Report: 26.05. 2018 - Finále Bitvy kapel: Touchwood vs. Death on Arrival - Brno, M13
M13: FINÁLE BITVY KAPEL.
DOA: LAST FIGHT!
Finále Bitvy kapel: Touchwood vs. Death on Arrival / sobota 26. května 2018 / Brno, M13
Bylo vedro k zalknutí, myslel jsem, že po deseti meterch chůze chcípnu. Rosilo se mi čelo (Karle, zdravím!) aj koule, leč věděl jsem, že se k tomu musím postavit čelem, protože to bude mít koule.
A taky mělo! Kde jinde než v naší slavné fotogalerii můžete vidět pracovníky thrash metalového řeznictví, jak se cpou rejžovým nákypem, či co to bezmasého bylo. Chápete to – řezníci a nákyp?!? Tak to jsme v takový rejži, až je to totální maso.
Jako kdybych to tušil, cobyžto dezinfekci jsem chlapcům preventivně přinesl plácačkový vzorek vynikajícího domácího calvadosu, jež jsem vtipně (a srdečně se svému vtipu zasmál) přejmenoval na CalvaDOA. Mimochodem, abyste si udělali podobrázek, jak můj 
calvados chutná, budu citovat kolegyni, která ochutnala, a prohlásila něco jako že se snad tím jablíčkem udusí.
V rámci poctivé redakční přípravy jsem od rockové skupiny TOUCHWOOD, již jsem doposud absolutně neznal, nastudoval rozvernou reggae kompozici Karel, jejíž název i text mne zaujal natolik, že Karel nás bude provázet celým večerem; zkrátka takový virtuální modifikátor, pardon, moderátor – to bude asi tím tehdejším horkem...
Kapely se teprve na místě dohókaly, která začne. No my přece nebudeme hrát po Vás, po tom Vašem nářezu - tož cosi takového znělo z úst rockového Touchwoodu, kterémužto výroku nutno přiznat nespornou logiku; nejen chlapci z DOA, ale dokonce i Karel souhlasil.
Touchwood jsou takřka genderově vyvážení, jak je dnes populární říkat, poněvadž vedle sympatické zpěvačky (místo podvazků antierotické podkolenky, hmm, dneska v Brně nuda nebude) mají i nadmíru půvabný sexofon. Sorry, překlep. :-) Mimochodem oceňuji perfektně sladěnou barvu kravaty s červenými teniskami, ladilo to obdobně dokonalým způsobem jako barva mého zrzavého fousu se starobrněnským Drakem (to se nechlubím já, to říkal Karel. Karel, to je zkrátka formát!).
Touchwood hrají takový odlehčený melodický rock á la všehochuť, jejich příznivec je klasický všežravec, takže s krmením prablémy nět. Působí to ale solidně organicky, a ne jako když v Brně naproti Staré radnici postaví Velký špalíček, nota bene ještě odvážně vedle zdi se zazděným radním, che che. Karle, teďka chvilu drž hubu, jo?
Koneckonců, kapela sama na svém BZ profilu hodnotí svůj styl následovně: ...„hudební styl je čistokrevnej kříženeček, ale povídá se, že má ušlechtilý předky, má rád děti, hodí se i do bytu.“ Tož srstka srandy, né, Karlé? No spisovně „angrešt“ jsem napsat nemohl.
Koncert slušně odsejpal a fakt jsem se dobře bavil, takovejhle smysl pro humor prostě můžu. A pokud by se zde nacházel někdo, kdo ještě nepochopil tak říkajíc obecně platnou podstatu romatické duše ŽENY, pak odpověď mu dá právě dvojverší z písničky Karel: „Postelový scény nejsou jako z filmu / mně to ale nevadí – Karel má úspěšnou firmu.“ A dem shoppingovaaat! :-) - - - Prosím Vás, tohle ale Karlovi neříkejte, jo?
Jo jo, kterak praví moderní klasik, všechno je holt jenom vo tom, jaký nám život rozdal karty...platební.
Na tu svoji jednu z nejlepších karet jsem si počkal do svých 42 let, když jsem v dnes již zaniklém rockovém klubu Brooklyn poprvé uslyšel blanenskou úderku DEATH ON ARRIVAL. Zmocnilo se mne totální vzrušení, celý jsem se ztopořil, a najednou ze mne začala stříkat maximální životní energie – srdcový, ještě lépe řečeno srdeční eso! 
(Mimochodem, pamatujete za totáče, ve druhý půlce 80. let, na Běhounské tu prodejnu ESO? Bylo to něco jako tuzex, akorát jste nepotřebovali bony, platilo se tam normálně kačkama, a byly tam taky samý dobroty – pamatuju si třeba zápaďácky štangle fermentovaných salámů anebo kelímkovej tavenej sýr Penguin. No já vím, Karle, že jsem trochu odbočil od muziky, tak zas ale neser.)
