Recenze: ALKEHOL – Připíjim /2025/ Warner Music

Pořád stejní a pořád velmi vyhledávaní a velmi oblíbení. O ALKEHOLu můžeme vést nekonečné debaty o smysluplnosti jejich snahy a jejich samotné existence. Můžeme se jim smát, můžeme si trhat občanky s tlakem zralým na hospitalizaci a svolávat všech zábavný rockový „velkovýkrm“ svrab a neštovice, ale je nám to tak nějak houby platné.

I já si o ryze české „první lize“ občas myslím své a moje zařazení zpátečky nastupuje vždy, když něco začne být masově populární a rozumí tomu každý, kdo je držitelem příslušného tělesného otvoru. Žádná kapel za to nemůže, je to pouze můj problém a moje volba. Dá se tomu říkat taky jako „ukradení objevu“ nebo „výjimečnost v háji“. Všichni to žerou, všichni na to chodí, všichni ví, jak se to má dělat, což skončí ve fázi „nehraje tam ten nebo ten, tak tam nejdu“.

Pokud na svůj letitý truc na chvíli zapomenu, není na tom ALKEHOL poslední roky tak špatně, jak by se mohlo zdát. „Připíjim“ je vlastně docela fajn a hezky doplňuje předchozí dvě studiovky, které mi ani nezpůsobují nudně šedivé stavy, kdy vlastně nemám žádný názor. Když se opravdu hodně rozparádím a nebudu hledět na nějaké to slovo, pomalu mám pocit, že ALKEHOL s přibývajícími léty fungování dostává šmrnc navíc a jakousi osobitou alko moudrost, které se propisují do podoby alb. Ta jsem hodně dlouho nezvládal doposlouchat do konce, což se od „Do bezvědomí“ začalo zlehka měnit a „Sudovou přitažlivost“ jsem si poslechl už i několikrát. Buď mi věkem měkne mozek nebo jsem zasypal obranné zákopy a některé věci už prostě neřeším.

Suma sumárum, „Připíjim“ je příjemná deska, se kterou nemusíte řešit problém rozděleného světa ani propad HDP. Na upuštění páry po náročném týdnu, zapomenutí na každodenní shon a strasti a je to vlastně ideální kulisa. Každopádně je to více zábavy než minule a jen toto moje zjištění mi úplně stačí.

Medyed

alkehol.cz/

facebook.com/Alkehol/

instagram.com/alkehol_original/