„ZVÍŘÁTKA“ V NAŠEM METALU aneb JAK TA ZVĚŘ!

„ZVÍŘÁTKA“ V NAŠEM METALU aneb JAK TA ZVĚŘ!

Inspirací pro tento komparativní článek se stalo neplánované sledování zdařilého dokumentu o čtyřnásobném vítězi Velké pardubické, panu Václavu Chaloupkovi, který běžel v sobotu na ČT sport (vlastně tam běželi všichni, dokument, kůň i Chaloupka). Původně jsem tedy toto pojednání zamýšlel logicky pouze o koních, ale jelikož těch je výrazně víc v country a bluegrassu než v metalu, nakonec jsem téma rozšířil na celou zvířecí říši. Koneckonců, „skorojmenovec“ Václav Chaloupek se taky neomezuje jenom na medvíďata.  

Ono je to ostatně velice aktuální, neboť se konečně otevřely alespoň venkovní expozice zoologických zahrad, a tudíž je možno s těmi malými domácími „zvířátky“ (rozuměno dětmi) vyrazit za zvířátky skutečnými. A co si budem povídat, s živočichy v názvech to přece celé spískali kdo jiný než Beatles! Ti jsou fakt asi základem všeho…viď, Savano? (Savana sem vlastně taky patří, však víme, jak zajímavá zvířena v savaně žije.)  

Občas se o rockových fanoušcích tvrdí, že jsou jak ta zvěř. Zhusta je ale pravou příčinou takového tvrzení jenom to, že prostě mají rádi hlasitou muziku. V tomto ohledu by se pak jejich hymnou mohla stát od Vitacitu právě Zvěř (LP Vzhůru přes oceán, 1990): „To je zvěř / lidská zvěř / lítá zvěř“…

Některá zvířátka se dostala nejenom do textů jednotlivých písní, ale přímo do názvů kapel. Důkazem budiž karvinská Doga anebo bzenecký Shaark (Žralok), jemuž předcházel Mamut. Inu, v přírodě mamut vlastně také vyhynul, takže to sedí. Známý, i když krátký je Brichtův projekt Grizzly, a přímo v Brně máme hlasitou smečku zovanou Reservoar Dogz. Argema, resp. ExArgema jsou odvozeny od jména nočního motýla, Dobytčí mor je jasný. Jako oblíbený název hudební skupiny slouží dravá ryba Barracuda.

NEJSLAVNĚJŠÍ „OPICE“? – TA Z TUBLATANKY!

Zřejmě nejslavnějším čs. „živočišným“ názvem kapely je ovšem Tublatanka, odvozená od postavy Tublata, opice z knihy „Tarzan z rodu opic“. Název Tublat navrhl Ďuro Černý, přičemž „rôznym ohýbaním slova za všeobecnej veselosti v krčme a parafrázovaním takých kapiel ako Moravanka, vznikol konečný názov TUBLATANKA“ (slovensko-český rockový časopis Šrotowisko, říjen 2010).  

Příklady různých názvoslovných experimentů v oblasti zvířecí říše mohou být domácí kapely jako Černá vdova, Doktor Triceratops, Drakar, Chrochtátor, Fat Bat (Tlustý netopýr, což je i název silného piva!), Krakatice, Můra, Oči Vlka či Žlutý netopýr.

Když už se to nepodaří do jména kapely, stačí ocitnout se alespoň v názvu alba: specialistou na tohle byl bigbítový Olympic, který takto zvěčnil cizokrajnější druhy zvířat, jako je Želva nebo Pták Rosomák; a na dávném singlu si vesele zazpíval taky třeba o gorile, která byla „čilá, hodně jedla, hodně pila“. Mimochodem, z opičí říše není vedle „Tubly“ zanedbatelná ani přezdívka Bruce Dickinsona „Šimpanz“. Ehm ehm, tutéž přezdívku dostal od svých kolegů – když byl zrovna poněkud zarostlejší – rovněž autor tohoto článku Dědek; takže pro něj je to vlastně čest! 

MÁŠ PTÁKA OHNIVÁKA?

Oblíbenou kategorií rockerských písniček je již naznačený pták, mnohdy však jde o významy dvojsmyslné (např. košilatý song Loretty Máš ptáka Ohniváka), někdy však už přímo jednoznačně smyslné, které v rámci tohoto článku nelze připustit (Zduř péro kuř dívčí bandy Lochness), neboť si jej mohou číst i (metalové) děti. A tak pojďme k těm významům ještě nepokřiveným, tak říkajíc striktně zoologickým. (Protipólem ptáků jsou pak zejména „kozy“, které se ovšem rovněž zapovídají. Vždyť která „koza“ se ráda nezapovídá, že?) 

Obecnou ptačí říši oslavuje singlový šlágr Motorbandu s Kamilem Střihavkou V říši ptáků (SP Rockmapa 1990), jednotlivé druhy pak řada kompozic. Např. Citron má rejstřík od orlů v Uragánu až po výrazně novější Supy, kteří se slétají. Supi jsou hnedle dvakrát přítomni také v Prometeovi od Tublatanky, jednak doslova, když otravují přikovaného hrdinu (“a každý večer supy sa zídu“), jednak jako metafora ke vzpomínkám („spomienky matné ma sledujú / jak čierne supy obletujú“).

