Recenze CD Razor: Evil Invaders (1985)

Kanada byla vždy co do výskytu interesantních rockových (RUSH), případně metalových kapel (VOIVOD, ANNIHILATOR) velmi zajímavou destinací. K již zmíněným je třeba uvést další jména, na která postupně dojde. Prvními jsou RAZOR, jejichž hvězda nezazářila tak jasně a nebyli doceněni tolik, jak by si bezesporu zasloužili. Plnohodnotný debut „Executioner´s Song“ měl síly za tři a druhá řež „Evil Invaders“, která spatřila světlo světa ve „spartakiádním roce“ 1985 neuhnula z nastoleného nekompromisním směru ani o ždibík. Syrový (chcete-li pravěký) thrash někomu může lehce připomenout ranou METALLICu, RAZOR ovšem více cenili zuby po vzoru začátků SLAYER, chrastili řetězem a dělali větší randál. Zatímco zatracovaná a jedním dechem glorifikovaná ikona metalu jako celku se vydává variabilnější cestou, RAZOR se drží syrové formy jako čert kopyta. „Evil Invaders“ společně s debutem by mohlo posloužit jako jakási učebnicová šablonka pro syrový thrash, v jaké podobě se nacházel v půli osmdesátek a z jehož základu vzešli i takoví SLAYER, kteří ve svých počátcích zněli podobně, opomeneme-li jejich již tehdy nepřeslechnutelný vlastní rukopis.

První dvě alba a „Evil Invaders“ především nepožívají kultovního statusu jen tak že od vydání uplynulo třicet let a mají to takzvaně za účast. Album je řádná nálož i po letech, jen stačí jediné – mít ten starý dobrý nářez v uších a hlavně v srdci. Pak Vás neošálí dobový zvuk a syrová produkce. „Evil Invaders“ drtí vše, co jim přijde do rány hned první jízdou z kopce bez brzd - zběsilou instrumentálkou „Nowhere Fast“, na rozjezd parádní kousek. Střední pasáž obsahuje skoro až death metalový riff, který sice nemá dlouhého trvání a vše se rychle vrací pomezi mantinely thrashové rubanice, ale věřte, že tam je. „Cross Me Fool“ přebírá štafetu od prvního zahříváku. Zde bych znovu připomenul onen klasický vzorec raného thrash metalu, se kterým se můžeme setkat nejen u prvotiny METALLICy. Zde se ovšem na leštící prostředky příliš nehledělo a je to prostě syrovina sama, což platí i pro následující vál „Legacy Of Doom“, která přikládá něco paliva pod kotel navíc. Celkem vzato se ve skladbě střídají pouze dva riffy plus jedno sólo, nic třeskutě složitého, ale funguje to bezvadně. Titulní „Evil Invaders“ přes svůj až rockový začátek se velice rychle překlopí do zajetých kolejí a opět jedeme z kopce, tentokrát drobet punkověji, v tomto duchu se nese i následující „Iron Hammer“ , kdy punkový odér je cítit mnohem výrazněji. „Instant Death“ vychází z tradičního metalového vzorce hnaného kupředu ve středním tempu, které získává na rychlosti v samém závěru a málem plynule přechází do zběsilosti zvané „Cut Throat“, která zvlášť v refrénu je věrná svému názvu. „Speed Merchant“ se s ničím nemaže a uhání vpřed jako splašené spřežení bez kočího, který v děsu seskočil, poněvadž sráz je na dohled. „Tortured Skull“ udržuje tempo a v ničem si svým tahem na bránu nezadá s předchůdcem. Tuny energie a v neposlední řadě koňská dávka podprahových vibrací, což lze říci nejen o „Trtured Skull“, ale i o zbytku skladeb. Závěrečný zásek „Thrashdance“ z nastoleného směru neuhýbá ani o píď a hrne to na plný plyn až do samého závěru.

Ač byl RAZOR upřen významnější díl světské slávy, jejich otisk do metalových análů je nesmazatelný. Můžete namítnout, že se jedná o kultovní záležitost pro skupinu skalních staromilců, s čímž lze i souhlasit. Stačí se jen a pouze oprostit od zbytečných předsudků, které mohou vyvstat zásluhou výrazného ducha doby vzniku alba, a popřát tomuto klenotu čas a prostor, aby se svými trumfy v plné síle praštil o stůl.

Medyed