Recenze: GHOST – Skeletá /2025/ Loma Vista Recordings
GHOST 
jsou fenomén, o tom netřeba vést vášnivé diskuze. Současná podoba GHOST nešmakuje každému, najeli na jakousi teatrálně cirkusovou vlnu, nápadně podobnou bombastickému flitrovému metalu osmdesátých let, který jsem tenkrát naprosto nesnášel. Je tu však ještě jedna rovina věci, která mi rezonuje podstatně lépe a tou je dekadentní šoumenství ve stylu Alice Coopera z let sedmdesátých. Co se GHOST naopak velice povedlo, je využití této prověřené šablony, přizpůsobit ji stylu GHOST a šikovně ji naservírovat podstatně mladším posluchačům.
Můžeme GHOST vyčítat komerční vypočítavost a že se z jejich zemitého a především svébytného stylu stal stánek s cukrovou vatou, ovšem na druhou stranu musím smeknout před profesionalitou a jedním dechem skladatelskou a produkční genialitou Tobiase, kam GHOST dokázal posunout. Jakkoliv už předchozí „Impera“ jasně vykročila do těžkého šoubyznysu, jako celek fungovala bezchybně a o silné momenty nebyla nouze. Aktuálně mám pocit, že tentokrát se sice ještě nevaří z vody, ale už se k tomu pomalu schyluje. Nechci sýčkovat ani dělat chytráka velikosti známého vesmíru, možná za to může skutečnost, že moment překvapení se konal minule. „Skeletá“ jede na stejné vlně bombastického AOR / heavy rocku jako album předchozí bez výraznějších odlišností a tím je s největší pravděpodobností spojeBombastická produkce, vzletné melodie, vypiplané aranže, příjemně poslechové písničkyn můj prozatímní pocit. Jinak je vše tam, kde má být. (bez náznaku pejorativního významu, jisté písničky máme i na Šlágru), formě ani řemeslnému zpracování nelze vytknout vůbec nic. Nechybí ani výrazné hitovky – „Lachryma“ a „Satanized“ mají na koncertní taháky zaděláno dopředu. „De Profundis Borealis“ se nebojí roztáhnout křídla do větší šíře a více se dotknout epického pojetí, a nakonec je to témě dokonalost sama. Nelze vůbec říci, že by zbytek skladeb přespříliš kulhal. Aranžérsky a produkčně je z nich vytažené naprosté maximum a nejspíš to vypadá, že celkově má album tendenci stále postupně růst a původní lehce nemastný neslaný dojem bude definitivně pohřben v neoznačeném hrobě.
„Skeletá“ není vůbec špatná deska, místy je vysloveně výborná, jen tolik nejiskří jako její předchůdce. Je otázka, co by bylo lepší – bombastické divadlo nebo sice taky výpravné, ale přesto civilnější pojetí. Občas mám takový pocit, že základ alba vznikl ještě během příprav „Impery“ a měl tu smůlu, že pro skladby už nezbylo místo, a tudíž se dopsalo zopár dalších a vznikla „Skeletá“. Je to čistě moje spekulace a s realitou to nemusí mít zhola nic společného. Ale i kdyby tomu tak bylo, stále se jedná o velmi silný matroš. Je sice naleštěný a vyparáděný až hrůza, ale pod slušivým blýskavým kabátkem se pořád skrývá dost povedených skladeb, ať už v čele GHOST stojí třeba Papa Emeritus MCMLXXX…
Medyed
Komentáře