Recenze: ALŽBĚTA – Kouzelník /2023/ vlastní vydání

Recenze: ALŽBĚTA – Kouzelník /2023/ vlastní vydání

V závěr recenze na předchozí „Pavučinu“ jsem vyslovil neskromné přání, aby ALŽBĚTA udržela trend stoupající trend kvality desek, který byl na „Duších ztracených“ a především na „Pavučině“ zcela evidentní. Moje očekávání můžou dorůstat letové hladiny dopravních letů, realita pak ale může být zcela odlišná, takže jsem radši přehnaně nefantazíroval a vyčkával stylem spícího agenta, co z ALŽBĚTY nakonec vypadne.

Yes!!! Nebudu zkoumat, co za to především může, jestli nadmíru povedené skladby nebo skvělá produkce – patrně obojí dohromady. „Kouzelník“ disponuje nakažlivou energií, svádící k podupávání do rytmu. Dalším trumfem jsou nesmírně chytlavé, hitové melodie. Hit střídá hit bez toho, aby tenhle povařený termín získal laciný vedlejší význam. Takový hitový hodokvas ještě ALŽBĚTA dohromady nedala. Deset chytlavých metalových songů, čerpajících z toho nejlepšího, co metalová klasika nabízí, nese typický rukopis kapely, na jaký jsou fanoušci po léta zvyklí. Tentokrát však jsou skladby důraznější a melodie vzletnější. Svou zásluhu na tom má už jednou zmíněná produkce, album má parádní zvuk, díky kterému se slyšet pád špendlíku na zem (kdyby k jeho pádu došlo). Skladby si až na jednu drobnost v závěru (dostaneme se k ní) udržují srovnatelnou laťku kvality, každá za sebe i jako soudržný celek.

Žádné intro nebo dramatický úvod, rovnou na věc a svižně – „Najdi svůj směr“ vtahuje posluchače do vnitřního světa alba a vůbec se nejedná o úvodní tahák, aby zbytek pomalu ubíral na intenzitě, a nakonec to všechno nějak dokulhá do cíle. Titulní „Kouzelník“ má všechno, co potřebuje pořádný metalový hit – ústřední riff, silnou melodii, zpěvný refrén a „těžký spodek“.  Oproti tomu „Horizont událostí“ má výrazně písničkovější stavbu a velmi chytlavou melodiku, jako stvořenou pro živé hraní – stručně shrnuto, další hit jako domácí kopytník. Příjemná hard rockovka (jako bych slyšel patent à la SCORPIONS) „Namyšlenej“ stojí tak nějak na pomezí šťavnatého rocku a heavy metalu a z obou si bere vše podstatné včetně vydatné porce energie. „Kde najít lásku“ zdatně konkuruje „Je jenom na nás“ z předchozí desky, tohle určitě není průměrný rockový cajdák. Skladba postupně nabírá na síle a nabaluje na sebe více vrstev, aby v duchu Otíkovy návštěvy biografu byl konec úplně nejlepší. Ale konec srandiček, jedeme z kopce bez brzd. „Ten druhý“ jako typická hard´n´heavy sypačka má sílu na stržení laviny, a to nepřeháním, jedná se o jednu z vůbec nepovedenějších rychlých skladeb od ALŽBĚTY vůbec. Pilotní singl „Pán ledu“ už málem není třeba představovat, vyšel už před vydáním desky a jako singl je naprosto reprezentační – hitovka jak má být! „Rok za rokem“ by se mohla vyjímat na samotném konci desky, svým pojetím se k roli závěrečné pecky (pomalejší tempo a kouzelně sametová melodie) přímo hodí, jenže do konce ještě dost schází. Riffostroj „Postavíš se znova“ je postavená na klasickém metalovém klišé, ale každý metalový magor klišé  prostě miluje a na jeho množství nehledí. Hitový potenciál nepolevuje ani náznakem. „Tělo a mysl“, to je úlet v nejlepším smyslu úlet. Hutný zvuk kytar, který má blízko ke groove metalu, tak na to bych si nevsadil ani s dvojkou v žíle. Ale funguje to a já nemám byť mikroskopický problém.

A jsme u té drobnosti, o které jsem se zmínil na začátku. „Kolovrátek“ na mě dělá dojem, že si ho ALŽBĚTA půjčila od nějakých kotlíkářů, případně ho napsala jako soundtrack k filmové pohádce. Jako zpestření na závěr možná v pohodě, jen já tomu vůbec nerozumím. Na jedné drobnosti ale deska nestojí. „Kouzelník“ je ve všech ohledech reprezentativní kus a dost možná (chce to každopádně trochu časového odstupu) nejlepší deska, kterou ALŽBĚTA, kdy dala dohromady…tedy prozatím, protože rozhodně nebude poslední.

Medyed

alzbeta.org/

bandzone.cz/alzbeta

facebook.com/alzbetakapela/

 

Komentáře

Můžete použít následující HTML tagy a atributy:
<a href="" title=""> <blockquote cite=""> <code> <b> <i> <u>