OSTŘÍLENÁ GERILA ALBAND ŘÁDILA NA ODBOJÁŘSKÉ  aneb PÁTEČNÍ A VĚČNÉ KAMENY SLOV

OSTŘÍLENÁ GERILA ALBAND ŘÁDILA NA ODBOJÁŘSKÉ aneb PÁTEČNÍ A VĚČNÉ KAMENY SLOV

Reportáž psaná u hřbitova (bývalého) / besídka odbojářské skupiny ALBAND / Mezinárodní den piva - pátek 6. srpna 2021, od 19.30 hodin / Brno-Bystrc, před Společenským centrem na ulici Odbojářské / vstup volný

Dnes máme tu čest zprostředkovat vám, věrným čtenářům našeho webu Metal-line, zážitky z unikátní besídky čtyř zasloužilých, stále aktivních odbojářů z bojové skupiny ALBAND. Vzpomínky této čtveřice pamětníků (plukovník Kronek, živý terč Machata, rozvědčík Horňák a dělostřelec Franěk), kterým je dohromady úctyhodných cca 250 let, tj. čtvrt tisíciletí (sic!), byly na symbolickém pietním místě hnedle vedle bývalého hřbitova protkávány důstojně pojatými skladbami světového i úzce regionálního významu.

Ulice Odbojářská, kde se besídka konala, je takto pojmenována na památku účastníků I., II. a od roku 1991 i III. odboje. U Jaroslava Alberta Kronka jsou jeho 3 pomyslné odboje jasné: I. odboj: vskutku bojové začátky v kapelách Odyssea, Trailer či Gun (doslova bojový název!), II. odboj s údernou letkou Kern, a III. odboj: speciálně vycvičená gerila (neplést prosím se slovem gorila, Machata je přece Tygr) pod krycím názvem Alband.    

Jednou v jisté školní práci napsal nejmenovaný gymnazista, že skupina Kern má většinu písní na válečné téma, a proto ji mám tolik rád. To jsem tehdy koukal, jako kdyby vedle mě vybuchl granát. Tož si pojďme připomenout, jak je na tom pro změnu Alband.

„Noční ptáci řvou a tvoje mayday neuslyší“, zpívali si takhle nespočetněkrát v rockových zákopech partyzán Kronek a partyzán Machata; jo jo, Byly noci, a nebylo to vždycky růžový. A co teprve když pak někoho vezli Na sál! To hned všemi hlavami s mnoha zabodnutými střepinami vzpomínek proběhlo, co bylo před tím a co potom, a co to vlastně teda je? Jak dlouhá může být ta cesta, před velký vrata do ráje… Vždyť jako dým se rozplynem, a zůstanou jen kameny slov. Ale, good bye a dost.

Á propos, když už jsem zmínil ty zákopy: nezpívá se o nich náhodou i v Přitažlivosti? - „Někam zapadnout do zválených míst“ / „To místo na Zemi už je rozestlaný“… Ehm, promiňte mi prosím poněkud černější humor, ale když v Bystrci se začalo ten den pomalu stmívat.   

Válečných trofejí nemá plukovník Kronek skutečně málo – jinými slovy jedna frn … frčka vedle druhé (za mnohonásobné vítězné bitvy v průsmyku Triangel, jímž se Kern prosmýkl věru dobře, dále za výdrž v Galantě, za statečnost v Totálním tunelu, za velkolepý návrat do bojové vřavy v operaci Remember…i za důchod válečného veterána v domově pro seniory jménem Alband :-) A Albert moc dobře ví, že rockový voják prostě potřebuje Devět životů, že bez týhle „plný polní“ by to zkrátka nešlo. Ovšem když ten potřebnej počet životů máš, pak můžeš být klidně jak  - třeba jak rozjetej tank. Jenomže kdo by furt ten prach na cestách polykal, že.      

A nyní pozor, letí další granát, neboť chlapci odjistili Hlavu. Práce s podobnými rozbuškami je pro tyto ostřílené hochy doslova Síla zvyku, která má letos 20. výročí svého vzniku, podobně jako Lovci žen, kteří slaví třicítku, na kteréžto desce se zpívá slavná „odbojářská“ (málem jsem napsal odborářská)  To jsme my, což je v brněnském kontextu cosi jako v tom světovém Škoda lásky.   

Ve válečné vřavě koloběhu života a smrti jsem nepatrná věc, co chvíli spadne klec. „Kryjte se, Exploze!!!“ - - - - - - - - - - - - - - - - - …zbylo ze mne půl. Ano, na prach rozmetaní dunivou muzikou, uprostřed noci, jež jediná odolala. Jenomže kdo by vlastně odolal takovýmto explozím radosti, a že jsme je mohli v pátek prožívat, za to patří obrovské poděkování i všem skutečným účastníkům všech tří historických odbojů, neboť bez nich by dnes možná svobody nebylo. Hoši, děkujem! I díky vám teď kráter dopadů naštěstí jen spí…

Jak skalpel řízl halogen bojových záblesků…to černý hradby nad tebou teď zní. - - - - - - - - - - A najednou? - Tělo máš o pár šroubů (škopků) těžší, a spěchat nikam nemusíš. Nota bene, kam spěchat, když seš hnedka vedle hřbitova (pardon, bývalýho).

Je třeba vzpomínat, je potřeba nezapomínat, je zapotřebí nezapomenout. „Odbojářská besídka“ se v pátek stala svátkem, stala se Svátkem Pátků, a je úplně jedno, kdo byl Robinson a kdo jeho věrný Pátek, důležitý je, že byl pátek.

Protože věrní jsme byli na prahu víkendu všichni, věrni zdařilé muzice neutuchajících rockových bojovníků, kteří ještě zdaleka nevystříleli všechen svůj prach.

Text + foto Dědek.   

 

BONUS:

https://tvbrno1.cz/zpravy/jihomoravsky/brno/842/na-byvalych-hrbitovech-v-brne-dnes-stoji-parky

Komentáře

Můžete použít následující HTML tagy a atributy:
<a href="" title=""> <blockquote cite=""> <code> <b> <i> <u>