Rozhovor s majitelem brněnského klubu M13 Martinem Kopuletým

„MÁM TO ŠTĚSTÍ, ŽE MÁM KOLEM SEBE LIDI, HLAVNĚ BĚTKU, KTEŘÍ JSOU OCHOTNI SE MNOU PRACOVAT A SNÁŠET MĚ (NEBÝVÁ TO JEDNODUCHÉ),“

říká v rozhovoru pro náš web Martin Kopuletý, majitel brněnského klubu M13. 

Denně se na nás valí zprávy z masmédií o tom, jak stát pomáhá podnikatelům. Ale postoj druhé strany, právě oněch podnikatelů, kde máte šanci je vidět a slyšet? My vám přinášíme necenzurovaný pohled z podnikatelské sféry, rozhovor s člověkem, kterej se fakt nefláká a maká. Dokud mu to tedy stát nezakáže. Pan Martin Kopuletý, majitel brněnského hudebního klubu M13, v otevřeném rozhovoru pro náš web.

Ahoj, Martine, Ty jsi pro mne takový nezlomný rockový nestor, protože mám pocit, že Tě nic neporazí. Začněme ale prosím bez koronaviru. Mnohokrát ses musel stěhovat. Já Tvůj klub znám ještě z KrPole z Kartouzské, pak třeba z Žabin na Dobráku, poté byl dlouho na Divadelní, kdes to dokonce kvůli hluku přestavoval a odkud Tě stejně vyštvali, a teď v samém jádru Brna M13 na Benešce. Co bys k tomu všemu řekl, a myslíš, že tohle je už Tvoje definitivní „emtřináctka“? 

Ahoj. Děkuju Ti za tuto výzvu, za vzpomínku na ty začátky…. A vlastně na nás na kluby… 

Na úvod uvedu na pravou míru některé „údaje“: v Krpoli, na Kartouzské, vlastně na Antonína Macka, byl klub MUZZAK, který provozoval Ludvík Hodinář (zarytej rocker, metalista a hudební fanda). V době, kdy jsem si pohrával s myšlenkou na vlastní hudební klub, tedy v roce 2009, to tam zavřel (snad mu už neprodloužily nájem či co) a já ho vyzval ke spolupráci…. A potom ta Divadelní. Je to ulice Za divadlem a plete se to všem. 

K současnému, snad i poslednímu, místu na Benešce můžu snad jen říct (napsat) že všechno zlý je k něčemu dobrý. Nový prostor nám nabídl nové možnosti. Mohli jsme udělat větší a delší bar, propojit hudební – hrací část s částí „posedávací“, udělat salonek, ve které se dá povídat i když na podiu hraje kapela a dokonce i malý VIP salonek, který je využíván i jako šatna a odpočívárna pro kapely (nebo pro mě). Rozšířili jsme světelný park a myslím, že i zvukově jsme si polepšili! A v neposlední řadě musím zdůraznit, že díky vstřícnosti majitele a umístění v suterénu, můžeme hrát až do rána. 

Když jsem byl naposledy na Benešce, klub i hospoda valily jak sviňa, narváno. Jak to děláš, že máš – teda když není nouzový stav - v koltech tak nabito? 

Možná jsi měl štěstí a byl nával… ale vážně. Mám to štěstí, že mám kolem sebe lidi, hlavně Bětku, kteří jsou ochotni se mnou pracovat a snášet mě (nebývá to jednoduché) a dávají do této spolupráce hodně energie a času a nápadů a vůbec všeho. Nikdy jsem totiž nechtěl dělat „hospodu“, ale chtěl jsem nabídnout možnost hrát mladým kapelám v prostoru na určité úrovni, aniž by je to stálo balík. Nicméně, když už něco dělám, tak to chci dělat co nejlíp a to chci i po mých spolupracovnících. Snažíme se naslouchat hostům a návštěvníkům a následně na jejich podněty reagovat. 

