Report: 13.10. 2017 - Bastard, Loretta - Brno, m13

Report: 13.10. 2017 - Bastard, Loretta - Brno, m13

BEST ART OF BASTARD! 

aneb

METALOVÁ HOLKA LORETTA?  
POD DOHLEDEM SAMOTNÉHO REGENTA!  

Report / Loretta, Bastard / pátek 13. října 2017, po 20. hodině / Brno, M13

V Brně máme takový sympatický minipivovar Lucky Bastard. A taky Lorettu. A když k nám do Brna přijede havířovský Bastard, tak tady v Brně máme nejen Lucky Bastard, ale taky Lorettu a Bastard. 

Pátek třináctého mne nikdy celkem nijak neděsil. Bývaly horší dny, v pátek i po třinácti (pivech). Když se mne kolegové v práci ptali, co budu o víkendu dělat, odvětil jsem větou klasika:  „Vážení přátelé, dneska se domů vrátím až zítra“, načež jsem spolkl sousto květákovo-sýrového řízečku, nabraného spolu se svěžím tatarkovým bramborem. 

Tož playlisty obou kapel jsem vám vyfotil, takže pojďme naplno hlavně na atmosféru. 

Zdravím se s tisíci přáteli, popíjím starobrněnskýho škopka, a na obrazovce v hospodě sleduju, zda již nedozrál čas. 

BASTARD. Vážení přátelé, připadá Vám ta sestava skoro jako z Hollywoodu? No moc se asi nemýlíte – je stejně tak škaredá i hříšná: za basou webmaster stránek Citronu Rockline, mikrofon ovládá slavný Laďa Tomis, kytaru ještě slavnější Laďa Krečmer, bláničky rád propichuje Mojmír Krochmalný a poslední neposlední kytara krasavec vlasatec Pačes Dolejš.

Jo jo, mám tady doma v hudební přihrádce ještě dokument doby, a sice  CD 13 Fláků od Kaťáků, které vyšlo původně 1993, reedice 2009, kde třetí flák Máš na to být víc hraje právě Bastard, který tehdá ovšem nejel turné s Katapultem, alébrž s Kabátem, při příležitosti svého debutového CD, nevěda že nadlouho bez CD ba takřka navěky. 

Navěky věky se hnuly, ledy se hnuly a chlapci sa pohnuli. Tsunami hard & heavy zaplavila celou emtřináctku a skoro jsem nevěděl, jestli mám fotit zleva nebo zprava. Tak to tu je? Děcka, já si nemůžu pro lepší úhel klekat, když mne bolí kolena. A stejně jsem si kleknul, jsa rád, že jsem nekleknul. A třebaže jsem se nakonec vždycky zvednul, i přesto jsem využil nabídky krásných foteček své kolegyně Věrky, jež s dovolením připojuji k těm svým hnusným. 

Tož to je těžký. Máte takovou hezkou plynulou jízdu, kousáte do šťavnatýho citronu, jenomže ty vaše sjetý gumy najednou narazí na ňákej blbej hrot, vaše spolujezdkyně hnedle štěká jako – jako doga a jste pro ňu jenom bastard. Je to tvá vina! 

Ten pátek třináctýho v brněnské M13 se stal takovou dosti vražednou kombinací škaredých chlapů a krásných bab. Tedy, aby nedošlo k omylu, těmi škaredými chlapy myslím Bastard a těmi krásnými babami všechny jejich fanynky...a samozřejmě taky následné Lorettky! ;-) Sebe jsem sice nezvládl nikam započítat, leč znáte ten Lábusův fór: hezký děti, škaredý děti, Lábus Dědek. 

Syrový hard rockový zvuk, syrový jako když mistr řezník řízne do vlastního masa a zařve „do prdele“ tak srdceryvně, že mu naprosto věříte, hard rock jako tisíckrát „přefiknutý“ poctivý poleno, který křičí všemi barvami svěžího lesa, halogeny jako perníková chaloupka, která dopadne nakonec vždycky dobře, a zvuk, nad nímž vlaje pýr i netopýr. 

A taky možná pavouk, ne? Což reminiscenční nadsázkou jest v myšlence té, že Bastard jede turné s Kreysonem! Brněnská zastávka týhletý metalizovaný limuzíny se koná 28. listopadu v KC Semilasso. Tož chyťte lasso! 

Tóny sól a akordy riffů, výkřiky blan či plechů a kanonáda vokálních instrumentů se řítí do všech zákoutí útulné emtřináctky, a já si říkám, jak je tento večer dobře dramaturgicky zvládnutý, poněvadž je to vlastně večer dvou po letech se navrátivších kapel. Jistě, je zde drobný rozdíl, ježto Bastard začínal v dobách, kdy to Loretta balila (asi do zavinovaček), ale všechno je to prakticky plus minus čtvrt století, čtvrt století mlčení. O to větší řev je ten současný výkřik! Scream Bloody Gore! 

Naše milé Lollitky LORETTKY jsou vždy zárukou erotické i hudební radosti. Teď mají navíc ve svých „P.R.mádních“ řadách nové, šťavnaté maso, které je opravdu k nakousnutí (příště tu facku asi snesu) – mladinkou bubenici Soňu Formanovou, na kterou se přišel kouknout i metalem či akustikou otřelý až protřelý kytarista Mirek Horňák – jinak to samozřejmě ctěný choť kytaristky Pavly Horňákové, dříve Musilové. Inu, i Horňák asi musil. 

