Recenze: MOSKOWA – Man Of The Three Islands /2020/ Music Records

Francie je po dloooohou dobu synonymem osobitých metalových kapel a své domácí rodinné stříbro vydává spolehlivě minimálně tři dekády. MOSKOWA, ač band postavený na old school death metalových základech, není tím archetypálním death metalovým spolkem, jak zprvu vypadá. Metalová progrese u této party probíhá tak nějak naruby, jejich hudba je, nechci úplně použít výraz primitivní – to bych se dostal někam jinam – hypnoticky jednoduchá co do struktury skladeb. Atmosféra, která se nad skladbami vznáší, je rovněž poměrně zvláštní. V konečném důsledku to jako dřevní death metal vypadá, vokál nemá daleko k hlasu hladové zombie, případně vzkříšených ostatků zpřed čtyřiceti lety zesnulé domovnice z činžovního domu. Hutný a hluboko naladěný zvuk kytary taktéž ukazuje na starý death metalový pořádek. Jenomže…dohromady to má značně odlišné emoce, naznačující směr vedoucí po jiných turistických značkách, končící kdesi nedaleko u cedulí s nápisem post a psychedelic. Takže žádná márniční seance se nekoná a masová vražda se rovněž odkládá na svatýho Jindejše. Tematika – název napovídá – se točí kolem „velkého prcka“ Napoleona Bonaparta a jeho několikerého vyhnanství.

MOSKOWA, držet se prvotního pocitu, by ode mě pravděpodobně lízátko s příchutí kyanidu za odměnu asi nedostali. Zpočátku to totiž vypadalo jako lehce nadprůměrný platný pokus o death metalové album starého střihu, kterému chybí dostatek morbidní atmosféry a mrtvolného pachu. Netvrdím, že jsem doteď vše pochopil a že kapele na stopro rozumím. Co se mi ale podařilo, je v hrubějších rysech porozumět jejich výrazu a vyznat se v koncepci alba. „Man Of The Three Islands“ se neposlouchá zrovna snadno, navzdory své relativní jednoduchosti co do struktury nevydává své přednosti lacino. Stylová nevyhraněnost a sveřepá svéráznost může mnohým ubrat značnou část elánu proposlouchat se až ke konci, album jako by jelo v jedné linii nezvyklé atmosféry a zdánlivé instrumentální neohrabanosti, na hráčské kulišárny a byť decentní exhibice rovnou zapomeňte, nedočkáte se jich. „Man Of The Three Inslands“ má naopak velmi blízko k psychedelickým alternativním směrům, kde se klade důraz především na vyznění a atmosféru, bez ohledu na masivní metalový zvuk a občasné zrychlení a s tím spojené přitlačení na pilu. Jako celek zní „Man Of The Three Islands“ velmi nezvykle, na každý pád zajímavě, výsledek ale nebude pobratelný úplně pro všechny.

Death metalová alternativa, popřípadě invertovaná death metalová progrese je vcelku náročná záležitost, minimálně pro mou osobu. Jednoznačně oceňuji formu, jakou se nakonec albu dostalo. Pohledem nezaujatého posluchače je „Man Of The Three Islands“ neotřelé a nevšední metalové album, které si vůbec nehraje na stylový patriotismus a které spojuje nenásilným způsobem dva výrazně odlišné hudební světy. Vzato opačným pohledem, narážím zde na své momentální posluchačské nastavení a limity, a některé postupy prostě nepobírám. „Man Of The Three Islands“ není rozhodně špatné nebo podprůměrné album, jeho specifika jsou však výrazná a očekávám řadu protichůdných a rozporuplných reakcí, což alba tohoto druhu téměř vždy přináší.  

Medyed

facebook.com/moskowametalband