Stovky a stovky. Zas a zas.

Petr Gratias: Decibely nad Brnem, brněnské Nakladatelství JOTA, s.r.o., 2015 – cit.: „Brzy se kapela vypracovala na jednu z nejpřesvědčivějších své doby a získala si tak nebývalou popularitu. Jejich vystoupení na zábavách nebylo jenom záležitostí místní obce a sousedících, ale ze samotného Brna na ně jezdilo vlaky až 500 příznivců, kteří ještě před příjezdem Krabatu na místo okupovali okolí sálů kulturních domů a restaurací.“

Krabat. Stovky a stovky? Zas a zas? - Stovky a stovky. Zas a zas. Musím to vysvětlit, to jo: Zatímco tehdy, v první půlce 80. let, to bylo pět stovek, dneska, o čtvrt století později, jsou to zase stovky: naše informace o vzkříšení Krabatu byla navštívena – považte – takřka 300krát! Jo jo, stovky a stovky, zas a zas. A nad tím fakt nejde jen tak rukou mávnout.

Ožívá kapela, která hodně vyryla dráhy minimálně moravskýho hard rocku. „Když vlajky vzlétnou“, ožívá Naděj. Ale tohle není Naděj, tohle je jistota, která už teď ve mně strašně klokotá.

A opět Petr Gratias: Decibely nad Brnem, brněnské Nakladatelství JOTA, s.r.o., 2015 – cit.: „Provázela je pověst rockerů, kteří neuměli a nechtěli dělat kompromisy, i když to pro ně mělo likvidační důsledky.“

Už nejsou, co byli, co byli? Ale prdlajs – JSOU!

Zrušte Electric Funeral, zrušte Naposled, je tady Krabat! „Nikdo nám ho nesmí, nikdo nikdy nesmí vzít!“

P.S.: A propos, kontrolní otázka: Máte doma Fialový gatě? - Jestli jo, tak je vytáhněte, teď se vám budou kurewsky hodit!

Tady Dědek.

Fotogalerie