Bzenecká kultovní thrash metalová skupina Terminator vznikla na konci roku 1987 (většina zdrojů však uvádí jako rok založení 1988), první veřejné vystoupení pak absolvovala v březnu 1989.

V témže roce kapela celou českou metalovou veřejnost zaujala nejprve demosnímkem Termination, posléze počinem Unification (Together Against To Death). Obě nahrávky se díky založenému fanklubu skupiny na kazetách rychle rozšířily do všech možných koutů země a Terminator, jemuž pozvolna přibývalo koncertů, se postupně začal stávat tuzemským metalovým pojmem.   

Hudební schopnosti mladé smečky kolem bratrů Miroslava a Petra Lagových byly natolik nepřehlédnutelné, že když kapelník Törru Vlasta Henych chystal v květnu 1990 pro Direkt, firmu Radima Pařízka, sampler Death Metal Session, Terminator nemohl chybět.

Sestava Dušan Šurýn – zpěv, Petr Laga – kytara, Tomáš Hronovský – kytara, Radim „Koňura“ Daněček – baskytara a Mirek Laga – bicí natočila skladbu Pravděpodobnost zániku, která na zmíněné kompilaci patří k těm nejlepším.

Následně se však skupina rozchází se zpěvákem Dušanem Šurýnem a svoje složení ustaluje na této pětici: kromě bratrů Lagových a Koňury Luďkové Urbánek – zpěv a Zelinka – kytara.

V závěru roku 1990 přichází Monitor Records s nabídkou na vydání debutové dlouhohrající desky. Ta je pod anglickým názvem Probability Of Doom (všechny texty ovšem v češtině) natočena v průběhu března/května 1991 během pouhapouhých sedmi dnů (!) ve studiu Citron za producentské účasti Miloše DODO Doležala; název LP znamená v překladu Pravděpodobnost zániku, podle jedné z již zmiňovaných písní skupiny.

Debutové LP, které pulty prodejen spatřilo v prosinci 1991, se dobře prodává, a sklízí též úspěchy u odborných recenzentů; například známý hudební publicista Petr Korál v recenzi na Probability Of Doom obsažené v časopisu Rock & Pop, č. 3 ročníku III (7. února 1992) napsal mj. toto:

... „je to muzika s ohledem na panující domácí „tvrdé“ poměry zcela mimořádně pestrá a nápaditá. Její soustředěný a nezaujatý poslech může mj. přinést kolumbovské pocity z postupného odhalování jednotlivých náladových odstínů: je v ní naštvanost a frustrace, hledání a touha ohromit, hrdost i kapka pokory. To, co dělá Terminátor Terminátorem, je v prvé řadě ohromné množství překvapivých rytmických a tempových změn a zvratů, jakož i aranžérská barevnost a vynalézavost. K pamlskům, na kterých si znalec opravdu zgustne, patří zejména Samota, Realita, Konec ( i takové drobnůstky, jako je třeba nečekaný bluesový výjezd, rozhodně potěší) a instrumentálka Klondike.“ ...

Korál sice následně lehce zkritizoval „s charakterem muziky ne zcela korespondující vokální projev Luďka Urbánka“ (vadil mu i „jeho v některých momentech nepřeslechnutelný brněnský přízvuk“) a texty, kdy pochválil témata, ale byl kritický vůči jejich zpracování, nicméně desce udělil velice  příznivých tři a půl hvězdičky z pěti, což bylo v onu dobu pro tuzemské metalové desky hodnocení spíše výjimečné.   
 
Pojďme ve vývoji dál. Na závěrečnou skladbu alba Takhle?! byl natočen videoklip, který několik měsíců okupoval první příčku v prestižním dobovém televizním pořadu Janaray Hard Show, band vystupoval též v televizním Trianglu.

