SKONČILI JSME, „KVASNÁ“ ZPRÁVA? aneb AŤ SE PRODÁVÁ „BRNČÁK“!!!
- titulek se mi svou slovní hříčkou strašně líbí, a tak jsem ho použil, třebaže se burčák dle vinařského zákona může prodávat až do konce listopadu. Což už ale nezbývá mnoho dní k slavení.
Burčák je mi velmi milý nejenom proto, že je děsně krásně podobný kvasnicovému pivu. Hutný, kalný, plný, s královskou pěnou, prostě majestát.
Ve stánku na náměstí Svobody jsem si koupil nejdřív bílý, posléze burčák červený, oba byly mňam, a ještě jsem plánoval si z těchto dvou doma namíchat burčák růžový, ale to jsem zatím nestihl, a už asi nestihnu.
Ano, burčák je sezónní záležitost, nic proti tomu, ale ta legislativa mi vadí. Podle zákona se totiž může vyrábět pouze z tuzemských hroznů, viz ofiko dikce citovaného vinařského glejtu: Částečně zkvašený hroznový mošt smí být nabízen ke spotřebě pod označením "burčák", jestliže pochází výlučně z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky.
Jasně, burčák je především tuzemský fenomén. Ale jak k tomu přijdou ty hrozny, který byly vypěstovaný 5 nebo 10 km za česko-rakouskou anebo jinou hranicí? Ony jsou nějak horší než ty české? Ony vnímají tu administrativní čáru, vytvořenou pouhapouhými lidmi, a zrají jinak? Jsou to méně kvalitní hrozny? To snad ne. Já vím, vinaři mohou mít tisíc hroznů připomínek, ale já su nevinen konzument.
Je to podobný jako u tuzemskýho rumu nebo pomazánkovýho másla: mohou se prodávat, ale nesmíte jim říkat rum a nesmíte jim říkat máslo. A stejně tak burčáku nesmíte říkat burčák, pokud budou ony hrozny cize i méně cize cizokrajné.
Proto pro příští sezónu navrhuju, ať se onen královsky lahodný mok, tak děsně krásně podobný kvasnicovému pivu, ať „hrozně“ slovenský či maďarský, ať se v Brně v těchto případech prodává pod názvem „BRNČÁK“!
Jestli Vám druhý den hlava burčí nebo brní, no není to jedno?!?
Tady milovník kvasnicovího piva i burčáku Dědek.
Komentáře