Recenze: ZMARCHROB / EXHUMATOR - Setkání okultní /2022/ Screwtape Records
Krátce po sobě po MC splitku KONKLÁVE / ZMARCHROB vychází další kazetová EP edice, na kteroužto nahrávku v jiné podobě (minimálně prozatím) si nemáte nárok sáhnout. ZMARCHROB tento formát (teď mám na mysli splitka a kratší stopáž) patrně jde k duhu a dalším zajímavým aspektem pro mou maličkost budiž skvělá možnost rozšířit si obzory v tuzemském undergroundu. Zatímco se ZMARCHROB jsem se během dvou let stačil zdatně pobratřit, EXHUMATOR jsou pro mě neznámým územím a budu muset zapátrat a doplnit vědomosti své. Vzhledem k tomu, co bude vyřčeno dále, bych tak učiniti měl…
Že ZMARCHROB nemá hitovky? Ale kdeže, „Shemhamforash“ je hitovka jak podle příručky pro pokročilé okultisty. A nejen úvodní, ale i kompletní trojice songů má prozatím nejchytlavější příměs, než tomu kdy bylo. Možná by místo chytlavosti bylo vhodnější zvolit pojem švih, případně přímočarý tah kupředu. ZMARCHROB v každém případě nehnije na místě, po postupných krocích se posunuje co do výrazu skladeb. Nechci tady vykřikovat nějaké idiotské žvásty v duchu emerického šoubuzince, jedno však tvrdím při plné duševní svěžesti - na „Setkání okultním“ má ZMARCHROB velmi sympatickou tvůrčí formu a jsem zvědav jak skřítek neposeda, ba i zvědavý jak opička, jak to bude vypadat příště. „Vlídná smrt“ se dotýká vypravěčské formy black metalu a do popředí více vytažená melodika skladbu o dost obohacuje. Do třetice - „Pohřed baby kořenářky“ je tradiční sypačka s melodickými momenty, aktuální zvuková úprava (mimochodem jednoduše zabijácká) jí dodává odlišnou barevnost atmosféry, než tomu bylo na prvních dvou plnometrážních nahrávkách. Ještě pár slov ke zvuku - basa je ke slyšení výrazněji a za sebe mohu konstatovat, že to zvuku trojice skladeb dosti prospělo.
EXHUMATOR - syrový, špinavý a nečesaný black metal staré školy vybavený starosvětskou češtinou, nemaje daleko k syrovému thrash metalu. Tahle kombinace pozemních chutí mi vůbec není proti srsti a je tudíž naprosto logické a očekávatelné, že mě jedna osm a půlminutová skladba „Pátého dne říjnového pochmurného jest: 1) V kruhu bloudíme. 2) Rada podivná, avšak velmi užitečná“ dosti souzní s mým sluchovým nastavením. Střední tempa prvního dějství s drtivými výpady mají slušnou šťávu a skladba sviští kupředu, držíce si slušné napětí po celou dobu, ve střední části přicházejí pochmurnější nálady, v závěru skladba vybuchuje a následuje rychlý závěr. Takový archaismus si dám líbit, atmosféra jak v předpeklí o Valpuržině noci, řezavý zvuk kytar ve stylu druhé půle osmdesátých let, prostý digitálních udělátek, to je se mnou srostlé jak siamské dvojče od pubertálních let.
Tak šupky dupky, vyhrabat kazeťáky, walkmany a další wehementy, na kterých se dají sjíždět kazety, underground se rozrostl o další chuťově vytříbený dessert.
Medyed
metal-archives.com/bands/Exhumator/
Komentáře