Recenze: PAČESS – Zoigl /L.P. 2019/vlastním nákladem vydáno

Slovo úvodní:

„Zoigl“ (převedeno do srozumitelnějšího mluví – toť spolkový, resp. komunitní pivovar) navazuje na dějovou linii „Trapisty“ tam, kde příběh skončil. Mohlo by se oku neznalému zdáti, že album o židovské tematice pojednávati ráčí, ale vážený čtenář by se mýlil. Ona šesticípá hvězda (tzv. Zoiglstern), dva rovnoramenné trojúhelníky, jest symbolem právě vaření piva komunálního, z čehož pivovarníci, sedláci a hospodští užitek společný mají. A v prostředí tomto se zhudebnělý příběh mistra Pačessa odehrává a dále slovem mluveným provázen jest. O tom však vážené čtenářstvo později obeznámím.

Slovo o albu samotném:

„Zoigl“ nevychází v běžném formátu CD, nýbrž pouze jako LP, případně v datovém formátu. O lyriku se postaral Chymus, jeden ze členů současného tria (krom Pačesse sestavu doplňuje tlučmistr Marthus – netřeba více sestavu blížeji představovat, jména hovoří jasnou řečí), včetně mluveného slova („Zoigl slovem mluveným“), takové audio knihy, nebo chcete-li takového rozhlasového dramatu, který okupuje stranu B alba, která děj příběhu shrnuje vyčerpávajícím způsobem – velmi interesantní řešení, které se často nevyskytuje, převráceno naruby – nemám ponětí, kde bych se setkal s takto pojatým koncepčním albem.

Tři (!!!) skladby, nacházející se na straně A, nemají běžné názy, jsou označeny jako „Dějství prvé až třetí“. Jejich stopáž je vypravěčsky natažená (krom tříminutového druhého dějství), a zhuštěnost náplně albu v každém případě prospívá. Krátká finální stopáž má jednu vševálcující přednost, zhuštěnost materiálu na relativně krátké časové ploše v podstatě ruší prostor pro hlušší místa, a tato se prostě nevyskytují. Epický black metal, na který jsme zvyklí z předchozích alb, dosáhl další úrovně, krok po kroku (album od alba) postupně získává na formě a kvalitě.

„Dějství první“ je parádní emotivní záležitost, plynoucí středním „procházkovým“ tempem, zvolněným pomalými pasážemi. Do krásy skladbu ještě výše vytahují působivé melodie a k dokonalosti píď pouhá. A co slechy mé slyší??? Ta harmonika prostě nemá chybu a jako náladotvorný prvek mi způsobuje příjemné naježení.

“Dějství druhé“ je o poznání ostřejší kousek, ze středního tempa se zlomí do prudké vichřice, která sic kosí vše kolem, ale nálad a barev zůstává neméně tak, kolik jich je v dějství předchozím, byť tahle epizoda není ani z půlky tak dlouhá předchůdce.

„Dějství třetí“ se vrací k vypravěčské kompozici, drama ve středním tempu, naléhavost má nedaleko ke zhmotnění. Silný motiv se silným riffem, postupná gradace, zesilování emocí a energie směrem k závěru skladby – jsem definitivně a s okamžitou platností vtažen do příběhu.

„Zoigl“ má ten těžko omrzitelný „bathoryovský“, a i zčásti „Štormovský“ nátisk, ovšem pouze co do přibližné formy, jinak se jede vlastními cestičkami podle vlastní receptury, a tato je více než bohatá, zážitek pro ucho i pro oko. Grafické ztvárnění obalu sice složitostí neoplývá, ovšem ústřední motiv, jeho konečné ztvárnění a propojení s příběhem funguje náramně. Šmakuláda mňamózní !!!

Slovo závěrečné:

Zdá se býti poněkud extraordinérní, jakým jazykem jsem velectěnému čtenářstvu toto pojednání uvedl. Ovšem nic není nahodilé, bylo záměrem mým tento archaický způsob vyjadřovací použíti, jelikož text alba tohoto taktéž tímto jazykem napsán jest, jelikož a nýbrž protože příběh tento se v době, kdy tento jazyk běžně užíván býval, odehrává.

Medyed

bandzone.cz/pacess

video: Melodka 9.11.2019 (Argetar von Gerdstein)