Rozhovor se skupinou Nahum
NAŠE HUDBA ŽIJE VLASTNÍM ŽIVOTEM,
MY JSME JÍ JEN POMOHLI NA SVĚTLO,
říká skupina NAHUM v aktuálním rozhovoru pro náš web.
Nechtějí být nějakými lacinými proroky apokalypsy. A „laciní“ vskutku nejsou, třebaže jejich debutové CD The Gates Are Open není drahé, ale pouze za cenu výrobních nákladů. Ostravská deathrash metalová skupina NAHUM překvapila v posledních dnech hudební veřejnost nezvykle kvalitním materiálem v podobě devíti řízných i invenčních songů - těchto 9 skladeb si můžete poslechnout na stránkách kapely (viz odkazy níže), zde je 9 + 1 otázka pro formaci, která podle názoru našeho webu skutečně může být na tuzemské metalové scéně prorokem.
Za kapelu odpovídal kytarista Tomáš.
Ahoj, Nahume. S ohledem na vývoj Vašeho názvu (UNHUMAN – NAHUM) se nemohu nezeptat, jaký vztah máte k desce Human od skupiny Death?
Za sebe mohu říct, že vynikající. Je to skvělá deska a učebnice tvrdé propracované muziky. Osobně kapelu Death považuji za to nejlepší, co metalová scéna dala hudebnímu světu. A přestože každý v kapele máme jiné hlavní oblíbence, velká část z nás sdílí podobný názor.
A ještě jeden vztah: Nahum je prorok. Jaký vztah máte právě k němu? Neuplatnil se jenom proto, že jeho jméno zní podobně jako původní název kapely Unhuman? Je tam něco víc?
To byl opravdu prvotní záměr, prostě to zní skvěle! Druhotně byl pro nás však důležitý i význam toho slova: "potěšit pomstou". Role proroka, oznamujícího apokalypsu, se pro metalovou kapelu výborně hodí. Nechceme však být nějakými lacinými proroky apokalypsy. Svoje témata bereme vážně a k něčemu takovému vzhlížíme s respektem. Při jejím hudebním zpracování ti může "běhat mráz po zádech", ale je to příjemné mrazení. Co však bys pociťoval, když by ses jí dočkal?
V letech 2006 – 2009 jste nehráli, protože dva Vaši členové působili v zahraničí. Mne osobně by moc zajímalo, co a kde vlastně dělali?
Pavel a Roman byli v Lodnýně. Chtěli si tam něco vydělat a taky chtěli trochu změnu. Pokud u nás v ČR nemáš "ty správné" kontakty, někdy ti nezbyde nic jiného než se buď hodně zadlužit, nebo vyjet za hranice a vydělat. Kluci zvolili tuhle cestu a myslím, že nelitovali. V zahraničí si i obyčejné práce váží a je jinak ohodnocená. I hudebně nasbírali dobré zkušenosti a kontakty. Londýn je městem, kde se velké metalové kapely koncertně jen předhánějí. Čtvrť Camden se svým undergroudovým životem stojí za zažití...
Na metalovém kontě máte debutové CD The Gates Are Open, famózní nejenom dle mého soudu. Tak mi prosím řekněte, kam byste chtěli, aby ty otevřené brány desky vedly, jaké máte plány – snad opět i do zahraničí :-) ?
Díky! Název alba jsme řešili až těsně před zpracováním bookletu, když už vše bylo nahrané, namíchané a zmasterované. Nápadů bylo několik, nakonce demokratickým hlasováním vyhrál tento titul. Rozhodla právě jeho otevřenost a tajemnost. Můžeš si tam dosadit spoustu věcí a vlastně ani nevíš, co máš očekávat. Jen víš, že něco začalo, něco přichází, něco zásadního máš očekávat. Zde může pracovat tvoje fantazie... Někdo si to dá do kontextu že je to debutové album, jiný v tom zase může vidět návaznost na několik songů, jiný si zase bude myslet že jde o nezadržitelný příchod apokalypsy... Opravdu v tom můžeš najít spoustu věcí a pro každého to bude něco jiného. Je tomu tak i v reálu. To, co je před tebou, kam směřuješ, co se ti otevře a čemu se otevřeš ty, to je přece na tobě. Život máme přes všechny apokalyptické zvěsti ve svých rukou. Nevěřím v determinanci, svého "štěstí" je každý strůjcem. Ty určuješ kam jdeš, nebo odkud vycházíš, jestliže jsi opravdu svobodným člověkem.
Co se týká zahraničí, tomu určitě otevřeni jsme! Ale otevře se ono nám? :) Zatím je brzo. Nejdříve jsme se chtěli věnovat propagaci desky tady doma, místní metal fans jsou pro nás velmi důležití, vždyť jsme jedni z nich! V několika následujících týdnech se však zevrubněji podíváme i na možnosti jak oslovit v zahraničí. Několik kontaktů však již proběhlo a to paradoxně hned po vydání desky. Přes sociální sítě nás samo od sebe oslovilo několik subjektů. Jsou tu i nabídky k distribuci či k vydání, ale ty musíme pečlivě zvážit. Také se nám ozval maďarský webzine Vaskarc s prosbou o cd k recenzi. Zatím však teprve hledáme efektivní cestu, jak v zahraničí smysluplně zpropagovat naši muziku. Vše kolem desky si děláme sami a tak se také stále učíme novým věcem.
Ve své recenzi jsem Vás atmosférou a kvalitou přirovnal k legendám typu Krabathor nebo Arakain. Zajímalo by mne, jestli mne s těmito srovnáními pošlete do řiti, resp. ke komu byste se přirovnali Vy sami, pakliže byste se tedy vůbec museli k někomu přirovnávat?
