PŮVODNÍ SESTAVA KERNU: CRAZY HODNOCENÍ & HOROSKOP PRO ŽIVOT PŘÍŠTÍ :-)

KAREL KARLOS VODIČKA. Bijec s násadami od smetáku namísto paliček. Spolehlivý organizátor všeho nezorganizovatelného, a to i před světly kamer a halogenů slávy. Podnikatel s kamionem Iveco napěchovaným aparátem k ozvučení celého světa (seance po vystoupení v Jiříkovicích je naprosto nezapomenutelná, leč bohužel nepublikovatelná - nicméně prozradím aspoň to, že Karlos sehnal nesehnatelnou bečku). Drzý řízek nasravší pár lidí, panč nemají takovej drajv jako on. Ovšem coby vášnivý houbař klidný a rozvážný, neboť v lese se randál prostě dělat nesmí.

V příštím životě bude: boletus edulis (neboli hřib smrkový), vystrkující svou „kšiltovku“ pravidelně v lesích nablízko konání některého tradičního rockmetalového festivalu.  

ANTONÍN TONY VODIČKA - kytarový romantik. Jeho balady Zídka bláznů nebo Moje prohry vyvěrají ze srdce Kernu. Kapelník každým coulem a akordem, jenž skupinu v socialistických 80. letech zachránil před mnohými průkaky (napsal bych průsery, ale spisovně se říká „průkak“). Nebojácný šohaj ve vztahu k metalu i vážné hudbě. Učitel předávající radostně svoje poznatky dál, bez toho, aby svoje žáky musel „beat“. Kdysi počátkem 90. let mi na základě mé prosby odpověděl nádherným dopisem, který mám dodnes schovaný.

V příštím životě bude: klidná a smírná bylina rostoucí vedle zídky, za níž se skrývá to největší, pozemským člověkem nerozluštěné tajemství.

JAROSLAV SLÁVEK PERRY KARÁSEK. Unikátní zakladatel toho dobrého (tj. Kernu), spolehlivý člen rytmických řad, z nichž byly porozeny majestátní riffy songů jako V sobotu ne, anebo Nemá o mě zájem (oficiálně pak Bang!). Před pár lety jsme spolu udělali docela spontánní interview, jehož si dodnes vážím.

P.S.: Nikolivěk v Bosonohách, ale v Židenicích má svoje náměstí – Karáskovo…

V příštím životě bude: starostou Bosonoh, který bude při pravidelném čtvrtečním zasedání zastupitelstva vždy na úvod pouštět symbolickou hymnu V sobotu ne, aby občané věděli, kdy nemají chodit.

LIBOR TYGR MACHATA. Mírumilovný živočich, jenž se občas mění v Tygra (s Teorií i bez). In vino veritas, ale s chutí si dá i škopek a kořalku. Autor mnoha textů pro Kern a další kapely (včetně Albandu), řekl bych až tolika, že to ještě nemá úplně spočítaný. Moudrý člověk, který touto svou moudrostí aspiruje nikolivěk jen do rady starších, ale přímo do těch nejstarších. Zkrátka spokojený, věru inspirativní důchodce s brejličkami á la Delon (pardon, Lennon).  

V příštím životě bude: Tygrem.

JAROSLAV ALBERT KRONEK. Má svátek jak na Jaroslava, tak na Alberta, jenom Kronka jsem ještě v kalendáři nenašel. Vývěry jeho duše nelze spočítat, jen namátkou jmenovat: Blízko nás, Fernetový oči, Není větší síly, Zbude ze mě půl, Let let, Žena, Sklad hořlavin… Jeho autorská duše je jako Etna, nikdy nevíte kdy vybuchne a kdy Vás zasáhne z nejbližšího místa. Kalibruje smysly, až z něho zbude Reziduum ve Skladu hořlavin. A až se srdíčko fanoušků opět rozhoří pro další Explozi.  

V příštím životě bude: opět Jaroslavem Albertem Kronkem.

Děkujeme za pozornost, tady Dědek.