Recenze: VOLUPTAS – Towards The Great White Nothing /2020/  MetalGate

Recenze: VOLUPTAS – Towards The Great White Nothing /2020/ MetalGate

Na domácí scéně uzrál další originální soubor. VOLUPTAS by letmým poslechem mohli být považování za podzemím načichlou black metalovou kapelu, ovšem tento pohled je skutečnosti na hony vzdálen. Z těsné žánrové krabice se VOLUPTAS velmi rychle vymaňují a roztahují temná křídla do značné šíře. Nijak jim v tom nebrání jejich primární syrový a urputný základ projevu, ta black metalová mizantropie a démonická aura se nad nimi vznáší v podstatě neustále. Mohutný a syrový zvuk disponuje ukrutnou silou, která má snahu posluchače v minimálním čase pohltit a zpracovat jej podle svých pravidel hry – notná dávka psychedelie nenásilně zakomponovaná do černočerného black metalu má drtivý účinek a nebezpečnou návykovost. VOLUPTAS si to tak dávají, jako by se nechumelilo, jako by originalita bylo něco, co se válí ve škarpě a stačí se pro to sehnout. S lehkostí skloubená melancholie a depka doom metalu a nebojím se říci i post-rocku a metalu sežraná a důkladně natrávená nekompromisním black metalem. Žádná rozmáchlá gesta, nic, co má prvoplánově upoutat pozornost.

„Towards The Great White Nothing“ a jeho pět zastávek (nic moc počet, řeknete si, spíš tak akorát na EP, jenomže poslední kus „Desert Twilight“ má bez pár drobných čtvrt hodiny)  je jako hurikán, vpuštěný do garsonky. Příval energie a temné atmosféry a neustálá koketérie s náladovými rockovými a metalovými směry vytváří úžasnou směs, která VOLUPTAS ani na vteřinu nekradou energii, ani jejich hudbu zbytečně netříští, všechny prvky jsou pevně a funkčně spojeny do jednoho explozivního celku, aniž by vznikl všeničící monolit, kdy brutalita válcuje naprosto vše. S tím experimentem to zpočátku nevypadá tak naprudko, i když originální postupy obsahují naprosto všechny skladby, vnímavější ucho je odhalí téměř okamžitě, nic to ale není v porovnání s poslední skladbou „Desert Twilight“. Zde psychedelie dostává maximum prostoru – působivá, svíravá a vše objímající atmosféra temnoty a zmaru. Skladba bez jakýchkoliv hranic, samostatný kompoziční komplex, uvozený snivým rozjezdem, kdy dojde i na citlivě zakomponovaný saxofon, přeruší temná zvuková stěna drtící vše svým důrazem a atmosféričností v jednom syrovém balení (kytary mají neskutečnou sílu).  

Ale zpět na začátek…“Crystalline Key“ se valí jako černá povodeň, ze které začínají probleskovat originální nálady, až dojde na „Opethoidní“ nálady, ale nikterak rušivě – naprosto naopak. Souboj volné formy a „Pure Black Metalu“ je sváděn od začátku skladby, jen je tou spoustou energie stmelen do přitažlivé symbiózy. A takhle to s VOLUPTAS bude po celý hrací čas, ten grandiózní závěr jsem již popsal. „Thargelia“ sice zní jako black metal, šťávu a sílu to má jako black metal, bestiální zvuk taky….ale stejně cítíte, že je něco jinak. Ne jinak ve smyslu, že by na nás VOLUPTAS hráli nějakou habaďůru, jen si to hrnou se silou přeukrutnou hezky po svém a nádherně se to poslouchá. Každá ze skladeb je samostatným příběhem s poněkud odlišnou náladou, vlastním světem, s odlišným přístupem ke stylové nevázanosti, přitom ani na okamžik netrhá celkový koncept. Rozběsněná „Between Terror And Erebus“ se nebojí post-metalových postupů (hnus fialovej tahle škatulka), přitom je to black metalu nehorázně blízko a zároveň i docela divoký experimentální mejdan – všechno hezky pokupě. Spolu s „Of Gnosis And Agony“, která je členitější a pestřejší, přitom neztrácí ničeho ze své naléhavosti a vnitřního napětí.

Čím hlouběji se do „Towards The Great White Nothing“ zavrtávám, citlivěji vnímám jeho stylovou nejednoznačnost, která není tolik patrná za začátku. V uších mi čím dám silněji zní syrový a stejně tak sofistikovaný metalový extrém, na jednu stranu ostře metalový, na druhou stranu je to řádné psycho a origoš. I když teď drobet přestřeluji, ale nemyslím si to, jeden příměr mě napadl – má jméno CONVERGE. Ti sice s black metalem mají společného tolik, jako vegan s tatarákem, ovšem z pohledu volného přístupu k muzice a absolutní tvůrčí svobodě k nim VOLUPTAS daleko nemají.

Hleďme na pražáky!!! Tohle se fakticky povedlo!!!

                                                                                                                                                                                 Medyed

bandzone.cz/voluptas

voluptas.bandcamp.com

facebook.com/VoIuptas/

Komentáře

Můžete použít následující HTML tagy a atributy:
<a href="" title=""> <blockquote cite=""> <code> <b> <i> <u>