Prostě fakt samý dobroty, stejný jaký nám ze stejdže servírujou tihleti DOA juhani, kteří prodejny ESO fakt pamatovat nemůžou, cha cha, anžto se narodili tak zhruba deset let po jejich zániku. Ale třeba Karel, ten si je pamatuje.
Na svém deathrashovém kontě mají kluci zatím sice pouze debutové EP Death is coming, to ale fakt stojí za to. Za vše mluví jednoznačně poziPivní recenze nejen z tuzemských serverů, ale například i z Polska, Španělska a tak dál. V přípravě je full-lenght deska, na tu však musej kucíí nejprve vydělat, než ji budou moct udělat. Vona škola a hlavně ty holky taky něco stojí, že. Karel do školy moc nechodil, ale o to víc platí alošů, že by mohl vyprávět!
Proto se mladíci taky přihlásili do soutěže vyhlášené sympatickým brněnským rockovým klubem M13, s výmluvným názvem Bitva kapel, neboť mezi cenami pro vítěze, kteří takzvaně stanou na bedně, kromě móóóc rozkošných lahviček Jack Daniels Honey - Cethy, zdravím, mňam! - byl i nemalý finanční příspěvek na dobrou studiovou nahrávku. A Martine, k Tobě letí obrovské poděkování, jak podporuješ mladý kapely, takovej rockovej svět má prostě smysl! Žejo, Karle?
King, Endless Agony, The Price of Freedom, Rules of Anarchy, Last Fight, Jekyll & Hyde, už nevím přesně, co všechno se hrálo nebo nehrálo, ale jedna pecka za druhou jako ve višňovým sadu. Tady zkrátka i zdlouha hrálo úplně všechno, nedalo se říct, že tady něco nehraje! Dokonce ají Karel si lehce podupával do rytmu, a to je co říct, protože z tělocviku byl vždycky osvobozenej, hajzl jeden.
Smrtící řež, což je blanenské pojmenování pro styl zovaný deathrash metal, se nekontrolovatelně řítila z pódia do nás lidiček, a chvíli jsme měl pocit, že to není stejdž a já, ale Vesuv a Pompeje. Magma, stigma, láva, sláva; hmm, jak to, že nikde nevidím Karla?
A tak už jdeme do finále, a poslední tóny zní... no nic, seru na Tebe, Karle, musím se věnovat vyhlášení vítěze. Na pódiu se zjevuje nejen šéf Martin, u nohou leží hlasovací lístky, napětí stoupá, atmosféra houstne, že by se dala mazat na nakrájenej chleba, a ......................................?
O pouhé 2 (slovy dva) hlasy vítězí -----------------------DEATH ON ARRIVAL. No ještě že jsem dneska přišel, jinak by to bylo úplně natěsno. I když „těsný soutěsky“ taky nejsou občasto špatný.
Ovšem platí letité a moudré, že sláva vítězům, čest poraženým. Koneckonců, sama sestava Touchwood komentovala svoje druhé místo s hyperbolickým humorem sobě vlastním na BZ takto:
„Bitva kapel aneb věčně druhý! Naši milí, pokud Vám to uteklo, tak poslušně hlásíme, že v Bitvě Kapel M13ky nám to dopadlo na pěkné druhé místo. Ve finále naše studentská píseň dostala na prdel od thrashmetalovejch Death on Arrival...ale to se tak ňák čekalo. Pořád je to na bedně...co by za to Sparta nebo dokonce Zbrojovka letos daly, žeo :-)“. Mno, pravdou jest, že žánrově bylo finále opravdu pestré jako kohoutí ocas...holt cocktail.
A abychom byli nejen genderově vyvážení, tak samotní vítězové komentovali svoji zlatou medaili následovně:
„V sobotu jsme se utkali s Touchwood ve finále Bitvy Kapel, které pro nás vyšlo vítězně. Moc děkujeme všem, co nás přišli podpořit, děkujeme porotcům za milá slova, děkujeme m13 klub za parádní akci!“
No a abychom byli teda úplně vyvážení, tož co na to Ty, Karle?
Ehm, chmm, hrk, brrk, grrrg ... fňuk ... vážení čtenáři, velice se omlouvám, ale Karel prý nemá slov. Nicméně vyplodil ze sebe alespoň krátkou citaci, tedy pakliže jsem mu rozuměl správně:
„To zas bude v álejích nablito.“
Zdraví Dědek a Karel.
Komentáře