Recenze: CHAOS OVER COSMOS – Hypercosmic Paradox /2025/ vlastní vydání
Intergalaktická dobrodružná 
výprava CHAOS OVER COSMOS pokračuje další etapou. Doufám, že jste si předtím pořádně orazili a stihli se občerstvit, protože tentokrát je to opravdu intenzivní a těžce akční. Komu zachutnala kombinace klasického vzorce progresivního metalu s moderními postupy, další chod vám bude chutnat stejně a dost možná i o trochu více, než předchozí počin jménem „A Dream If Ever There Was One“.
Záleží především na úhlu pohledu a osobním nastavení. „Hypercosmic Paradox“ obsahuje výraznější syntetickou, chladně strojovou rovinu, což konzervativněji naladěnému posluchači včetně mě může činit jisté potíže. Není třeba až tolik času na prolomení ledů, více syntetický zvuk „Hypercosmic Paradox“ propůjčuje svébytnou atmosféru a jistí je, že si CHAOS OVER COSMOS určitě s nikým jiným nespletete.
Paradox první – zpočátku jednolitá zvuková koule, do které se mi nedostávalo zrovna lehce, působí dojmem, že se jedná o jednu košatou skladbu, rozdělenou na několik časových úseků, se pozvolna otevírá, a nakonec se rozsvítí a jsme tam, kde jsme byli de facto předtím. Zásadním rozdílem je uchopení celého výrazového spektra a základní nosná myšlenka, kdy album, ač vychází z téhož zdroje, nálada a celkový dojem se dotýká odlišných sfér – paradox, který vystihuje samotný název alba.
Paradox druhý - „Hypercosmic Paradox“ se nežene za každou cenu za klinicky čistou a hyperdokonalou produkcí. Relativně hrubší zvukové nastavení mi v žádném případě nevadí. Větší problém bych měl, kdyby se Rafal utrhl směrem k produkční uniformitě, čímž by CHAOS OVER COSMOS nepochybně ztratili významnou část své osobitosti a zčásti splynuli s davem. Kdo to vlastně chce? Já určitě ne. Díky produkci má album vše, co patrně Rafal chtěl, aby mělo a výpravný, bombastický zvukový kabát by „Hypercosmic Paradox“ ani neslušel.
Epický až vesmírný charakter, drama, vysoká instrumentální akrobacie – tím vším se „Hypercosmic Paradox“ může pyšnit bez zvednutého obočí, když zjistíte, že za veškerou gymnastikou je akorát tak průvan. Pro ten si ale budete muset dojít k sousedům, „Hypercosmic Paradox“ je přes všechna salta, přemety a složité vzorce, potřebné pro pochopení zakřivení časoprostoru bezprostřední a autentické album. Během střízlivých 33 minut je řečeno vše, aniž bych ztratil koncentraci a musel si album dělit na dvě poloviny, abych nahrávku zvládl pobrat. Přehnaně natažená stopáž je častá bolest alb tohoto ražení, která neprosívá nikomu a délka maximálně na „jeden vinyl“ je plně dostačující. Spojení progresivního metalu s moderním výrazivem, které nemá daleko k všemožným – core derivátům, má další pokračování.
Medyed
Komentáře