To je poměrně těžká otázka, nikdy jsme nad naší muzikou takto nepřemýšleli. Obě tyto kapely pro některé z nás hodně znamenaly a je to pro nás určitě vyznamenání. Dokonce jsem slyšel i přirovnání ke Kreatoru. Přesto mě trochu tato přirovnání překvapují. Určitě bych za jednu z mých hudebních inspirací považoval spíše ten Arakain v období Thrash The Trash. Nicméně těch vlivů je opravdu spousta a každý z nás poslouchá trochu něco jiného. A protože hudbu tvoříme kolektivně, málokdy si někdo prosadí výrazněji citovat svého oblíbence. Proto tam můžeš slyšet spoustu kapel a když bys měl jmenoval jednu, nebo dvě, vždy šlápneš vedle. Proto ani my se k ničemu přirovnávat nechceme. Můžeme se bavit o kapelách, které máme jako jednotlivci rádi, ale to je tak vše. V našem promu sice mluvíme o inspiraci kapelami jako Death, Amon Amarth, Sepultura, Bolt Thrower, ale jak už jsem se zmínil, jsou lidé, kteří tam slyší i něco jiného. Myslím, že je to naším respektem ke kořenům tvrdého metalu obecně a různí posluchači tam slyší jeho různé zástupce. A to je v pořádku.
Jedna z Vašich skladeb, Room 101, jest inspirována Georgem Orwellem a dílem 1984. Bude na Vašem druhém albu kompozice inspirovaná Farmou zvířat?
Tak to nemohu říct, tak daleko jsme ještě neuvažovali, texty děláme až na víceméně hotové věci a bude záležet, co v Pavlovi, jako autorovi textů, bude jejich nálada evokovat. Máme sice zatím rozpracované nějaké nové hudební nápady, ale texty jsme ještě neřešili. Není to úplně špatný nápad, máme rádi zajímavá témata. Je možné, že se něco v tomto směru objeví. Ve světové literatuře je hodně skvostů přímo se nabízejících k podobnému zpracování...
Za nejpropracovanější aranžmá Vaší desky považuju refrén songu The Vision of Apocalypse, který mi skutečně připomíná apokalypsu. Písní na toto téma jsem slyšel už vícero, ale u té Vaší mi fakt běhá mráz po zádech. Jak jste to tak dokázali, můžete k tomu říct pár slov?
Díky za pochvalu! Píseň se vyvíjela opravdu hodně dlouho, než nabyla této podoby. Je to jedna z písní původního materiálu, jmenovala se však jinak a měla dokonce i jiný text. Původně jsem ji složil s představou death/grindového pojetí, ale náš tehdejší bubeník do toho nasadil hardcoreové bicí, tak jsem musel upravit v několika rifech techniku hraní. V nové sestavě jsme ji oprášili a její výraz se posunul ještě trochu jinam. Třetí třetina songu pak vznikla jamováním a apokalyptická vyhrávka v ní dostala svou podobu až v předvečer jejího nahrání. Celkový feeling dovršil při míchání Mroš vkusnými samply a ruchy. Jemu patří velký dík nejenom za tuto invenci, ale za celkový sound!
V introdukci instrumentálky Feel The End náš webmaster odhalil citace z amerického dramatu z roku 1976 Network. Proč zrovna to? Znamená to snad, že jsou Vám „koláče sledovanosti“ jedno? (Poznámka: upřímně přiznávám, že jsem ten film dosud neviděl, čerpám pouze info z CSFD).
Nešlo nám o téma celého filmu, ale pouze o ten monolog. Náhodou jsem v době nahrávání desky na něj na internetu narazil a kadence i obsah slov mi způsobily "husí kůži", hned jsem si řekl: to bychom měli použít! Perfektně to sedlo na konec desky a svým specifickým způsobem ji uzavírá; vystihuje to její nádech. Když na konci po tom všem slyšíš: "...get up now, go to the window, open it, and...", máš skoro chuť to udělat. :)
Na Vaší kapele mne docela „štve“ ten schválně originální koncept, že se jako členové identifikujete pouze svými křestními jmény, protože pak můžu těžko sledovat případnou další fluktuaci těchto muzikantů. Nemohli byste exkluzivně pro náš web odtajnit i Vaše příjmení? Nebo ta příjmení zní fakt tak hrozně :-) ?
Hahaha, to si piš! :) Ale vážně. Vlastně jsme nad tím ani moc "nešpekulovali", vzešlo to samo od sebe, když jsme u grafika dělali booklet. Shodou okolností i další lidé, kteří se na desce zásadně podepsali, si to také tak přáli. Ani nás nenapadlo, že by to někoho mohlo tolik zajímat. To nejzajímavější na nás je ta hudba, tu považujeme za důležitější než sami sebe. Ostatní už není tolik podstatné. Naše hudba tady není kvůli nám, pro nás, nebo nějakou kariéru, ale my pro ni. Ona žije vlastním životem, my jsme jí jen pomohli na světlo. Ořezání jmen dle mého pomáhá soustředit pozornost na to podstatné a u toho bychom chtěli zůstat. Nepředpokládáme, že by se někdo z nás objevil v jiném subjektu. Pokud však ano a shledáme to pro posluchače přínosným, dozví se o tom. Na druhou stranu křestní jména zní paradoxně osobněji a my své fanoušky pokládáme za své přátele.
Tento rozhovor čítá deset otázek, desátá „otázka“ je právě tahle: máte symbolických deset slov k tomu, abyste na závěr řekli, co Vy sami chcete.
Zdravíme všechny, kterým hudba dává víc, než příslušnost k davu!
Skupině NAHUM děkuje jménem webu METAL-LINE za rozhovor Dědek.
Komentáře