17.09. 2016 - Kronek Alband - Brno-Královo pole

JÓ, MATTONI

aneb

KRPOLSKÉ SLAVENÍ S ALBANDEM

Fotoreport / Kronek Alband / sobota 17. září 2016, od 18.15 hodin / Brno-Královo Pole, Slovanské náměstí

Slovanské náměstí - jak krásné, věnovat nádherný park nám všem Slovanům. Však jsme taky v dějinách my Slovani už cosi zažili, stejně jako v přilehlé budově vyhlášeného gymnázia něco zažil můj kamarád, dnes úspěšný brněnský advokát Rum. No hulil, pařil, holt se zdařil.

A zdařil se i koncert brněnského akusticko-rockového tělesa ALBAND na místě tomtéž. Já sice bohužel přítomen nebyl, protože se mi ten den udělalo docela zle (spoluhráč Aleše Brichty na klávesy Zdeněk Vlč komentuje takovou situaci obvykle slovy: „Asi jsem včera něco špatnýho sněd’!“), a dokonce jsem vrhl.

Takže jsem se nevrhl na Alband, nicméně mých přátel bylo na „Slovaňáku“ hromada: mrzí mne, kamarádi (Míšo, Fando, Terezko, Gito, Radku, Cethy, Žábo, Boženko, Koldo, Vojto, Rady, Shaumal...), že jsem tam nebyl s vámi. Leč i navzdory mé nepřítomnosti pro Vás máme fotografie plus pár slov k tomu. Nečekejte však prosím klasický report, je to „jenom“ fotoreport s netradičním komentářem.

Park na Slovanském náměstí strašně získal, když se před lety zbavil svého socialistického přepůlení (dříve jezdil trolejbus středem, dnes jej objíždí). V Krpoli lidiček opravdu hafo, mám dojem, že místní výroční slavnosti se svou návštěvností vskutku vydařily. No koneckonců na našich fotkách se můžete přesvědčit, že fakt nekecám, a kdo tam byl in natura, tak ten to ví už dávno - že fakt nekecám.

Pivečko teklo proudem asi jako ve slavné pohádce Dařbuján a Pandrhola, ale kdo chtěl, mohl se ocitnout i v seriálu, a to konkrétně v aktuálně vysílaném seriálu České televize Já, Mattoni, jež pojednává kterak známo o tom, jak se dá vydělat na (ne)obyčejné vodě; ke kteréžto poznámce mne inspiroval samostatný stánek s Mattoni, viditelný v levé části naší druhé fotografie. Jo a vzpomněl jsem si taky na vynikající slovní hříčku z někdejších slovutných Šarád Šípa a Uhlíře (ejhle, opět ČT), kdy ti dva parodovali reklamy, hráli šachy a nakonec Uhlíř Šípovi řekl: „To je mat, Tony.“ - Jó, Mattoni.

Z novinek se prý hrál ten den třebas Horňákův Večírek – hmmm, to muselo být krásné odpoledne. Vlastně podvečer. Vlastně večírek. Vlastně Večírek. Na novou desku Albandu čekáme už skoro víc než milion týdnů, ale pořád lepší čekání než loučení, že. A když jsme u těch výročních slavností, třeba se dočkáme k desetiletému výročí debutu. Jo a kdyby Vám, kapelo, připadalo, že Vás trochu honím, tak vězte, že honění je výborná věc - věci trochu popožene a když je to pak všechno udělaný, jste krásně, ale opravdu krásně uvolněný.

Malá Terezka (viz poslední snímek naší galerky) byla po vystoupení představena Mistru Jaroslavu Albertu Kronkovi jakožto symbol nastupující rockové generace; Albert se prý fajne smál a mně to připomnělo prosinec 1988, kdy jsem jako třináctiletý absolvoval svůj úplně první metalový koncert v životě, v brněnských Tuřanech vánoční mejdan s Kernem a mým milovaným panem Jaroslavem Albertem Kronkem. Dodneška si pamatuju, jak Albert s nohou na odposlechu přál nabitému sálu pěkný vánoce. Tož Terezo, Tys tu svoji rockovou premiéru stihla výrazně dřív než já. ;-)  

Vida, vánoce. Rok je už zas skoro pryč a vánoce se blíží. Dárky a dárečky, na který se těší především děti, jako třeba ona zmíněná Terezka. Ale já vždycky tvrdím, že s dárkama není potřeba čekat až na vánoce, obdarovat totiž můžete kohokoli kdykoli.

A že mám pravdu, dokázal vlastně přímo sám Alband – svou báječnou hudbou obdaroval stovky lidiček v pitoreskním babím létě.   

Text Dědek, foto Falcon.

P.S.: Mimochodem, první fotka v naší galerce, levá úplně horní část. Mezi stromy prosvítá v rámci jakéhosi domovního reliéfu jedno okno. A ten tvar, ten působí jak...logo Tři sestry. I když je tam  sestra vlastně jenom jedna..

Mno, ať žije každá sestra!