Noční rituály ve znamení fénixe

Noční rituály ve znamení fénixe

V tomto fejetonu si dovolím lehce rozvinout myšlenku, kterou jsem započal již v reportu z albandovského letiště: téma Fénix – pták, který zašel na vlastní žár, aby posléze povstal z vlastního popela (hovořím stále jenom o ptákovi). Mýtický symbol obnovy, znovuzrození, počátku nové cesty. 

Když už si myslíme, že něco nedokážeme, že něco již nikdy nebude, a přesto se to podaří. 

Když už si myslíme, že nám bájná křídla navždy shořela, a někdo - nebo něco - nám je znovu přičaruje. 

Když nám někdo řekne, abychom raději nebyli, a my přesto jsme. 

Když si uvědomíme, že všechno je možné, když...

Když. 

Když Lucie Bílá kdysi zpívala skladbu Jako pták Fénix já z popela vstávám, možná ještě všichni netušili, že definitivně opouští „zlobivou sportovní obuv“ a rodí se nám mediální pěvecký fenomén, který ovšem zůstane věren i arakainímu metalu. 

Obdobně jako se nám znovu rodí různé historické památky, které v posledních dobách bohužel vyhořely a jež jako pták Fénix vstávají z popela úplně doslova – viz Libušín na Pustevnách anebo záměr obnovy kostela v Třinci (a aby toho z metalového hlediska nebylo málo, tak ve druhém jmenovaném případě měl jeden ze zadržených podezřelých na sobě v TV záběrech triko Iron Maiden...pták jeden!).

 Když jsem letos v květnu přijel do Křižanovic na Puls, netušil jsem, že nám kapela představí i novinku -  s názvem Fénix, majestátní baladu otextovanou brněnskou paní básnířkou Evou Černou.  

Když jsem následně Shaumaliným leteckým expresem značky OK IBIZA poprvé v životě přistával na tuřanském letišti, netušil jsem, že nám geometricky korektně rozložité těleso Alband (to není žádná  narážka na Machatu!) přednese kompozici Fénixové (tohle už je narážka na Machatu). Jako kdyby jeden Fénix nestačil...

Ruty šuty Arizona Texas, ruty šuty Arizona máááá... Když jsem jeden čas chodil docela dost na výlety (vyrážel jsem klidně v sobotu i v neděli), tušil jsem, že se asi nikdy v životě nedostanu do spojeného amerického státu Arizona s městem Phoenix, a tušil jsem správně - věřte mi, a já vím, kdož mne znáte, že mi věříte: dodnes jsem tam nebyl. - Mimochodem, pojmenování tohoto pouštního města je velmi trefné, prý jde totiž o jedno z nejteplejších měst USA. (Mimochodem, v nedávných dnech oznámil konec kariéry hokejista Jakub Koreis, který hrával i za brněnskou Kometu a jehož kdysi dávno v 18 letech draftoval právě Phoenix.) 

Dnes už na výlety – zejména do Arizony - prakticky nechodím, nepočítám-li tedy oblíbené výlety do oblíbaných hospod, zato si v práci suším pracky ve vysoušeči značky Fenix, což mi opět připadá docela vtipné, když výrobce svůj zdroj tepla, pomyslného to žáru, pojmenuje právě podle sežehnutého ptáka (v onom vysoušeči si proto raději sušíme pouze ruce), stejně jako že mi moje pařáty vlastně suší pták. No a stejně tak mi připadají roztomilé rozličné elektrické systémy s tímto názvem. 

Ještě o to více proto musím ocenit systémy zované Fénix, které nehřejí, ale naopak chladí. Svého času mne velmi zaujalo pšeničné „pomerančové“ pivo s koriandrem belgického typu z produkce plzeňských pivovarů, leč jak jsem se nedávno dočetl, pivovar prý výrobu tohoto báječného nektaru ukončil z důvodu neuspokojivé prodejnosti. Škoda, chutnalo mi velmi, byla to taková plnější varianta svěžího Hoegaardenu (tech. pozn.: čti húchárden, ale řekni to tady takhle, a pivníbůhví, co ti donesou).

Což mi lehkou odbočkou připomnělo doslova suchou historku z jistého nejmenovaného léta v jedné brněnské hospodě, kdy jsem si v plápolavé naději žízně poručil Fénixe, a milá slečna servírka mi nemile sdělila, že Fénixe bohužel aktuálně nemají, že jej museli vrátit, neboť se jim zkazil. A pak to má s naším hrubým domácím produktem nějak vypadat, když lidi tak málo chlastaj’. (Zato na Smetance U Semináru, tam býval Fénix totální mňam!)

No ale proč Vám to tady vlastně všechno vykládám, když jsem téma Fénix (vy)čerpal už v onom zmíněném reportu z letiště. Vlastně právě proto, že jsem ho nevyčerpal. Proč? 

Protože po deseti letech od posledního studiového alba The 8th Sin vychází v pátek 29. září 2017 nová deska mých milovaných Nocturnal Rites. 

A opravdu jste nemuseli nikdy navštívit hlavní město Arizony, abyste uhodli, jak se to nové CD jmenuje. :-)

Tady Dědek.

P.S.:  Metalová božstva, kterak příznačný název po deseti letech! Kurnik šopa, jak že jsem to psal v tom úvodu? – jako pták Phoenix já z popela vstávám?!?

Komentáře

Můžete použít následující HTML tagy a atributy:
<a href="" title=""> <blockquote cite=""> <code> <b> <i> <u>