„NAJEDNOU BYLO PRÁZDNO, ZEĎ A NIC… A ZA ROK JSEM STÁL S KERNEM V ARÉNĚ PŘED EUROPE“, říká v rozhovoru pro náš web kytarista skupiny Kern ROBI KŘUPKA.
Vegetarián, který nejí 
robi maso a jmenuje se Křupka. No není to divočina?
Osud mu ovšem za život připravil ještě divočejší kombinace, než je jeho jméno a příjmení - pouť jižní Moravou, komunistickej kriminál, pouť Prahou, po čtvrt století pouť zpět do Brna, a s Kernem opět zejména jižní Moravou.
Pikantní rovněž je, že když před lety odcházel z Regonu, nahradil jej tam Tony Vodička. A po letech návratu nahradil on Tony Vodičku v Kernu.
Kruh se vždy uzavírá. V případě Robiho Křupky je důležité, že se nejedná o kruh bludný ani obludný. Ve svém hudebním srdci má mnohá znamení, na něž může být poctivě hrdej (a že to jsou silná jména!): REGON, DOGMA ART, PAVITRAM, KERN… a z autorského hlediska „dogmovské“ šlágry jako Rána opilců, Barová víla, Hotely snů nebo Anděl, zachycené i s jeho kytarou na CD Retrospective.
Psal jsem, kruh se uzavírá? - Tady je rozhovor, jehož otázky a odpovědi se netočí v kruhu, ale točí se kolem Robiho Křupky – zpěváka, kytaristy, skladatele, textaře a člověka, kterej rád chodil do tvarůžkárny, dokud ji ještě neměl z ruky. A člověka, s kterým když jsem se kdykoli potkal ve štatlu, vždycky si našel čas prohodit se mnou pár slov.
Vážení přátelé, tady jsou křídla nočních můr pana ROBIHO KŘUPKY!
Ahoj, Robi. Ty jsi vegetarián, takže jméno Robi sedí (robi maso), ale co to příjmení? Být vegetarián a jmenovat se Křupka, tomu říkám hříčka osudu.
Ahoj… No vidíš, robi maso moc nejím a hříčka osudu?? To mohlo být horší :-)
Jak se díváš na svoje rodiště (málem jsem napsal „Robiště“) - rodáci Alfons Mucha, Vladimír Menšík, Robi Křupka, Adam Hložek – to zní dobře z Ivančic, ne?
Vidíš… Ivančice…, ty mám spíš spojené s Kernem, kde jsem na nich byl ve třinácti poprvé, i když to bylo někde za Ivančicemi. Jo a Robiště zní dobře :-)
Prosím Tě, cos tak jako všelijak dělal do revoluce? Vůbec nic o Tobě z této doby nevím, a klidně zmiňuj hudební i nehudební stratosféru!
No na základce jsem měl kapelu ROMA 80, ve čtvrté třídě mi táta - mj. kytarista - koupil první španělku, a za měsíc jsem vystupoval ve třídě s první, vlastní písní. V sedmé a osmé třídě s bratry Štěpánkovými kapela NAVIGACE ve Zbýšově a od čtrnácti do osmnácti REGON. A pak už Brno a Dogma Art až do revoluce. To byl velmi divoký život :-)
Co se týče revolučního přelomu 80. a 90. let, Petr Gratias Tě zmiňuje ve své hudební publikaci Decibely nad Brnem (Nakladatelství JOTA s.r.o., 2015) v souvislosti s kapelou Dogma Art: … „Opět se rozezněla flétna, kterou spolu s kytarou ovládal Ivan Jaroš, druhou kytaru převzal po Trojkovi mladý kytarista Robin Křupka, s nímž přišla nová autorská invence a písně Rána opilců, Barová víla, Hotely snů, Anděl…“ - Takže ten slavnej brněnskej hit Rána opilců je Tvůj? To jsem předtím netušil…
Ano, Rána opilců jsem napsal, krom první sloky, tu napsal Pavel Štěpánek, od ní jsem se pak zpovídal dál. Hudba vznikla při psaní.
