Recenze: KREATOR – Krushers of the World /2026/ Nuclear Blast
KREATOR jsou
na jednu stranu sázka jistotu, kdy minimálně zčásti vím, co od každé z desek za poslední roky čekat. Agrese, technika a melodie, míchané v nejrůznějších poměrech možná ztratily jistý díl momentu překvapení, pokud tedy čekáte, že Mille a spol pojedou jednu bombu za druhou, jako na přelomu osmé a deváté dekády. Já taková, podle mého přehnaná očekávání nemám a snažím nemít nereálné požadavky, a to nejen na KREATOR, ale jaksi všeobecně. Pak se mi chce něco říct…a já to řeknu: KREATOR ty bomby jedou, i když možná jinak, než by se čekalo.
„Krushers of the World“ na mě působí prakticky stejně, jako předchozí „Hate Über Alles“ – první dojmy byly takové nijaké a do nadšení bylo tak daleko, že jsem na moment uvažoval, zda album nebude plnit úlohu pouhé položky ve sbírce. Takhle předlouho fungovaly „Renewal“ a „Endorama“, ke kterým se přidalo „Hordes of Chaos“. Takže se nejedná o nic, co by mě mělo překvapit.
„Krushers of the World“ čerpá ve větší míře z melodičtějšího období KREATOR a právě ozvěny „Endoramy“ jsou cítit více než kdy předtím. V kontrastu s typickou velkorážní municí tentokrát vznikla sloučenina, vydávající opět odlišnější chutě a vůně. Tento poměr, téměř půl na půl z obojího, dokáže kousat stejně jako chytlavě čarovat s melodiemi. Obě poloviny jsou navzájem propleteny jako klubko hadů. Agrese a melodika se proplétají v každé skladbě a udržují solidní napětí po celou stopáž, aniž by výrazně polevovalo směrem ke konci a album začalo kulhat. I když KREATOR vrhli do éteru před vydáním alba trojici singlů, které dost možná nejsilnější esencí z celé desky, kromě titulní skladby, „Seven Serpents“ a „Satanic Anarchy“ je toho stále dost a dost, co čeká na objevení a do výplňové hmoty to má velmi daleko. „Barbarian“ s typickým úsporným refrénem a našlapaný výplach „Psychotic Imperator“, obsahující právě ten ideální „fifty-fifty“ poměr agrese a melodiky se rozhodně nemusí krčit v koutě a zpočátku možná méně výrazná „Deathscream“ nakonec ukáže, zač je metal v Porúři. Závěrečná „Loyal to the Brave“ je ve své podstatě heavy metalová hymna se vším, co k tomu patří. Zpočátku mi nepřipadala ničím zvláštní, ale postupně roste ve výraznou hitovku.
U „Krushers of the World“ se nevyplatí sázet na první dojem. Album roste v závislosti na objemu času, který albu věnujete. Ač podobně vystavěné, jako „Hate Über Alles“, působí jinak a jeho atmosféra je výrazně odlišná. Ke slovu přicházejí temnější nálady, které díky silným melodiím dostávají ostřejší obrysy. Dobytá území byla uhájena, zdali přibydou i nějaká nová, to se uvidí, jak „Krushers of the World“ obstojí ve zkoušce časem.
Medyed
instagram.com/kreatorofficial/
Komentáře