KERN – „HARMONY FREE“ (COVER IRON MAIDEN RUNNING FREE)

Motto:

Už je to hezkejch pár pátků / co se heavy metal narodil … Pohřběte disco, zrušte na hlavu fén / na bundu připněte si písmeno M / M jako Metal // Ráno si k snídani zpívám / s Iron Maiden jejich Running Free / ta věc mě do dne / správně naladí …

(Arakain: M jako Metal (1983), hudba + text: Aleš Brichta)

Dnes vám přinášíme skutečnou historickou lahůdku, totiž kernovský cover skladby Iron Maiden Running Free. Nová vlna britského heavy metalu v čele s IM zasáhla kdeco i kdekoho, včetně výše citovaného Arakainu, a taky včetně Kernu, jemuž je tento náš cyklus HUDEBNÍ VZPOMÍNKY NA KERN 80ʼ věnován.

SÍLA ORIGINÁLU

Věnujme nejprve špetku pozornosti samotnému originálu. V únoru 1980 vyšlo Running Free nejprve na singlu, posléze v dubnu na debutovém albu (obojí vydavatelství EMI). Zpívá jej tedy samozřejmě ještě Paul DiʼAnno, jenž je rovněž autorem textu (hudba věčný Steve Harris).

V autorizované biografii Micka Walla „Iron Maiden: Run To The Hills“ z roku 1998 (2001, 2004) se praví: „Running Free představovalo díky překvapivě chytlavému kontrastu mezi bicími ve stylu Garyho Glittera, nabroušenými kytarami a Paulovým zpěvem drsným jak smirkový papír pravé IM v jejich punkově-metalové apoteóze. Nebýt Davova zběsilého kytarového breaku uprostřed skladby a sladkých, harmonických vokálů jako od Wishbone Ash, mohla by to klidně být nahrávka některé z hudebně pokročilejších punkových kapel. Rozhodně si to myslí Paul DiʼAnno, z jehož pera také pochází text:

„Podle mě je to hodně autobiografická píseň, i když jsme samozřejmě nikdy nestrávili noc v lapáku v LA (v textu songu „Spend the night in an L.A. jail“ – pozn. aut.). Ale já jsem si ve svý době rozhodně prohlídnul pár LONDÝNSKÝCH cel zevnitř! Je to o tom, když je člověku šestnáct, a je, jak se v písni říká, divokej a svobodnej („Just sixteen … Iʼm runnig wild Iʼm Running Free“ – pozn. aut.). Pochází to z mejch skinheadskejch dob a myslím, že skvělý na tom je, že to tak zní i na desce – energie z toho úplně tryská dokonce i dnes, po všech těch letech.“ 

Ano, o policejních stanicích, celách předběžného zadržení, případně stanicích záchytných by asi mohl vyprávět nejen Paul DiʼAnno, ale každej třetí čtvrtej rocker…pokud si je tedy vůbec pamatuje. Mimochodem, věru zajímavá kombinace: dohromady skinheadi, punk, metal…! Á propos, k tématu IM a metal vs. punk se na YT pod níže připojeným záznamem BBC vyjadřují i jednotliví uživatelé: jeden pod skladbu napsal lakonicky: Punk rock. Druhý mu za rok „odpověděl“: Metal. A třetí to rozebral ve smyslu: To je sranda, řekneš punk, nicméně staří IM byli před příchodem Bruceho dost punkem ovlivnění.   

Ale pojďme od hudební síly IM k síle mediální: „Singl Running Free, který vyšel v Británii 15. února 1980, byl prvním singlem Iron Maiden a zároveň i jejich prvním hitem. Během prvního týdne po vydání se prodalo přes 10 000 kopií a k naprostému úžasu všech (včetně Roda Smallwooda) okamžitě vyletěl v britských národních žebříčcích na 44. příčku. „A pak, když to poprvé hráli na Radio 1 v pořadu Tommyho Vance, říkali jsme si: Kurva, slyšíš to? To jsme my!“

Skladbu Kernu „To jsme my“ sice v rámci tohoto cyklu probírat nebudeme, neboť nespadá do časů 80. let, musíme však probrat, že manažer IM Rod Smallwood na setkání šéfů jednotlivých oddělení vydavatelské firmy EMI týden před vydáním singlu prohlásil: „A nezapomeňte, že až dostanem nabídku do Top Of The Pops, musíte jim říci, že do toho půjdem, jedině pokud nás nechají zahrát naživo.“ A oni zvedli obočí a ptali se: „To myslíte vážně?“ a Rod jim odpověděl: „Jasně, smrtelně vážně.“

Nejdéle běžící a nejsledovanější populární hudební pořad v televizi BBC, Top Of The Pops, byl opravdovou institucí britského vysílání. V době, kdy ještě nevysílala MTV, byl Top Of The Pops nejvlivnější televizní hitparádou. Umělci, prahnoucí po veřejné prezentaci, se doslova rvali o místo v tomto pořadu. V té době bylo ale skutečné živé vystoupení prakticky neslýchané, hrálo se na playback. A naprosto neslýchané bylo i to, aby si neznámá skupina kladla jakékoli podmínky pro první vystoupení, nota bene podmínky tohoto typu, že bude hrát jedině živě. Jenomže právě to byl tedy Paul Watts, kterej měl v EMI na starost reklamu, nucen udělat, když mu, jak jinak, zavolali z produkční kanceláře Top Of The Pops den poté, co se Running Free objevilo na žebříčku.  

