ŽELEZNÝ MUŽ V RUSTY NAIL aneb LÁSKO, VONÍŠ SABBATHEM…
Report - fejeton / Vilda Majtner, Luboš Hloušek, Michal Kusák: BLACK SABBATH Revival (+ třeba Jimi Hendrix) / sobota 3. září 2022, od 20 hodin / Brno, Rusty Nail Club, Veveří 57
No já vím, že mi zas to napsání reportu tak strašně dlouho trvá. Ale zase na druhou stranu, co je doba trvání napsání mého reportu proti době trvání kariéry Black Sabbath, že.
Nedlouho před konáním tohoto koncertu mi došla nadmíru zajímavá esemeska od mého o 15 let staršího bratra, který ještě jako študák jezdíval nakupovat metalový desky do Maďarska a pak je prodával na nelegálních burzách u Janáčkova divadla nebo za Lužánkami u Zimního stadionu (stadione, R.I.P.). – napsal mi zhruba toto: Víš, co je aktuálně nejoblíbenější písnička mé čtyřleté vnučky Niky, na kterou výsostně tancuje? – Iron Man od Black Sabbath! - Čímžto jsem okamžitě došel k logickému závěru, že se právě nacházím na úrovni čtyřletého dítěte … což mne nesmírně i vesmírně potěšilo, neb jen dítě projde do království nebeského, a jak vidno, též do království metalového!
A aby těch různých kontextů nebylo málo, tak musím zmínit, že naše milovaná Věrka, velmi významně účastná na klubu Rusty Nail, a též fotografka, jejíž snímky můžete zhlédnout pod tímto článkem v galerce, měla pejska, který se jmenoval Ozzy. To by myslím i ten žijící Ozzy měl radost (kdyby o tom tedy věděl).
Nicméně teď již pozor, do klubu přichází sestava, která to tady dneska zbourá:
Vilda Majtner – zpěv, kytara
Luboš Hloušek – baskytara
Michal Kusmen Kusák – bicí nástroje.
V těžké konkurenci v tentýž den konané akce v pivovaru Starobrno, kapely Olympic, vstupné zdarma a piva za 15 korun jsme ale v Rusty rozhodně nebyli sami, neb my pravověrní jsme věděli, kam přijít. A příjici jsem rozhodně nechytl, chytl jsem pouze žízeň, jelikož Tambor byl vynikající a třikrát, vlastně celkem asi šestkrát MŇAM!
„Lidi, třeste se, železný muž chodí po lese…“ Železný muž neboli Iron Man (resp. Iron Man neboli Železný muž) jakožto vstupní skladba potěšil určitě nejen všechny přítomné, ale též bratrovu vnučku, jež onu atmosféru určitě na dálku z Brna do Ostravy vycítila a začala taky tancovat.
Nejsem znalec tvorby Black Sabbath, takže ode mne prosím čekejte zejména emocionální report, vystihující báječnou atmosféru až stratosféru, která v klubu vládla a kterou navnadila už přípravná hláška (hlouška?) při zkoušce před započetím produkce samotné, že bude třeba i Jimi Hendrix a Purple Haze. Inu, legend není nikdy dost, a proto jen houšť (či snad hlouš – jako Hloušek?).
Poctivá hard rocková muzika se linula z repráků směrem k baru, běhal jsem s foťákem od profilu k ánfasu (rozuměno z boční části klubíku k čelnímu pohledu od baru), mlsal výbornýho Tambora, když najednou přišel můj kamarád Eskymák, což ovšem neznamená, že by nálada vychladla, ba právě naopak; koneckonců, znalci vědí, že omrzlina se chová svými parametry obdobně jako popálenina.
Sheʼs Gone. Ta věta je magická už sama o sobě. A když ji ještě Jarek Nohavica (kurnik šopa, zas ta Ostrava!) „přeloží“ do češtiny (Lásko, voníš deštěm), hned všichni vědí o co jde. Takže - Sheʼs Gone. Lásko, voníš Sabbathem.
Přemýšlím, co je víc – jestli Vildova kytara nebo jeho hlas. Já vím, že se možná opakuju, poněvadž report z jeho Black Sabbath jsem již na tyto stránky psal, ale stejně se toho pořád nemůžu nabažit, stejně jako syrových Kusmenových bicích a Hlouškovy skromné, skvěle sekundující basy.
Jedna jediná věc mne mrzí, že jsem byl natolik unaven, že jsem bohužel nevydržel až do konce, takže hitovku šlágrovku Paranoid jsem zřejmě prošvihl. Což ovšem nic nemění na tom, že než si mi oči začaly klížit, měl jsem v Rusty Nail oči (i uši) napjaté k prasknutí.
PRÁSK !!! – Born Again…
Text Dědek / Foto Věrka, Dědek a Eskymák.
Komentáře