Recenze: SUFFOCATION – Hymns From The Apocrypha /2023/ Nuclear Blast

Nezpochybnitelná ikona brutálního technického death metalu a jedna z nejstylotvornějších kapel, jaké si vůbec lze v death metalovém ranku představit. SUFFOCATION jako by nestárli, i když to samozřejmě není pravda, akorát že to není slyšet. SUFFOCATION si stále drží stejně brutálně vysokou kvalitu desek, jako se v jejich muzice ideálně potkává brutalita s technikou. Můžete si pod vousy bručet, že z původní sestavy už zůstal už jen Terrance Hobbs a k tomu ještě do kapely naskočil nový zpěvák, že už to stejně není ono a podobné trudomyslné řeči. Jenže to tady platí jako kuří oka, „Hymns From The Apocrypha“ vás zvládne nekompromisně sejmout a rozebrat na náhradní díly dříve, než stihnete vůbec pomyslet na zavolání na linku důvěry.

Zdráhám se porovnávat bohatou diskografii SUFFOCATION, každou z desek mám z nějakého důvodu rád a období „Human Waste“ počínaje a „Pierced From Within“ konče mám za naprosto stylotvornou ingredienci brutálního death metalu a zcela zásadní moment pro styl jako takový. Nic na tom nemění prostý fakt, že „Pierced From Within“ vykouklo na světlo světa v plném rozpuku grunge a post-punku a stylových veletočí mnoha kapel.  Brutální death metal si jel to svoje a turbulence u sousedů se ho výrazně nedotkly. Změny se vlastně nedotkly ani aktuální desky. Poměrně úzké mantinely, definující žánr, se neposouvají ani o píď. SUFFOCATION „pouze“ pokračují v tom, na čem si vystavěli svou hudební značku. Surové riffy, technická instrumentace, rafinované změny tempa, chorobná a tíživá až nervní atmosféra jako typický hudební jazyk kapely album obsahuje znovu více než dost, řekl bych i lidově řečeno „po dekl“. Současný chroptič Ricky Myers do kapely zapadl bezchybně, upřímně mezi námi – nepřečíst si pár informací předem, ani bych nepostřehl, že za mikrofonem došlo ke změně (říkejte mi blesku…). Čeho jsem si ale všiml naprosto bezpečně, je oheň, který ze skladeb sálá.  Jako by se z reproduktorů valila muzika mladé, dravé kapely, a ne zasloužilých veteránů, kteří si už dávno nemusí zhola nic dokazovat. Zápal a drtivá energie, sršící z každého riffu, je až neskutečná. Počáteční dojem homogenního monolitu, nasekaného na devět kousků, se doteď dostavil vždy a ikonická alba nebyl výjimkou. S narůstajícím počtem rotací „Hymns From The Apocrypha“ výrazně roste a košatí. Každá ze skladeb má více než dost vlastních atributů a stejně tak bezchybně funguje v rámci celku.

Měl bych najít také nějaké ty blechy, vady na kráse a možná i negativa. Ať hledám, jak hledám, za šťouru nebudu. „Hymns From The Apocrypha“ představuje suverénně zvládnutou špičku brutálního řemesla a hozenou rukavici všem učedníkům. Po třech dekádách jsou SUFFOCATION stále naprostým etalonem brutálního death metalu s odzbrojující samozřejmostí, jako by to snad byla brnkačka ve stylu housky na krámě. To je přirozeně naprostá blbost, více než o samozřejmosti je třeba hovořit o výjimečnosti. A SUFFOCATION nade vší pochybnost výjimeční jsou.

Medyed

suffocationofficial.com/

facebook.com/suffocation/

instagram.com/suffocationofficial/