Recenze: AVANTASIA – Here Be Dragons /2025/ Napalm Records
AVANTASIA mě nebaví. Trochu drsná první věta, ale nebudu se tvářit, jak jsem z každé desky, následující po „Scarecrow“, nadšený a hýkám blahem. Schází mi silnější moment překvapení a celý ten humbuk okolo, jakkoliv je profesionálně a kompozičně zvládnutý. Abych nebyl až takový drsoň, dvojici alb po „strašákovi“ ještě dávám a sem tam se k nim vracím. Dál už prostě nemám důvod.
„Here Be Dragons“ z nastavené linie nevybočuje ani o krok stranou a od prvních taktů je naprosto jasné, čí desku posloucháte. Na to není vůbec špatného, Tobiasův skladatelský rukopis je výrazný a snadno rozpoznatelný. Muzikálová načančanost je stále tam, kde byla a pokud vám vyhovuje právě tato forma sdělení, je vše v naprostém pořádku. I tentokrát se na albu představují tradiční hvězdní hosté – Michael Kiske, Bob Catley, Ronnie Aktins, Roy Khan, Geoff Tate a další. Album zní vřele, chytlavě a při jeho poslechu se cítím příjemně. Co ale nepřichází, jsou emoce ve větším než malém množství. Významnou roli bude hrát fáze, v jaké se posluchač k albům AVANTASIE dostal. Pokud se jedná o „čerstvého“ posluchače, bude si pobrukovat a ne brblat jako já. Pokud ovšem vnímáte Tobiase a spol v širší perspektivě, taková sláva už to není.
Ne že bych se vyloženě nudil, na to je „Here Be Dragons“ stále standardně kvalitní kolekce, která tvůrci ostudu neudělá. Ovšem důvodů, pro které bych měl nutkání album poslouchat znovu a pak zase, je poskrovnu. Tu a tam probleskne závan svěží energie a šedé tóny získají zajímavé odstíny, ale ptám se sám sebe, jestli poměr „pade na pade“ není trochu málo. Mix speed / power metalu s AOR přitom poskytuje velmi široký záběr, aby skladby roztáhly křídla a rozletěly se mnohem dál než mezi poměrně úzkými mantinely pevných, už lehce ošoupaných vzorců. Řada motivů mi navíc silně připomíná skladby s předchozích desek. Recyklace není nutně fujtajbl, ale nesmí převzít vládu. To se naštěstí nestalo a pevně doufám, že se v budoucnu ani nestane.
Slabší chvilku si vybere naprosto každý. Upřímně bych si ani netipnul, že se AVANTASIA dočká desáté položky v diskografii číslo deset. Netvrdím, že mi z „Here Be Dragons“ naskakuje alergická kopřivka, ale na část sedací jsem si rovněž nekecnul. Hezky se to poslouchá, toť vše. Otázkou zůstává, kdy na tuhle desku zapomenu úplně.
Medyed
instagram.com/tobiassammetofficial/
Komentáře