpoložení věcí vezdejších vychází takto silné heavy nahrávky, svět je ještě v cajku.
Medyed
facebook.com/burningwitches666/
instagram.com/burningwitchesofficial/
Komentáře