Report: 22.06. 2018 - Death on Arrival, Evil Buddhist And The Cyclop Apes - Brno, Unleaded Coffee
KDYŽ DOSTANOU NAŘEZÁNO I TI,
CO NEZLOBILI
aneb
(D)EArTH POST MORTEM
Report / Death on Arrival, Evil Buddhist And The Cyclop Apes, a tak dál / pátek 22. června 2018, od 20 hodin / Brno, Unleaded Coffee
Tak toho tuňáka v rajčatové omáčce s rohlíkem, toho jsem ještě sníst mohl. Ale ten jahodovej knedlík navrch, ten už jsem jíst neměl. Takováááhle spačka na mne přišla, až jsem myslel, že nedondu ani do tý krásný hospody. Ale došel jsem. (Hmm, do hospody asi dondu vždycky, ta motivace je prostě císařská jak Karel čtvrtej.)
A až jsem myslel, že koncert vynechám a pudu se válet dom k fotbálku. Jenomže patnáctky sentický Kvasary mne najednou natolik probraly, že jsem se napružil jak péro z divanu a po „pár výletech do Sentic“ vystřelil směr Hybeška. Rychlý šípy hadra a Robin Hood, ten by se snad nechal radši přezkoušet.
Můj pokrevní bratr Milan sice zpočátku lehce „senticky“ váhal, ale pak se odhodlal mne doprovodit až na místo smrti. A dobře udělal, protože na místě smrti to namísto smrti žilo. A kolik jsme cestou viděli krásných bosých ženských nožiček! Léto budiž pochváleno.
Doufal jsem, že pude i Karel, ale prej po Bitvě kapel doma asi něco špatnýho snědl, a tak výjimečně nemohl. Nicméně tomu úplně nerozumím, poněvadž z Karlova telefonu se ozýval romantický ženský hlas ve smyslu „Karle, ty jsi naprosto úžasnýýýý!“ a do toho výstražné houkání bankomatu, jako že už si máte vytáhnout zpátky tu kartu. :-)
Sice moc nechápu, proč majitel klubu na koncert, kdy bohužel není rozhodně vyprodáno, rozprodáno, ale ani zaprodáno, povoluje místo poctivýho skla pouze plastový kelímky, jenomže já v tomhle divným světě nechápu věcí. Zákon na plasty EU již vymýšlí, a pokud má dotyčný nějakou špatnou zkušenost, pak teda jó; empiricky ověřená negativa působí totiž fakt jako krýgl do lebeně.
Blanenské řeznictví a uzenářství DEATH ON ARRIVAL to rozpálilo úvodním Kingem, což je song nad songy, král nad krály, král i císař Karel IV., Univerzita Karlova, Svatá říše římská, no prostě nesvatá říše metalová. Vlastně to píšu špatně, o tom řeznictví a uzenářství, panč dneska to bylo jenom řeznictví, zatímco uzenářství se nekonalo, neb asi došel Kouř, ha ha. No to teda koukám jako Vorel.
Se svým tradičně malým kanónkem jsem fotil jak zběsilá lasička, běhal jsem po schodech nahoru a dolů, koukal na motorku i kapelu, ale musím říct, že fotky tentokrát vyšly skvěle. Opravdu si nekriticky myslím, že záběry jsou na úrovni, přičemž každý z Vás si může svobodně subjektivně přiřadit na jaké.
Blanenští řezníci jatkovali flákoty z EP Death is coming, při Endless Agony ožíval Mr. Schuldiner, zatímco za zvuků The Price Of Freedom ožíval při slově „cena“ jeden Václav, a při slově „svoboda“ ten druhej, a při The Rules Of Anarchy ožívalo celý UK and me.
Výsadek DOA moc neřešil, kdo zrovna zlobil a kdo nezlobil (šak nebylo Mikuláša), svým non-kompromisním thrashem seřezali prostě všechny, kdož přišli, a seřezali nás moc dobře, anžto skoro do krve. Scream Bloody Gore, jak by řekl již zmíněný Mr. Chuck. Čertiska jedna blanenská!
Jo jo jo, tenhleten řemen, kterým nás kluci seřezali, ten jen tak honem nespadne, ten vydrží na svým místě, jako že se Death on Arrival jmenujou! Basák Martin se kejval sem a tam jak Crhova sekyra ve Studni, drnče na ty svoje tlustý struny á la vosí hnízdo rozbitý sekyrou, lídka Zbyňál olizoval mikrofon s intenzitou cunnilingtu Rona Jeremyho, struny trhaje jak Franta Kocourek železo, a do třetice všeho špatnýho bicman Michal defloroval jednu pannu za druhou, až řvaly jako činely od firmy Paiste. Kde vymysleli thrash? – V Blanskuuu!!!
