PROČ VLASTNĚ NOSÍME ROUŠKU?

Ano, otázka zní, proč vlastně nosíme roušku. Zde je důležitě v první řadě slovo „vlastně“, poněvadž v sobě ukrývá „vlast“. My tu roušku totiž nosíme zejména za vlast, za vlastní vlast.

Co je ale ještě důležitější – je to takové novodobé cvičení chemické ochrany & obrany, jaké si mnozí pamatujeme ještě ze slavných dob základních škol. Rouška vlastně simuluje samotný koronavirus, resp. jeho příznaky, a naše vláda tím pádem umožňuje úplně všem obyvatelům, i těm, kteří jej nikdy nedostanou (a to bude drtivá většina), zažít jeho působení. Co tím myslím? No jen považte:

ZVÝŠENÁ TEPLOTA. Jen co sem si ju nasadil, už ju mám. Pod nasazenou rouškou se počíná vytvářet teplo, začíná se mi přehřívat hlava, gumičkou lapené odstávající uši začínají připomínat boltce Andrejovy. Barva strany podpory vlády, totiž rudá, se mi vhání do tváří, z nichž vytváří jahodová pole (Beatles by tomu řekli Strawberry Fields, Aleš Brichta česky – Jahodový pole). Jahodový pole, a to teď nemyslím tu jahodu tam dole. Kdybych měl teploměr, určitě bych si naměřil minimálně 38. V zájmu bezpečnosti společnosti vytáčím 1212.

BOLEST HLAVY. No tak jak mě vod těch blbejch gumiček bolej uši, začíná mne bolet i celá hlava, a to jsem se fakt nesnažil pochopit teorii relativity. Pocit jako po flámu, zkrátka staré známé lsti bolesti. Jenomže tentokrát bohužel bez alkoholu.

DUŠNOST. V tý roušce se nedá dýchat. Marně, zcela marně lapám po dechu, ba skoro bych řekl, že se dusím. Společně se zvýšenou teplotou jasnej koronavirus. Ještě znova se zkouším nadechnout, ale bezvýsledně. Pod rouškou už zkrátka místo na vzduch nezbylo. To dá ale rozum, vždyť se do toho malýho úzkýho místečka (hovořím stále jen o roušce) musí vejít tolik mikrobů (stále hovořím jen o roušce), že všecko všecičko se tam prostě vejít nemůže. Než se definitivně udusím, zkusím dotočit to číslo 1212. Já vím, nemá se tam volat (proto bylo přece zřízeno, aby se tam nevolalo), ale když se dusím??? Heslo: Když dusím, tak musím!

ÚNAVA. No tak na tu ani nepotřebuju koronavirus, na tu mi stačí jaro. Ale aj léto, podzim, zima, únavu mám prostě furt. Jsem tak unavanej, že už nemám ani sílu za pět minut 12 dotočit to číslo 1212, na kteréžto lince budou mít radost – nedovolám se.

KAŠEL. Myslím, že suchar fakt nejsu, ale suchej kašel nemám rád. Jak jsem se v tý roušce ze všeho rozčílil, tak jsem se hned rozkašlal. Kašlu do roušky, kašlu na vládu, kašlu na koronavirus. Já už prostě kašlu na všechno, i na linku 1212. Jenže to mám vlastně taky celej život, že kašlu na všechno, tak proč to svádět na koronavir.

27. Jimi Hendrix, Janis Joplin, Jim Morrison, Kurt Cobain, Amy Winehouse... Klub 27. V Deníku Rovnost píšou, že inkubační doba viru je 27 dní. Takže koronavirus je jasnej další člen klubu. Anebo my všichni - bez ohledu na věk?

P.S. A teď už konečně ten metal. Zkusili jste jako děcka přehrát vinylovou desku nehtem? No normálně vlastním nehtem, co máte na prstu? Skutečně to jde (nesmíte si ho ale chvílu stříhat). Nehet lehce vražený do černých drážek vibruje obdobně jako zařízení gramofonu a rezonuje, resp. vyluzuje onen obsah lisu. Zkoušeli jsme to kdysi s kamošem na desce polských TSA a byl to řev jak podsvinče. No a podobně se chová i rouška. Rezonuje.

Takže já když teď právě laskavě nadávám na vládu, že si mezi sedmou a devátou nesmím jít koupit pivo, který mi došlo, tak kdybych měl na sobě roušku, tak byste mohli slyšet rezonovat Slayer – prostě takovýho normálního zabijáka. Anebo spíš Kill ’Em All?

Od plic zdraví Dědek.

obrázek použit z: https://vary.rozhlas.cz