Rok vydání: 2009
Edice: CD (+ bonusové DVD)

Vrcholy CD: skladby Rwanda, Peklo takhle zní, Alláhova krev, Hra na smrt, Vietkong, Tibet
Propadáky CD: žádné
Zajímavosti CD: mezihry death metalového střihu / prvky s nádechem orientální hudby / přechod skladeb Vůdce je vůl a Hra na smrt / digipackový obal ztvárňuje kreslený příběh

Hodnocení CD: 90 %

Ať už Kolinss řve svým typickým chrochtozpěvem "Útokem vpřed!" anebo "Ztracenej v tomhle pekle, tak vítej, vítej!", tak mu prostě musíte věřit, že to bude k...a útok a že to bude teda k....a vpřed! Vítejte v thrash metalovém pekle, obohaceném o některé vnější prvky, což je jenom dobře, v explodujícím nářezu, kterej šlape jako v nejlepších časech thrash metalu přelomu 80. a 90. let, vítejte v...no prostě vítejte "ve Rwandě".

První, co Vám samozřejmě vystřelí oko, je noblesní digipackový obal, který navíc ztvárňuje ve formě jakéhosi minitragicsu (no comics jsem fakt napsat nemohl) příběh, no slovo příběh je zde v trojnásobných uvozovkách, spíše akt amputace pravé ruky čtyřstupňovou kaskádou nůž - řez - řev - pahýl.

Mno, začátek vskutku romantický. Ono, celý náš svět je takový nějaký "romantický" a Debustrol to moc dobře ví, a proto samozřejmě už dávno nedevastuje pouze autobusy s trpaslíky, ale všechno, co mu přijde pod ruku, zpívá o válce, smrti, politice, náboženství, zvrácené moci, zvrácených úchylkách, o všem. Až mi připadá, že Kolinssovi stačí mrknout se jeden večer na zprávy (netvrdím, že nutně v televizi :-) a má texty na celou fošnu. A když k tomu přidá inspiraci jednou na poslední chvíli zrušenou monstrózní akcí (Silvestr v Rondu), na níž měla kapela vystupovat, má i text Peklo takhle zní ("Peklo takhle zní / předčasný zmizení"...).

Slova oscilují mezi skoro až poetickou rovinou, řekl bych tzv. nekropoezií ("Kdybych měl tohle ráno prostě jen tak zemřít / přál bych si suvenýr tvých mrtvých pocitů" - Hra na smrt), přes řízné slogany ("V krvi šílenství / vládnou totální sráči / záchvat vítězství / rozkaz zavře ti oči" - Rwanda), nekompromisní kritiku kohokoli a čehokoli ("Tvý tělo je jen nástroj v politickým vraždění - Tvý tělo Propaganda je jen nástroj v politickým běsnění - Tvý tělo je jen nástroj!!!" - Vietkong, "Mám tu svoje násilí / já zemřu pro svou zem / a v osudovým setkání / tak strhnu masku všem" - Bůh žehnej Americe) až po smysl pro ten nejčernější humor, kterého je deska nečekaně plná ("Zkrvavený maso / mi lítá z prdele / já nakonec čumím / tak nějak vesele" - Emofiliak, "Útokem vpřed / smrt je volba kterou mám / jsme poslední sled / a je radost nebejt tady sám" - Vietkong, anebo "Brodím se dál rudýma jatkama / támhleten mi prostřelil koule"). Texty jsou opravdu dost zajímavé a myslím, že se Debustrolu i dost povedly. Jsou srozumitelné, přitom mají nespornou řemeslnou úroveň a neztrácejí ani potřebný nadhled. Koneckonců, za všechno mluví jenom samotné názvy některých písní jako Vůdce je vůl nebo Vím, kdo mě zabil.

Navíc Kolinss - čímž se po obalu a textech konečně pomaloučku polehoučku dostávám k hudbě - jim dodává další rozměr jednak výborným frázováním (to byla vždycky jeho silná stránka), jednak tím, že mu je dobře rozumět, a samozřejmě především svým charakteristickým vypjatým zpěvem. Nemusíte ve všem s Debustrolem souhlasit, ale naléhavosti a upřímnosti jeho výpovědi prostě věříte.

Instrumentální výkony jsou tradičně na úrovni. Vedle perfektního zpěvu oceníte řízné šlapavé (bas)kytary i vynikající bicí, to vše podpořené kvalitním ocelovým zvukem, snad jen ty kytary bych já osobně trochu víc povytáhl, protože chvílemi pod klenbou zpěvu a bicích krapet zanikají, ale celkově zvuk představuje nadprůměr.

A jaká hudba byla tedy takto dobře nazvučena?

