22.2. 2017 - Tom Jegr & Gang - Brno, klub Livingstone

LIVING TOM IN LIVINGSTONE

aneb

ROLLING TONES

Report / Tom Jegr & Gang / středa 22. 2. 2222 / Brno, klub Livingstone

Dobrý den, jmenuju se Livingstone a su v Brně.  

Dobrý den, jmenuje se Tom Jégr a je z Brna.

Dobrý den, tady Dědek – z Brna. Dem na to!

Docela dobře si pamatuju, když v „začátcích“ Gangu psal do Rovnosti Peťa Gratias, že Tomovi přeje cosi jako ustálenou sestavu. Tehdy se na basu ještě střídali Maňák s Teclem a na bicí hrál Pavel Bříza. Stál jsem kousek od Livingstonu, před kostelem sv. Michala, a z protějšího okna na mne halekala moje milá kolegyňka s biblickým jménem Magdaléna. Tehdá jsem na web napsal report, který začínal takhle:

„Nejen hudebními, ale i těmi životními vichřicemi ošlehaný zpěvák a kytarista Tom Jegr, známý z dřívějšího působení v kapelách jako Krabat, Detto, Charlie The Bomber anebo AC/DC Revival, zavítal se svým volným uskupením Tom Jegr & Gang a se svým prvním letošním koncertem do Šenku Na Špalku, konkrétně pak do jeho podzemní, prostorově komorní části zvané Hudební Sklep.

A hlavně, hlavně zde přistál se svým novinkovým, bluesrockovým cédéčkem Jukebox 2010, které dle vlastních slov hlavního protagonisty představuje jeho osobní výpověď za posledních deset let.“... celý článek tu - Koupil jsem si ho 23. prosince 2010 a měl jsem báječnej dárek pod stromeček. - Bože, to už je fakt sedm let?!?

Dneska se píše rok 2017 a Tomáš má Gang v plné, stabilizované síle a je to na hudbě znát: střílí do nás jednu pecku za druhou, jako třeba ve středu Mata Hari, Král bláznů, Zabouchlas mi před nosem, Kudy kam, Smíření, Proudí do moří, Ostrovy, Rty který lžou 2, Můj kabát, Vize…  Ba co střílí – trefuje. Rovnou do srdce.

Znovuobnovený klub Livingstone najdete ná nádvoříčku pasáže spojující Dům pánů z Lipé s domem na Dominikánském náměstí 5. Pasáž je průchozí, ale mnoho lidí o ní vůbec neví. Já jsem taky nevěděl, a proto se smíchem v duši vzpomínám na předchozí debatu v Tenkrátu, kdy jsme se krásně dohadovali o tom, kde vlastně onen Livingstone je. Byla to docela čurina, těch panáků při tom a nejlepší byl Pája! Tedy, rozuměno ne v těch panácích, ale v místopisu.

Onen žijící kámen je jako loď: jednotlivé paluby, vyberte si kajutu, moře krásný muziky a u kormidla Tom. Akorát ten suchozemský trabant to trochu kazí ;-)))))

Ne, opravdu nádherně (archi)tektonicky řešený klubík, vidíte krásně od baru, vidíte od záchodů, vidíte z první paluby, vidíte z galerky (Ahoj, Bačo!) a nejmenované dobré jazyky tvrdí, že se prý přišel kouknout i primátor (já ho ale neidentifikoval).

Věrka pila svoje tradiční červené s kolou, já svoje netradiční pivo (checht). Musím říct, že pivní nabídka Livingstonu mne velice příjemně překvapila (třebaže podle umístěné hlavy zubra bych čekal spíše nabídku z Přerova), měli na čepu dokonce šestnáctku! (oh, Bože, kdyby nebyla středa!), já  si ovšem z bezpečnostních důvodů pochutnával raději na jedenáctce Dalešice a potom na magické skoročervené třináctce. Je fakt, že druhej den jsem byl krapet červenej, no.

Tom Jegr je muzikant, kterýmu můžete věřit, a proto na něj taky chodím. Zpívá o tom, co zažil, zpívá o svých pocitech, a zpívá úplně stejně jak pro tisíc lidí, tak pro pět. Pro pět a vždycky za jedna.

Vedle stojícího legendárního trabantu kolem světa řádil v tomhle světě Tom Jégr. Zpíval, "prstoval", tančil, skotačil, koukal, mrkal, svítil, temněl, zkrátka musel beat. Bouřící a vzpínající se kajtra, to je On. Se svým „baletním“ druhem, kytaristou Přemkem Dofkem, rozehrávali pomyslné Lebedínoe ózero na nádherné Brněnské přehradě, když mezi kapelou a publikem nebyla jediná hráz. Jejich krásnému hudebnímu řádění přihlížel filozof – stoik Hynek Basák Maňák, a celou středeční operaci spolehlivě zezadu řídil generál Laudon zvaný Radim Grünwald. No ještě že mám kvůli tomu jeho umlautu v Symbolech furt „ü“.  (H)Úúúúúúúúúúúú!

Tahlencta muzika, to jsou valící se NE kameny, to jsou valící se tóny, to jsou monumentální rolling tones, ať  je středa nebo kdy. Výborný, čitelný a přitom řízný zvuk, řízený z kokpitu trabantu, popocházel jsem mezi jednotlivými palubami a pořád mne něco mlátilo do uší, tak krásně mlátilo, tak božsky mlátilo, no holt regulovaný sado maso. ;-) Červený s kolou mizelo rychle, jako skoročervený pivo, ale nemizel prožitek, který naopak zůstával a jenž naopak sílil.

Vize mne uhrane naprosto vždy. Jedna z nejskvostnějších písní, které kdy Tom složil. Stojím, skoro si chci kleknout (příště to už udělám) a říct jenom dvě slova: „Bohužel. Mistře“. Livingstone duněl a mlčel. Tak krásně mlčel, protože víc už se říct nedá.

Livingstone je takový Ostrov. Ostrov uprostřed Brna. Ostrov v samém srdci Brna. Nebo v samotném? Né, v samotném nikolivěk.

Protože Livingstone samotu nezná.

Text + foto Dědek.