Odešel Petr Šindelář – rocker z celého srdce

Ztichly kytary. Zhasla světla. V kotli zůstalo prázdno. S obrovskou bolestí v srdci oznamujeme, že nás navždy opustil Petr – náš Péťa. Rocker tělem i duší, úžasný člověk, věrný fanoušek a kámoš s náručí otevřenou pro celý svět.

Péťa rock nežil, on jím byl. Miloval ten svět se vším, co k němu patří: řev z pódia, pivo v kelímku, déšť na fesťáku i objetí po koncertě. Byl věrným fanouškem kapel Alžběta, Vanaheim, Rimortis, Torrax, Roxor, Argos, Jackers, Bastard, Komunál a mnoha dalších. Nevynechal jedinou šanci vidět je naživo.

A festivaly? Ty miloval nade vše. Vršce fest, Nepolisy, Rocknight Zaječice, Slamák... kde se hrálo, tam byl i Péťa. Vždy s úsměvem a připravený hodit s každým kus řeči. Neznal slovo „cizí“ – po pěti minutách jste měli pocit, že se znáte roky. Byl duší fanklubů Alžběty, Roxoru či Vanaheimu.

Na téhle jízdě nebyl nikdy sám. Po boku měl svou Romču. Ti dva k sobě patřili jako riff k bicím. Jezdili spolu, prožívali všechno naplno a drželi se za ruce i v tom největším kotli. I uprostřed toho největšího kraválu se dokázali pohladit a prohodit pár zamilovaných slov. Byla radost je sledovat. Byli důkazem, že i ten nejtvrdší rock umí něžně milovat. Péťa sice žil rockem, ale nikdy nezapomněl milovat svou Romanu. Byla jeho první řadou. Jeho domovem.

Měl plány. Velké plány. Kalendář nabitý dalšími koncerty a festivaly. Chtěl vidět všechno, zažít maximum a ještě stokrát obejmout všechny kámoše. Osud tomu chtěl jinak. Teď má Péťa jiný koncert. Jiný festival. Ten největší, tam nahoře. Věříme, že už ladí aparát a chystá setlist svého života.

Smutek je cítit všude. I pořadatelé festivalů plní sociální sítě slovy lítosti, protože Péťa nebyl „jen“ fanoušek. Byl součástí nás všech. Byl rodina. Ten, co vám podržel místo, půjčil zapalovač a upřímně se zeptal, jak se máte. Kapela Argos v Jizáku odehraje svůj koncert na Péťovu počest. Přijďte. Zavzpomínat, zazpívat si, poplakat i připít na jeho památku. Přesně takhle by si to přál. Žádné ticho, jen pořádnej rock 'n' roll, co ho vynese až do nebe.

Romčo, držíme Tě. Víme, že ta bolest teď nedovoluje ani dýchat, ale nejsi na to sama. Celá rocková rodina Tě obejme, kdykoliv budeš potřebovat.

Péťo, děkujeme. Za každý fesťák, za každou propařenou noc, za každý Tvůj úsměv a každé „čau, jak žiješ“. Zůstane po Tobě díra velká jako pódium na Masters, ale také láska, kterou nic nezasype. Tak tam nahoře rozjeď pořádnej kotel, jo? Až dorazíme za Tebou, chceme Tě vidět v první řadě s pivem v ruce.

Odpočívej v pokoji, Péťo. Chybíš nám. Navždycky jeden z nás.
Rock 'n' roll never dies. A Ty s ním.

Čest Tvé památce.

Petra Santová