ZVON
Pitvám se v Tvým bušícím srdci
A nalézám náš společný hřích
A vidím kdesi na hradbách
Tu dávnou radost a ten dávný smích
Když svléklasʼ svoji duši
Svou duši zcela do naha
Objalas mne a taky Nebe
Já objal svět, jo a promiň, taky Tebe
Bylas zvon, co o půlnoci zvoní
Bylas zvon, co jen tak je, a ví
Bylas zvon, co půlnocí voní
Bylas zvon - ten zvon, co všechno smí…
Třicet let a pohled nazpátek
Řeším zda radost anebo vztek
Vztek že jsem všechno promarnil
A radost - že jsem tohle žil…
Bylas zvon, co o půlnoci zvoní
Bylas zvon, co jen tak je, a ví
Bylas zvon, co půlnocí voní
Bylas zvon - ten zvon, co všechno smí…
Komentáře