Report: 17.11. 2017 - Tom Jegr Gang - Brno, Rusty Nail Club
OBČAN JÉGR NA HRAD!
ŽIVEJ JÉGR? – NAHRÁT!!!
Report / Tom Jegr Gang + jam / 171117: pátek 17. listopadu 2017 / od 20.10 h. více než dvě hodiny bez přestávky / Brno, Rusty Nail Club
Ač už chladí listopad, zájem o Gang neopad’. Náš klubík je rázem plný, čekám jen mexické vlny – je to zkrátka naše Rusty, kde to bývá dosti hustý. U vchodu mne zkásne Věra, to je teda atmosféra! ;-) Vstupné však jen symbolické: osm pětek? – Mě snad picne!
Vidím Toma s kytarou, dnes zaženem chvíli zlou. Taky jeden velkej basák, jmenuje se Hynek Maňák. A kdož jest ten vlasatec? – Přema, strunnej poctivec. Hle, kdo za bicími sedí, kamsi v Pána Boha hledí? To je přeci Radim Grünwald. No tak, Pepo, sudy vyval!
Na pivko nemusíš čekat, hrdlo nemusí se lekat. Není třeba ani věta, servíruje totiž Běta. Ta má vše pod kontrolou, rozjíždí se velká šou!
Z trubek proudí dvanáctero, po hrstech jej lidi beró. Tambor to je prostě značka, no tak přijď i na panáčka. Kdo má chuť, tak ten má kliku – vzorky jsou i z Karibiku. Mistr Pepa bar vést ví, svýmu klubu rozumí.
Blues rock, to je kamarád, věrný jistě napořád. Občas střižen jiným stylem, hard rockem a slušným kilem. I lyrické tóny však / promlouvají odevšad. Basa duní, basa hřeje, řeka, řeka, peřeje! A do toho bicí – veni, vidi, vici. Kytary pak stvrzují, že ke štěstí dopluji. Zpěv je v různých tóninách, jak když anděl křídlem mách. Máchl potom znova, znova, tady jsem dnes prostě doma.
Král bláznů je taky král, i když neví Kudy kam. Brňák ví, co znamená, když se řekne Kamenka. Nemám klid, to není kec, i když su „Starejmládenec“: půjdem se vypít, to dělám rád, Vrátnej mi bude otvírat. Mám furt Žízeň jako kdysi, střihneme si „Ejsídýsí“; dneska máme dobrej flek, jmenuje se Back In Black.
A co popisuje Vize? To co neznáš z televize! Josef Kainar a Můj kabát? Hlavně nekrást, pak se nebát. Nositelé řádů, vin? Listopad je prostě splín. A tajemství prastaré? Co se děje na Staré!
Chcete ještě ňákej popis? Třeba Nedopsaný dopis? Přídavky holt povinně, v jakékoliv hladině! Potlesky a aplausy / trhaj všechno na kusy. I když člověk lidstvo ničí, tady každý hlavu vztyčí! A pak s duší vzpřímenou, cestou s touhou vznešenou, poutí zemí zasranou, a přesto tak úchvatnou. Poutí krajem hudby, osudové sudby.
Na co si Tom ještě nemák’? Že by snad ofiko živák? Shodli jsme se s parťákem, že takový CD chcem. Surový a syrový, z něhož budem hotový. Krása chvíle, okamžiku, zimní ráno na chodníku. Vteřina jen pro přítomné, CD bohaté i skromné. Skromné strunnou poctivostí, a bohaté nádherností.
Na závěr už domů jdem? Ještě ne, vždyť bude jam. Nevídané, neslýchané? - Nejhezčí je nečekané: když kytara hobluje, Pepa Trumpeš bubnuje! Poté navíc pěje v mikrák, no ten aby taky nekrák’! ;-) Aj basák si užívá, muzika to zuřivá! Kytarista doplňuje, tomu říkám dračí sluje!
A v tý krásný sklepní sluji, múzy i pod stropem plují. Tóny duši rozechvívaj, svoje dny i ony mívaj. Barvy hřejí po všech stěnách, dneska jsem si šmouhy vyplách...
...šmouhy z duše Rezavý, Hřebík o tom cosi ví.
Text + foto Dědek.
Komentáře