Jekyll & Hyde je docela novej bourák z dílny DOA, a ještě novější je krvavý stejk Post Mortem, který jsem si dovolil zneužít pro druhý titulek tohoto reportu. No vida, že hoši nezpívají jenom anglicky, občas taky sekají latinu. V každém případě jako vždy poctivě sehraný výkon, už se těším na první full-lenght CD. Ať žije KING DOA!
Perestrojka stejdže trvala nějak dlouho, tož Gorbačoval to vzal rychlejc, až se mi začala klížit očka, říkal jsem si, tak tohle už dál asi nedám. Ale dal jsem ňáký pivko, na chuť ňákou griotku, a ještě jednu kapelu jsem vydržel.
Vůbec jsem ovšem v tu chvíli netušil, jak se jmenuje, abych posléze pochopil proč. Ten název je opravdu příšerný, něco jako Numira Kašatumba from Užumbura, resp. spíše jako ten jeho dědeček, jehož jméno dokázal vyslovit akorát sám Mireček, a Karel Roden s totálně mechanickou pamětí. Přátelé, považte, tahle pražská hardcore-rapová bandička se jmenuje EVIL BUDDHIST AND THE CYCLOP APES (z praktických důvodů šetření serverového roomu dále též „banda fetek“). Hmm, komerčáci kluci fakt nejsou, protože komerčnější název už vymyslet nešel, tohle si každej zapamatuje hned napoprvý, ha ha.
Smysl pro humor fakt Pražákům nechybí – když na BZ v roce 2015 vypouštěli svůj první song, napsali tohle: „Konečně se nám podařilo dát dohromady náš první song Wasteland v normální kvalitě. Trošku nás brzdí, že jsme hrozný tataři a banda fetek“... ha ha, tak to je good. (Čímžto jsem právě onu bandu fetek dostatečně osvětlil.)
Ovšem banda fetek za dva a půl roku marketingově příliš nepokročila, protože k poslechu tam ke zmíněné písni za celou dobu přibyly pouze dvě live nahrávky, z toho jedna písničkově duplicitní. No, asi tomu pitoresknímu sousloví „banda fetek“ začnu fakt věřit. ;-)))
Banda fetek v Unleaded Coffee aplikovala poměrně častý koncept hard corových a crossoverových kapel, totiž interaktivní účast frontmana v publiku, takže jsem si při focení musel dávat sakra pozor, aby mne ta hadice od mikrofonu neuškrtila. Škrtiče fuckt nemám rád, člověku se pak špatně dejchá a tak všelijak. Aj ta krajta!
Docela slušnej těla cvik, tohlencto seskakování a zase vyskakování na pódium, to bych se raději nechal z tělocviku osvobodit (že jo, Karle?). Nicméně klučík vypadal svobodnej i tak, svobodně si seskakoval a vyskakoval, při tom ještě zvládl řvát a řvát a řvát.
Produkce měla drajv, pěvec mi dokonce zazpíval do objektivu, takže ve fotogalerce je určitě na co se dívat, a třebaže při tomto hudebním žánru moje hercna nijak zvlášť rychle nerumpluje, frontman svou svěžestí, pohybem, pohnutkou i činem dokazoval, že JO (schválně nepíšu spisovně ANO, možná tušíte proč – nésu přece žádná dechovková „bábiška“) .
Názvy jednotlivých songů nechtějte po mně, ale po mých fotkách, kde samozřejmě najdete tradiční setlist. Já bych Vám k tomu nic neřekl, maximálně tak chrr/písk. Čímžto se omlouvám zbývajícím účinkujícím, myslím, že měli hrát minimálně brněnští punk-rockoví THE DESPERATE MIND, ale už to fakt nešlo. Kdybyste někdo měli třeba fotky z jejich vystoupení nebo dokonce pár slov, dobrou reakci rádi zveřejníme. No prostě kdo byl - byl, kdo nebyl - nebyl.
Jo vidite, musím zavolat taky Karlovi, jak mu je. Dlouho mi to nezvedá, ale pak konečně jo. Mumlá cosi vo tom, že jemu je dobře, ale jeho kontu prej moc ne. No ještě že má Karel kontokarel, pardon - kontokorent.
Že by fčéééra slušnej thrash?!? ;-)
Text + foto Dědek.
Komentáře