Mimochodem, Mirek nám na melodkovské Vánoce s Lorettou prý chystá docela slušné překvapení, ale zatím se o něm nesmí mluvit, takže o něm nemluvím, když teda nesmím, no. - Nó, jinak Horňák si tu Melodku v prosinci fakt docela užije, panč hned první den je tam jako host výročního koncertu Titaniku. Bing ho! Teda Miro, jestli se z toho všeho nepose...souváš, tak......tak asi používáš Guttalax. Pozor, nečti goodlatex. 

Kterak píšu již seshora, tedy jako ještě ne úplně seshora, ale shora, playlist máte v galerce, takže faktograficky (se) zde (roz)plýtvat nebudu. Nicméně každému jen trochu zlotřilému fanouškovi Loretty je asi jasné, že základ koncertního setu musí být postaven {a jak by doplnil nejmenovaný Robert, která si ho nepostaví, ta si ho nezas(ou)lo(u)ží} na jediné desce z doby železné – rozuměno z doby železné panny. 

Bojíte se Stínů v ulicích? Pak jste tady správně. Připadá vám Láska mnohdy jenom jako bohapustá, ba dokonce paradoxně láskypustá Komedie? Pak jste tady správně. Máte kolikrát šílenou, prakticky neovladatelnou Zlost? Pak jste tady správně. Máte pocit, že se nakonec stejně nevyhnete Hrobníkovi? Pak jste tady na tomhle světě úplně správně!!!

Pravda, některé staré zonky se nehrály. Pomíjím výtržnickou situaci, kdy jistý rozdováděný kmet, nota bene pod rouškou podroušeného stavu (ano, byl to prostě nějaký Dědek) na konci setu vykřikoval, že Má ptáka ohniváka, kterýho navíc naštěstí vůbec neukázal, ještě víc mne ale mrzí, že tato skupinka žen nehraje úvodní megamrdu strany B  Svědomí v nás, již považuji za jednu z nejthrashovějších věcí, která kdy byla na tuzemské půdě složena (a jeden z nejčernějších textů!). Umřelo v nás svědomí, hmm hmm, a kdyby jenom svědomí – ve mně třeba už umřelo piv! 

Abych parafrázoval jistou dobovou reklamu na rychlost Internetu, musím v kůži ženy prohlásit, že jsou chvíle, kdy mi rychlost vadí, ale s rychlým Svědomím v nás to nemá nic společného. Někdo rád zaplatí? Ano, no tak třeba já jsem moc rád zaplatil vstupné na tento gig, třebaže – šáhněte si, holky, do svědomí – Svědomí v nás se nehrálo, nicméně nedá se říct, že by tady něco nehrálo. 

Frontmanka, zpěvačka, kytaristka a mediální hvězda Daria Hrubá, to je takový Jarda Albert Kronek v sukních. Tedy proboha ne že by Albertovi slušely sukně nebo že by je nedejbože nosil, ale ten hlas! Jestli existuje na Moravě pěvecký metalový bůh, pak je to Kronek, a jestli na Moravě existuje pěvecká metalová bohyně, pak je to „Darja“! (Ano, stejně jako Tanja anebo jen občas moravská Tarja.)

Teď se prosím trošku nefakticky rozplynu, takže kdo nemá rád romantiku, nechť prosím tento odstavec přeskočí: krásný Hrubý hlas, žádné švitoření červánků, ale cirkulárka na plný gule, žádné slyším trávu růst, ale proč zas ten blbec seká trávu zrovna v sobotu, žádné hlazeníčko po tváři či jinde, ale jedna facanda za druhou a čtvrtá za třetí a šestá za pátou a zkrátka prásk prásk prásk! 

Čas nás doved na rozcestí...no jasně, tohleto Rudé komando samozřejmě nežije pouze z minulosti (no jak by taky mohl, když bicmenka Soňa nebyla v době vydání debutu zcela jistě ještě na světě), ale pilně stváří nové dívčí ráje, jako například romantiku při Svítání (poprvé jsem ji slyšel cca před rokem v Sono Centru a měl jsem z ní opravdu nevšední zážitek), „Ozzyho předělávku“ Už žádný slzy anebo speciální „erotickou“ praktiku Nos do...vlasů. Loretta připravuje nové CD a chvála padlé děvě za tento akt. No však aby to Lorettkám nešlapalo (nemyšleno doslova), když nad nimi drží svůj dohled samotný REGENT křestně zovaný JIrka! 

Pakliže byste byli z našeho vyfoceného playlistu zmateni stejně jako kdysi já, pak vězte, že k Joan Jett musíte vzplanout ničím jiným než nevšední láskou, a to láskou k rock’n’rollu. „I love rokenrol?“ I love lo’rett’roll! Aneb šoušoušou! 

Metalová holka dochrastila svými hudebními řetězy, a já byl na samotném konci salónu M13 moc rád, že mne v mé bezmoci nešlahla pouze jednou, ale svou mocí hned mockrát. 

Prosím, Má Paní, ještěěěěééééé! 

Text + foto Dědek.

Druhé foto Věrka (viz. fotogalerie)

Komentáře

Můžete použít následující HTML tagy a atributy:
<a href="" title=""> <blockquote cite=""> <code> <b> <i> <u>