Úspěšnost Terminatoru je kolem roku 1992 obrovská, krom množství domácích koncertů se mu daří úspěšně hrát i v zahraničí. K tomu kapelník Mira Laga v rozhovoru opět pro Rock & Pop a opět za účasti Petra Korála (č. 5 roč. III, 9. března 1992) pronesl:

„Hráli jsme jednou v Budapešti a teď dvakrát ve Vídni, v Rockhausu na soutěži Heavy Metal Battle 92. Ve finále jsme z 12 kapel skončili čtvrtí. Soutěže se zúčastnilo celkem 50 skupin ze čtyř zemí Evropy, ale musím v téhle souvislosti říct, že jsem tam slyšel hrát takové hrůzy, že kluci od nás vedle nich vypadali, jako kdyby si odskočili z Ameriky. V porotě seděli lidi z různých agentur a muzikanti z předních souborů z Rakouska a Německa. Pro nás je nejdůležitější to, že jsme se porotě líbili a následně jsme dostali nabídky na další koncerty.“ ...

K plánům do budoucna pak kapelník Laga prozradil následující: „Momentálně chceme odjet co nejvíce koncertů, ty jsou pro nás moc důležité, a potom se budeme plně věnovat přípravě druhé desky. Nápadů je plno a pomalu se to rýsuje.“

Nebylo to ovšem až tak jednoduché. Sestava z debutové desky neměla úplně shodné představy, a tak před natočením druhého alba odchází zpěvák Luděk Urbánek (některé podrobnosti týkající se jeho účinkování v Terminatoru i důvodech odchodu si můžete přečíst v rozhovoru pro náš web v sekci kapely Stejšn, v níž Urbánek dnes působí). Vzápětí skupinu opouští i kytarista Luděk Zelinka (R.I.P. – zemřel po dlouhé těžké nemoci v únoru 2008).

„Železné jádro“ Terminatoru, bratři Lagovi a Koňura, pokračují dál. Druhou desku natáčí společně  s kytaristou René „Hire“ Hilkem (známým např. z Krabathoru) a zpěvákem Robertem „Mrakem“ Mrákou (později např. Second End, dnes skupina Elbereth) u firmy Taga Records v roce 1994 pod názvem Plugged! (Zapnuto!), zjevně parodujícím v tu dobu již tak populární akustické (vypnuté) projekty unplugged. Texty jsou zde již v angličtině. Pro úplnost nutno poznamenat, že druhá deska byla v roce 1993 předznamenána demosnímkem s příznačným názvem Promo Demo 93.   

Je děsivým paradoxem českých metalových dějin, že tak nadaná sestava jako Terminator vydala tuto svoji druhou desku coby poslední řadovou. Oficiální existence kapely se tak bohužel kolem roku 1996 uzavírá, třebaže její členové pokračují v hudební oblasti i nadále (bratři Lagovi mají dnes skupinu Flood).

Nekončí však historie Terminatoru jako hudebního fenoménu. V roce 2002 vychází pod značkou Demoon Disc (distribuce Shindy Productions) a názvem Termination/Unification obě prvotní dema skupiny, doplněná videobonusem v podobě záznamu z akce  v Brně-Tuřanech ze dne 29. 9. 1989. Kdo má o toto unikátní CD zájem, může si jej objednat prostřednictvím vydavatelství Underground Records na adrese ugr.webnode.cz.

Dne 10. 7. 2009 je pak založen profil této nezapomenutelné smečky na Bandzone, najdete jej na adrese bandzone.cz/terminator19881996. Zde si můžete vyslechnout také několik skladeb z celého historického období kapely. Bohužel zde samozřejmě natrefíte i na skličující informaci, že kapela nemá žádné koncerty...

BONUS:

Co odpověděl Mira Laga ve shora cit. rozhovoru pro Rock & Pop na otázku Co domácí scéna, zaujal vás někdo?

„Ale jo, určitě máme dost dobrých muzikantů, ale 80 % jich je takových, že když je požádáš, aby ti něco předvedli, zahrají polovinu Metalliky, Slayeru a já nevím čeho ještě. A když jim řekneš, aby zahráli něco svýho, tak je to, jako když vůl zívne. Je mi těch lidí líto. Ale jsou tu výjimky, například Kabát, Debustrol, Krabathor, Ferat, Wanastowi Vjecy nebo DODO.“