Mrazivá je osmiapůlminutová skladba formace Hypnos Where the Rooks Fly to Cry (Kam havrani létají plakat), tu si před spaním rozhodně nepouštějte, to byste taky mohli usnout navěky. Hmm, tento typ opeřenců se do deathu a doomu zjevně hodí, čehož důkazem budiž i alba Hypnosu The Whitecrow (2017) a The Blackcrow (2020), tedy vtipně nejprve Bílá a posléze Černá vrána (což byla ostatně i slavná metalová anketa) – a pozor, zde se vlastně zvířátka dostala přímo do názvů desek, jak jsme o tom hovořili výše u Olympiku, rozuměno tedy na ten vyšší piedestal. 

Faktem je, že ptáci jsou v metalu pojati spíše vážně, vtípky typu sodomovského „Otoč se, má milá, dozadu / sedí tam papoušek kakadu“ se zde příliš nevyskytují, třebaže jinak je to v tvrdém ranku Sodoma jak Gomora.

MEDVĚDI, ŽIRAFY, TUČNÁK NORTIC…

Ale z oblaků zpět pevně nohama na zem: již zmíněný Aleš Brichta má zřejmě hodně rád medvědy, protože krom již zmíněného projektu Grizzly propašoval jednoho do textu Arakainu Víc už nehledám („Nejsem magor / co chodí na golf / a má ledního medvěda“) a jednoho méně nebezpečného do sólového – Medvídka Pú.  

Rozvernou „folklórní“ předělávkou na huňaté téma proslul též brněnský Skimmed na svém EP New Insanity: „Medvěde, medvěde, polívka ti nejede, kdyby to byl med – Skimmed!“ (Medvěd s plástvemi medu se dostal i přímo na obal vinylu.) A aby toho nebylo málo, náš kolega, metalový redaktor, má přezdívku Medyed, ale kdy naposledy „jedʼ med“, to bohužel nevím.

Pozadu nezůstávají ani festivaly, např. plzeňský Metalfest se stal v tamní ZOO podporovatelem chovu medvědů hnědých, které pokřtili chlapci z Uriah Heep. Pro změnu Accept zde křtil žirafy, a ostravský Citron tučňáka, jemuž dal hříčkovité severské jméno Nortic, tj. „tropický“ Citron pozpátku. – No vidíte, že semka do tohoto speciálního článku dostanu i metalové žirafy a tučňáky, v to jsem zpočátku ani nedoufal.  

KOČKA NENÍ PES a KAŽDEJ PES JINÁ VES?

Nejlepším přítelem člověka je prý pes (málem jsem napsal pivo), a tak je logické, že tento zvířecí symbol pózuje v řadě metalových písní - vzorky black metalového Törru jako Vrať se ke psům nebo O psovi s vyraženým dechem „štěkají“ za vše. Na různá zvířátka – včetně psa – je extrémně bohatý kotouček Morituri Te Salutant, kde se to hemží hady, krysami, koňmi, havrany, rybami – viz už samotné názvy některých písní jako Vemeno z hada, Šílený koně či Ryba. Hotová ZOO! Vždyť ani sám Karel Kryl, podle jehož předlohy dostala deska své jméno, není ve svém textu na zvířecí obrazy skoupý: jsou zde křídla pegasů, holubů i mosazná včelka od vlkodlaka. 

Výraz „pes“ je oblíbený též v melodičtějším Kernu: Víckrát mi nevolej („mokrej pes běhající tmou“), Svatej poker („život je pes / všechno z kapes“), Ráno má punc („něčí pes mi z kapsy vytáh všechno cukroví“), Kolébá („jak mokrej pes / k dlani se lísá“) anebo z poslední řadové desky titulní Hrnu to k tobě (2016): …„časem budu nej – jenom tvůj pejsek“… Kerni ovšem dokáží vytáhnout i méně frekventovaný živočišný druh, jako je na CD Ztráty a nářezy Kudlanka nábožná.

Někdo chová psa, někdo zase kočku (jestli někdo kudlanky, to teď přesně z hlavy nevím). Šelmy, zejména ty kočkovité, má vedle psů „v oblibě“ opět Kern. Jeho první autorská věc, z roku 1982, se jak známo jmenovala Černej kocour. Poměrně kuriózní je ovšem hned dvojí přítomnost pantera, a pokaždé od jiného textaře: o jednom náhlém panterovi, který trhá pevnou síť, se zpívá v Kronkově singlovce Není větší síly, zatímco textař Vladimír Čort využil existence této šelmy v druhém nejslavnějším kerňáckém šlágru všech dob, v Explozi: …“jak panter před skokem svým / než dojde k explozím“… Onu, proč ne, v cizině mají přece pro změnu Panteru… O šelmách obecně pak Kern pěje v songu Láska a zvíře z LP Lovci žen: „Zvíře číhá v nás / Vášní šelmy se vzruší“… A ještě ke všemu, baskytarista Libor Machata má přezdívku Tygr.

