MILION TÝDNŮ NADŠENÍ  aneb BLÍZKOST ŠÍLENÁÁÁ…

MILION TÝDNŮ NADŠENÍ aneb BLÍZKOST ŠÍLENÁÁÁ…

Těžké i lehké je cokoli psát o nahrávce, která ovlivnila celý můj život. Demo Kern Jsme lidé z roku 1985. Jasně, je to neofiko věc, šířená v druhé půlce našeho socialistického soužití na dobových kazetách, ovšem o to je na ni krásnější vzpomínka. A proto jsem se rozhodl na tuhle vzpomínku zavzpomínat a napsat o ní „pár veršů“.

Skupina Kern v největší síle? Ano. Těchto deset písní podle mne představuje ono absolutně nejlepší (při vší úctě k další tvorbě), co kdy kapela Kern ve své historii stvořila. Melodické a věru úderné hard rockové riffy, nápaditá kytarová sóla, zespodu dobře šibalsky mrkající basa, přesné bicí, které nepotřebují exhibovat, ale ozvou se vždy, když je potřeba. A zejména majestátní, majestátní, majestátní zpěv, z nějž mrazí, i když je vedro jako prase. Tohle je KERN!

Síla Kernu byla v tu dobu zcela neomezená – dokázal vystřihnout vypalovačky (Jsme lidé, Hvězdám už nevěřím, To se mi jen zdá) stejně jako srdcervoucí ploužáky, jež navěky zůstávají moravskými dějinami (Fernetový oči), anebo stejně charakterizovatelné balady (Zídka bláznů), inspirované nikoliv černovickou psychiatrickou léčebnou, jak se řada metalové populace domnívá, ale střelickým jeptišským zámečkem… Mimochodem, právě u téhle skladby (hudba Tony Vodička, text Jarda Kronek) se osobně domnívám, že pokud by ji natočila skupina Pink Floyd, k níž by se svou psychedelickou atmosférou hodila, tak by se jí dneska po světě prodaly milióny kusů. Pravda, v českých podmínkách musíme zůstat v řádech trochu níž.

Demo, které ve své době šířil jeden člověk zřejmě bez souhlasu kapely (ale dneska moc díky za to), obsahuje i „živou“ variantu šlágru Blízko nás, tj. jen zpěv + bicí, tak jak se hraje na koncertech. Myslím, že i Ronnie James Dio, který vznik této pecky nepřímo inspiroval, ještě furt tancuje (teďka už v nebi).

Pakliže bych měl vypíchnout jednu oficiálně nešlágrovou, tak je to jednoznačně Víckrát mi nevolej. Ofiko otvírák lajvky Kern Live Kdo s koho 2004 je podle mne skladba, která má úplně všechno: říznej rytmickej riff, naléhavý zpěv, famózní lkavou kytarovou mezihru… a já když jsem v těch počátečních devadesátkách seděl s uchem nalepeným u rakouskýho kazeťáku Goldstar, tak jsem slyšel „dva kousky z montgolfiér“… tak jsem ve slovníku hledal, co je mongolfoiéra, což jsem se tedy dozvěděl, že to je vzdušný balón (koneckonců, o tom Albert taky něco ví, ale to je doslova jiná písnička - Výš), a taky jsem posléze pochopil, že Kronek nezpívá o dvou kouscích z montgolfiér, ale o dvou kouscích z bonboniér. No prostě o dvou jasných kouscích.  

Pokud pomineme dobový, lehounce zastřený zvuk, a postupně si na ně ušiskama zvykneme, užijeme si pecky, který měnily a změnily tuzemský hard rock. Změnily? - Povýšily jej na výsost.

 

  1. Zídka bláznů
  2. Černej kocour
  3. Jsme lidé
  4. Fernetový oči
  5. Ty se mi dnes holka vdáváš
  6. Hvězdám už nevěřím
  7. Blízko nás
  8. Víckrát mi nevolej
  9. Milion týdnů loučení
  10. To se mi jen zdá

 

Neuvěřitelné se i s praskáním a prskáním kazety uzavírá. Z této nahrávky čiší energie, obrovská energie a nespoutaná chuť hrát, která se již pravděpodobně nikdy nebude opakovat – o to víc chraňme v srdci tento bootleg.

Jasně, nemusím mít Kern pořád. Stačí mi kývnout, že smím přijít po setmění.

Tady Dědek.

 

https://www.metal-line.cz/articles/hudebni-vzpominky-na-kern-80-specialni-dil-demo-jsme-lide-1985-2080

Komentáře

Můžete použít následující HTML tagy a atributy:
<a href="" title=""> <blockquote cite=""> <code> <b> <i> <u>