Ovšem na doslova retrospektivním CD Dogmy Art (mastering 2012), část 1990 studio, na němž jsou zachyceny všechny zmiňované skladby, o Tobě není ani zmínka, na druhou kytaru je tam právě Vladimír Trojek. Takže tomu vlastně chronologicky nerozumím.
S Dogmou Art jsme tehdy udělali asi patnáct mých věcí, včetně těch, co jsi jmenoval. Těch 10 věcí z 1990 jsem napsal a nahrál. Tehdy mě to naštvalo a Laďa Škaroupka to pak nechal opravit, doma mám už CD s opraveným textem na obalu. Místo L. Trojka jsem tam já a na bicí Petr Klim.
Aha, tak tím pádem se to vysvětluje. Tož pojďme dál - na svém profilu máš deklarováno, že sis na čtvrt století odskočil do Prahy, aby ses do Brna vrátil v roce 2016. Takže jestli počítám správně, tak jsi odešel v roce 1991. Myslel sis, že divoké devadesátky Ti budou v Praze víc zaslíbené, resp. proč jsi, Ty náš Moraváku, „dezertoval“, a cos tam celou dobu dělal, žes tam vydržel tak dlouho?
Na sklonku mého tehdejšího brnování 1990, se něco stalo, přišla brahmá jijňásá – duchovní nutkání, začal jsem hledat Boha, mluvil jsem k Němu – modlil se… Bylo to opravdu silný… Přišlo poselství Ježíše Krista, pak v návaznosti Šríla Prabhupád a?? A setkal jsem se s oddanými a taky s mým životním kámošem, který se o mě dnes stará okolo hudby a webů. Haré Kršna… Proto přišla 1991 Praha a 25 let dobrodružství, které vyvrcholilo v r. 2011 setkání s mým gnuem Šrílou Paramadvaiti Svámím a kouzelnou návštěvou Berlína, kde jsem dostal zasvěcení a duchovní jméno Préma Avatár Dás… Na začátku taky vzniknul Pavitram, kde je to vše zaznamenané hudbou a texty… No a v duchovních pauzách, krom posiloven též velmi divoký život :-D
No a teď návrat roku 2016, a šup do Kernu místo legendárního Tonyho Vodičky. To ses nejdřív vrátil a pak ti Karel Karlos Vodička zavolal, nebo Ti volal ještě do Prahy, a kvůli tomu ses vrátil? ;-) Jak to tedy vlastně všechno bylo?
Najednou bylo prázdno, zeď a nic…. Říkal jsem si, alespoň jednou ve sportovní hale s velkou kapelou. Pravda, za rok jsem stál s Kernem v DRFG aréně, před Europe :-) Ale návrat měl osobnější charakter a do Kernu mě přivedl Michal Konečný, když se dozvěděl, že se chystám zpět do Brna. Nakonec jsem se stal členem Kernu, jak víš :-)
„Již šestý rok pod velkou vlajkou Kern.“ – Tvoje slova z FB z 15. 5. 2022, a na profilu píšeš, že Kern je Tvojí prioritou a srdeční záležitostí. Takže tvrdá otázka: proč jsi pro Kern ještě nesložil žádnou novou skladbu (i když já vím, že složil, a Ty víš, kam mířím…)?
Na QUADRAGINTA měla být, jako bonus, moje věc, „Křídla nočních můr“, ale z časových důvodů se to nestihlo. Pak personální změny v Kernu a celý ten světový marasmus, který se projevil covidfašismem a pokračuje vesele dál, mě dost odstavil. Fakt, že jsem se málem upracoval, abych přežil. Rád bych s Kernem natočil nové věci, ale není to jen na mně…
K Tvému dítěti jménem Pavitram se samozřejmě dostaneme, nicméně musím začít otázkou, jak se slučuje mírová filozofie s boxem??? Jasně, je lepší, že se navzájem mlátí lidi, kteří se mlátit chtějí, než aby někdo mlátil někoho, kdo se mlátit nechce, ale není ještě lepší podat si ruku a jít na pivo?