Ve svém základu je to pochopitelně šlapavý thrash metal, převážně v rychlejších až zběsilých tempech (nejrychlejší skladbou na albu je zřejmě Emofiliak, který je tak rychlý, že trvá pouze dvě minuty deset :-), nechybí ovšem ani střední tempa (např. v Tibetu nebo Vůdce je vůl). Bravurně odsejpají songy jako Peklo takhle zní, Hra na smrt, Vietkong nebo Alláhova krev - zde Vás musí dostat zejména úchvatný nástup, nebo spíše nášup, to je řežba jako hrom. To byla vždycky největší deviza Debustrolu, což je ovšem ve vodách thrash metalu docela logické: šlapavost, říznost, údernost skladeb.

Zajímavostí alba jsou relativně melodické úvody, mezihry, podehry či dohry (nemyslím sóla, ale kytarové riffy), které nejsou ani tak thrash metalové, jako spíše death metalové, alespoň mně osobně připomněly kytarovou melodiku Schuldinerových Death (R.I.P.) - viz příslušné "statě" nejenom v písních Rwanda, Vůdce je vůl nebo Pornokrist; v této posledně jmenované věci je tato melodika obsažena přímo v refrénu.
Z hlediska melodií jsou též zajímavé lehce orientální motivy, s nimiž má kapela zkušenost již z minulosti, zde příznačně ve skladbách Alláhova krev a Tibet, který desku uzavírá a svou náladou i umístěním mi připomíná uzávěr CD Slayeru Seasons In The Abyss. 

Takovou perličkou kotoučku je přechod skladeb Vůdce je vůl a Hra na smrt, kterýžto moment mi pro změnu připomněl starodávné LP Arakainu Thrash The Trash a splývavý přechod šlágru Šeherezád v Ne! (Jdi a zabíjej). Podobný kytarový motiv, na konci písně Vůdce je vůl hraný spíše ve středním tempu, úvodem Hry na smrt vypálený ve zběsilém, způsobil, že při prvním poslechu jsem se stejně jako kdysi u alba Arakainu domníval, že pokračuje stále tatáž písnička, totiž Vůdce je vůl, a teprve když jsem se pak nemohl dopočítat, přišel jsem věci na kloub. Fakt by mne zajímalo, jestli je to náhoda anebo záměrný debustrolský fórek... (u Arakainu jak známo to schválně nebylo).

Co se týče naznačených kytarových sól, na desce sice nechyběji, ale vždycky trvají jenom pár vteřin, což ovšem nutno vidět v kontextu stopáže jednotlivých skladeb, kdy všechny čítají zhruba kolem pouhých tří minut (celé album cca 35 minut).

Kompozičně nejpestřejší skladbu placky představuje zřejmě Vůdce je vůl, kde kromě Kolinssova tradičního chroptění naleznete i šeptaný recitozpěv, tempo se výrazně mění, thrashová jízda je zde protkána deathovou melodikou, a zakomponován je i projev "vůdce"... I přes tuto strukturální pestrost jej však hudebně k těm nejnej songům neřadím, třebaže textově je nutno jej ocenit.

Celkový dojem ze Rwandy je ovšem velmi dobrý. Nepochybně se jedná o nadprůměrně album, a kdyby na něm bylo více takových těch nejvýraznějších kytarových nápadů, prostě takových těch riffů s monumentální melodikou, které vyčnívají nad ostatní (viz např. refrén Vietkongu), mohlo být moje hodnocení tohoto CD ještě lepší.

Každopádne považuji za malý zázrak, že v roce 2009, tedy v době stahování z internetu a mohutného vypalování, a  v zemi s tak maličkatým trhem, jako je Česká republika, vycházejí taková nářezová alba, jako je Rwanda od skupiny Debustrol.

Tuhle desku byste měli mít doma nejenom kvůli jí samotné, ale též kvůli geniálnímu bonusu - DVD Hardcore Hisstory, které představuje jakýsi takřka čtyřhodinový medialónek :-) této české žijící legendy, sestavený z koncertních videí, televizních pořadů, rozhovorů, ukázek videoklipů, tzv. home videí atd atd. Unikátní a fantasticky zajímavý dokument tak mapuje více než dvacetiletý život jedné z nejvýznačnějších tuzemských metalových kapel a dokazuje, že těch dvacet let rozhodně nebylo marných. A pokud bych měl hodnotit projekt tohoto DVD, tak zde bych už oněch plných 100 % musel bez debat dát. I proto, že jako bonus na druhou je zde zařazen zdařilý videoklip k titulnímu "hitu" alba Rwanda.

Hmm, Debustrol se s novou deskou "porwal" fakt dobře.  

Dědek.