Recenze: JUNGLE ROT – A Call To Arms /2022/ Unique Leader Records
Jsou kapely, 
které se vybaví prakticky všem, když je vysloven termín death metal. Pak jsou kapely, které tento styl symbolizují neméně tak, ale z pomíjivé slávy se jim dostalo podstatně menšího dílu. V síle a smrtonosnosti si s ikonami žánru v ničem nezadají, jsou to takoví poctiví dříči a undergroundové rodinné stříbro death metalu. Jedněmi z nich jsou JUNGLE ROT, veteráni z Wisconsinu, válčící pod vlajkou starého dobrého death metalu počínaje rokem 1992. Muzika JUNGLE ROT je pro mě ideálním zdrojem doplnění energie, která mi v současné šílené době chybí čím dál častěji. Z jejich alb cítím ten autentický pach smrti stejně jako rebelského a svobodomyslného ducha, nenechat se vléct hlavním proudem a nebečet společně se stádem. Tak to mám rád a přesně tak to na mě JUNGLE ROT hrnou!
S JUNGLE ROT je samozřejmě spojena pamětnická nostalgie, přesně takový styl mi učaroval společně s DEATH, OBITUARY a BENEDICTION na počátku devadesátek. Jsem old schoolem jednoduše ocejchován na věky věků. Takto silné pouto nejde jen tak odepsat z evidence, ať jsou důvody jakékoli. Hrubý, brutální death metal mi navozuje stále stejně intenzivní stavy naprosté euforie, řídnoucí vlas se ježí a čas běží pozpátku. Intenzivní příval energie, šťavnatě chorobné riffy a stejným dílem likvidačně intenzivní zvuk desky. Třicet tři minut esenciální agrese a smrtelného uměni podle starých způsobů nezná oddechu. JUNGLE ROT rozpoutali nefalšované válečné inferno, koncentrovaný běs a zmar nepolevuje, utichá až s posledním taktem závěrečné „Population Suicide“. O co se v případě „A Call To Arms“ jedná, musí snad být jasné už při pohledu na obal – naprostá stylovka. Grafika skvěle padne k obsahu desky, zmar a beznaděj znázorněný jako zombie vojáci v moci nemrtvého vůdce, to mi připomíná hned několik příkladů ze současnosti i nedávné historie.
JUNGLE ROT nejsou žádní akrobati po hmatníku a už vůbec nemrkají očkem po krkolomné technice. Jejich přirozeným prostředím je přímočarý syrový nářez bez omáčky okolo, rána z metru a než se ten který objekt stihne vzpamatoval, zmítá se v kotrmelcích. „A Call To Arms“ je maximálně funkčně a účelně postavené album s důrazem na duši a atmosféru. Obsahuje pouze to, co na něm být má a nic navíc, což vůbec nevadí. Zde se nehraje na krášlící procedury, tohle je sama podstata death metalu a ta se nepřibarvuje pod hrozbou popravčí četou. „A Call To Arms“, to je drsná exkurze do zákopů první linie. Ve vzduchu se neustále vznáší pach rozkládajících se těl v území nikoho, nářek umírajících v rachotu houfnic a pásů tanků, štěkot kulometů právě posílá další útočící vlnu do Hádovy říše. Utéct není kam, smrt je jen otázkou času. Mlýnek na maso mele na plný výkon…
Medyed
Komentáře