No… Jako neplavec se nesnaž plavat do hlubokých vod, které jsou kontaminované láskou a pílí skutečných bojovníků :-) Odpověď z jiného soudku, Muž s duchovním vědomím, který má ochranitelské vlastnosti kšatrijů (vládců s vědomím Boha, oddaným Bohu, ozbrojeným složkám, které opravdu chrání obyvatele a které takovým vůdcům podléhají) by měl být v srdci, jako indická máma a navenek, jako anglický džentlmen. A na pivo se chodí s přáteli, ne s idioty.
A teď už přímo Tvůj PAVITRAM. Nepokládám otázku, piš, co chceš.
Pavitram vzniknul, abych, jako duše toužící po spojení s Nejvyšším, v těle rockera a kytaristy, mohl dělat muziku a přitom zaznamenávat celý ten proces a zážitky, které se odehrály, odehrávají a budou odehrávat. Samozřejmě jsem chtěl hrát a dělat muziku. Vše je na webu, ale vyjmenuji alespoň zpěváky a zpěvačky, kteří se víceméně podíleli na singlech a albu Pavitram: Jiří Štěpánek, Roman Dragoun, Blanka Šrůmová, Jana Benetová – Dvorníková, Slávek Janda, Miroslav Hajšman, Michal Pustay, Raven, Michal Konečný, Iva Pospíšilová, Bronislav Mikulinec. V současnosti je Pavitram moje občasná, studiová zpověď.
No a z Tvého hudebního portfolia nám myslím chybí ještě Regon, včetně jeho hříšné historie… Přiznám se, že ohledně Tebe a Regonu mám teď solidní okno…
Do REGONU jsem přišel, jako čtrnáctiletý benjamínek a vydrželo to do mých osmnáctin, kdy jsem pak nastoupil výkon trestu. Pamatuješ?? Muselo být razítko o zaměstnání v občance a musel jsi pracovat. Nechal jsem tehdy školy a všeho, jenom hrál a jezdil každý týden s REGONEM tancovačky. Vzniklo i několik mých písniček, když nepočítám základku. Bylo to všechno, co jsem měl a žil jsem ten život tehdy velmi naplno a divoce. V REGONU jsem se pak střídal později s Tonym Vodičkou, kterého jsem nakonec vystřídal i v kapele?? Nemůžu si vzpomenout? :-)
Od muzikanta k člověku: Ještě chodíš do tvarůžkárny, i když ji přemístili z Rašínovy na Pekařskou? Já osobně to mám teda trochu z ruky, a jelikož vím, kde bydlíš, tak si myslím, že Ty taky…?
Jsme se tam potkali, viď. No chodil jsem tam hlavně s Am, mojí přítelkyní, hlavně na ty naložený hermelíny :-D Amy na tom ujíždí. Na Pekařskou nechodíme, jak píšeš, je to z ruky.
Robi, Kern je Tvojí hudební prioritou. Co je Tvojí prioritou životní?
V posledních letech jsem spíš ve stavu přežívání a existenčního boje. Některé věci není možné ovlivnit, musejí se stát…. Nechci se však nechat ovlivňovat démonkracií a tupokracií, ve které se nacházíme, ale nechutně mi to komplikuje život. Nežiji teď ani duchovně, ani materialisticky a není možné dlouho sedět na dvou židlích uprostřed. A k tvé otázce, první co mě napadlo… Harmonie s Nejvyšším, protože disharmonie na duchovní, duševní i tělesné rovině způsobuje hnilobu vědomí, lásky a radosti a klade překážky na cestě do srdce a daleko za Slunce do věčného světa oddanosti, k Bohu.
Robi, za rozhovor pro náš web METAL-LINE Ti moc dě(d)kuje Dědek.
Též moc děkuji.
.png?9)
.png?9)
No tohle Rony (31. 7. 2022 08:06)
Robi, to jsou strašlivé kecy, vrať se na Mars...