Krásným příkladem, kdy se kočkovitá šelma dostane na pomyslný stupínek vítězů, tzn. přímo do názvu kapely, je znojemský Ocelot. A snad z toho důvodu, aby rovnováhu mezi šelmami kočkovitými a psovitými trochu vyrovnal, pojmenoval svoje album z roku 2014 Rock nʼ Roll Dog. Náklonnost nejen k domácím „zvířátkům“ je u Ocelotu vůbec patrná, neboť z historie známe i jeho písničky Brouci, Havrani nebo Hajzlovej pavouk.

„RODÍ SE PAVOUK, NA ZÁDECH BÍLÝ KŘÍŽ“

Zde prosím přestávají číst dámy a já, protože se pavouků taky bojím. Jejich přítomnost ve stejnojmenném hitu kapely Kreyson („rodí se pavouk / na zádech bílý kříž“) přerostla až v symbolické pódiové ztvárnění, jehož tvořil velký pavouk podstatnou součást – viz kupříkladu fotografie na dvojobalu Anděla na útěku. Pikantní je pak dvojsmysl, jaký se zmiňovanému pavoukovi s bílým křížem na zádech, neboli křižákovi, dostalo v historii Kreysonu jako takové, neboť druhé LP nese jak známo název Křižáci… A trochu méně známý pavouk vlezl do písně olomouckého Skramasaxu Stroj času („všude je kámen a pavouk“) z LP Dark Powers (1991). Ba dokonce se přímo „Pavouk“ jmenovala i jedna tuzemská kapela! Výrazně známější je ovšem hranická Tarantula, přičemž ve světě jde o docela oblíbené jméno pro metalovou kapelu. A měli jste někdy Tarantuli v trenkách (nebo aspoň pod Kabátem)? No jasně, je to věc z CD Čert na koze jel, ale kozičky jsme si radši zapověděli, takže nic. (No dobrá, možná na ně udělám samostatný článek, kozy si to „zasouloží“.) 

Značný manévrovací prostor pro představy rozličné, včetně různých zvířátek, skýtají témata omamných látek. Počínaje hojně tradovanými vidinami bílých myšek (např. Sax a jejich DG 303: „Je tu flám, bílý myši tancujou svůj rej“), jež ale většina alkoholiků nikdy v životě neviděla, nepočítaje tedy zoologické pořady, přes krapet větší myšky – krysy („na přechodu krysy ve frontě stály“ – Arakain: Trip) anebo „Bláznivej klaun Ferdinand si hraje s mrtvou žábou / usmívá se deviant vajgly voní trávou“, opět z pera Aleše Brichty (CD S.O.S.).   

TO JSOU KONĚ, NAŠE KONĚ…

Tento článek nemohu uzavřít jinak než „koňmo“, když už prvotní inspirace k němu vzešla právě od nich, přičemž mnohdy má kůň silný symbolický význam. Poměrně novým songem je Trojský kůň souboru Kreyson Memorial z alba Strážci plamenů (2019). Dle mého názoru jednou z nejsilnějších skladeb Arakainu, ale vlastně celého českého metalu jsou Černý koně. Arakain má vůbec spoustu písniček se „zvířecí“ tématikou, kdy určitý živočišný druh slouží zpravidla jako předobraz pro jistou metaforu s člověkem: Holka ty jsi jak vlkodlak, Motýl noci, Šakal, Kolonie termitů, Cornouto, Ultraparoháč, Chameleon (Breaking The Law), Bulldog … anebo prostě a jednoduše takový, který občas žijou s člověkem: Madam Tasemnice, Fčelka Mája anebo nadmíru aktuální, a bohužel i nadčasový Vir.

Takhle bychom mohli pokračovat donekonečna. Příště si povíme více třeba o hospodářském zvířectvu, jehož význam navěky zpropagoval Vlasta Henych svým charakteristickým pozdravem „Nazdar, rokenrolový prasata!“, anebo o nezapomenutelném brněnském festivalu 90. let Rockový zvěřinec. Jo a taky o těch kozách. Nebo snad někdo radši hady a štíry?

Takže co teď - šup do ZOO? Anebo že by se nemuselo nikam chodit a postačovalo by pustit si vybrané písničky od vybraných skupin?

 

Zdraví Dědek.

P.S.: Á propos, která je ta Vaše nejmilejší zonka s nějakým zvířátkem? Mimochodem, pokud je venku škaredě a do ZOO se fakt nepůjde, můžete si s dětmi zahrát pěknou hru na hledání zvířátek v písničkách, a teď nemyslím jen ty metalové, ale třeba Skákal pes. Kdo najde v jakékoliv písničce nějaké zvířátko, má bod. A kdo bude mít 10 bodů, dostane za odměnu pamlsek. Jako hodný pejsek.   

Zdroj koláže: boredpanda.com

Komentáře

Můžete použít následující HTML tagy a atributy:
<a href="" title=""> <blockquote cite=""> <code> <b> <i> <u>