A teď už bohužel ten koronavir. Jak to zvládáš, jak to cítíš? Musejí to být přeci obrovský ztráty. Brněnský podnikatel Radim Jančura hovoří o ztrátách 40 milionů za měsíc... 

Koronavir, na ten mám svůj názor. Přiznám se, že jsem se naivně pokusil zaslat žádost v rámci COVID, ale samozřejmě zbytečně. V té době mě bylo jasný, že stát mě nepomůže a tak už se ani nesnažím o něco žádat. Jsem zvyklý, že jsem klub dost dlouho financoval a tak jsem se k tomu zase vrátil. Musím ovšem uvést, že majitel nemovitosti, v níž se klub nachází, nám okamžitě (od 12.3.) odpustil celý nájem a musím tedy platit pouze zálohy na služby, ale i tyto úhrady mohu platit se zpožděním a po částech. Také vaříme a rozvážíme obědy. Není to nic moc, ale moji spolupracovníci si něco vydělají. Společnosti The Blue Lune Production jsme poskytli prostor pro pořádání on-line koncertů, které jsou šířeny v rámci sociálních sítí a internetových TV. 

Navíc si myslím, že to není pouze o ekonomice, ale i o psychice. Ty seš zvyklej být ve svém podniku, pracovat pro něj. Co děláš, když nemůžeš dělat tohle? Bubnuješ? Aspoň doma? Vím, že jsi aktivní muzikant, máš svoji kapelu... 

Psychika je samozřejmě občas trošku v p… , ale pak se podívám na fotky z akcí a to mě zase trošku nakopne. Jinak, jak jsem uvedl výše, snažím se být v klubu pořád. Dodělávám opravy, na které nebyl čas, ladím interiér, učím se se světelným pultem, prostě vymýšlím…..a když nejsem v klubu tak děti, motorka….a chystám se na plavání v přehradě… 

Co bys nejvíc vytkl naší vládě v souvislosti s koronavirem? 

Toho je strašně moc a nechci se srát do politiky…ale ---¨

Proč si premiér deset dnů hraje na spasitele se slovy, že krizový štáb je vláda? 

Proč po nás chtějí nošení roušek, které nám nedali? 

Proč se vše nakupuje (nakupovalo) v Číně a ne v Česku? 

Proč se vše řeší neprůhledně a podle mě složitě? Třeba výplata těch slavných 25.000,-. Přece může OSVČ přijít na finanční úřad (nebo vyplnit jednoduchý formulář zaslaný datovkou) předloží OP, úředník nahlédne do rejstříku, podívá se, zda OSVČ podal přehled na ČSSZ a hotovo. Třeba rozvolňování podle oborů a ne podle metrů prodejní plochy? Třeba maturity je přece snadné zkoušet v rámci maturit látku do prvního pololetí čtvrtého ročníku (druhé pololetí čtvrťáku se stejně opakovalo) třeba základní školy. Proč první stupeň může a druhý nesmí? 

Otázek a témat k tomu, co dělá vláda, bych měl ještě moooooc. 

Seš tvůrčí člověk. Honí se Ti hlavou nějaké nápady, jež doposud nebyly? Jinými slovy – přivedla Tě koronavirová krize na něco, na co by Tě normální stav nikdy nepřivedl? 

Více se teď zabývám využítím všech prostor klubu po celý týden, zjišťuju, co by lidi bavilo, třídím si myšlenky a čekám. 

Martine, máš závěrečný prostor říct cokoli, my to unesem, hehe. 

Říkal to prý Vlasta Burian: ono se ještě nestalo, že by to nějak nedopadlo…..a taky mě často napadá, co by v této situaci dělal můj taťka: 

Uvařil by si dobrýho turka, zapálil bétéčku (cigarety BT z Bulharska) a četl Švejka.  

Za odpovědi srdečně děkuje Dědek a Metal-line.