Přestože lidé z BBC byli překvapení odpovědí, které se jim dostalo (nejprve spatra odmítli vyhovět přání Maiden, až byl Watts nucen jasně vysvětlit, že skupina opravdu za žádných jiných podmínek nevystoupí), nakonec se rozhodli sestoupit ze svých výšin a kývnout na to, že tedy nechají skupinu živě zahrát Running Free v pořadu toho týdne - první LIVE banda v Top Of The Pops od doby The Who v roce 1972! (komentováno na základě cit. biografie – pozn. aut.) 

Iron Maiden Live v TV pořadu BBC Top Of The Pops 22. 2. 1980 (sice naživo, ale standardně televizně zkráceně):

MÁNIČKY BĚHALY ZBĚSILE PO SÁLU aneb SOKOLNICKÝ RUNNING FREE - HEAVY METAL OF KERN!

Ohledně historie Kernu je docela „prdel“, jak se názorové proudy přou o to, jestli to je nebo není heavy metalová, či „jen“ rocková kapela. 

Z počátků 80. let, tedy předtím, než u Kernu zvítězila vlastní tvorba, se naštěstí dochovala řada jeho předělávek zahraničních kapel, vedle např. Accept, UFO, Grand Funk Railroad i Iron Maiden, přičemž přinejmenším ve své době hrané covery Judas Priest, Acceptu nebo právě IM snad odpovídají jasně ve smyslu tom, že skupina Kern historicky vykazuje nezpochybnitelné metalové znaky, které se pak zčásti přenesly i do její vlastní tvorby, i když trefnější pro kerňácké údobí 80. let je zřejmě termín hard rock.

Ovlivnění skupinou Iron Maiden, v níž se šlágr Running Free musel samozřejmě naučit i následný zpěvák Bruce Dickinson, jasně deklaroval v rozhovoru pro náš web ze srpna 2011 i bývalý zpěvák Kernu Jaroslav Albert Kronek:

„Paralelně s Judas přišel R. J. Dio a taky Iron Maiden a to bylo maso, neboť jejich písně naplnily náš repec a lidi z toho šíleli. Asi tohle omílání a šílenství kolem do mě vstoupilo a už tam zůstalo navždy. Cítím to dodnes, frázování, které používám při vlastní tvorbě, v sobě nese pozůstatek nádherného zpěvového pojetí právě čaroděje Dickinsona.“

A nyní již konkrétně k archivovanému záznamu, jež vám dnes přinášíme. Cover Running Free vyšel pod „krycím“ názvem „Harmony free“ výhradně na 17-skladbovém kernovském CD Rarity 1981 – 83, a z tohoto zdroje také pochází níže prezentovaný záznam na YouTube (ba dokonce tam tutéž nahrávku umístili nezávisle na sobě 2 uživatelé, jeden roku 2011 a druhý 2015, byť jsou oba označeny jako název originální předlohy, tj. Running Free).

Nejenom odlišný, byť foneticky od originálu takřka nerozeznatelný název Harmony Free, ale pozorný posluchač si jistě všimne i výrazně rozdílného textu. Pakliže slyším správně, v předělávce se vyskytuje např. slovo „childe“ (dítě), resp. sousloví „Hello, boy!“, které v předloze nenajdete. Z čehož je vám určitě jasné, že bonus v podobě textu se dnes rozhodně konat nebude.

Za vysvětlení i krásné vzpomínky na tuto dobu moc děkuji bývalému bubeníkovi Kernu Karlosovi: „Harmony free je samozřejmě nesmysl - to dal Jarda kdysi, když se to dělalo - neměl samozřejmě originál CD od I.M. a překroutil ten název. Text je zpíván "pseudoanglicky"- origo text nikde nebyl a internet neexistoval.....:). Měl jsem tu skladbu rád - když jsme to spustili na kšeftě v Sokolnicích, tak máničky běhaly zběsile po sálu a nakonec vytvořily obrovskou valnou hromadu uprostřed. Dorazili jsme je "British steel" od Judas - to jsme hráli skoro celé CD.... Nakonec byl průser - máničky udělaly bordel a zapálily čekárnu. Po víkendu vyšel článek v MF - tam to řádně tisk rozcupoval..... Jó to byla doba.“

Ačkoliv vám tentokrát tedy text písně nepřinášíme, jak již řečeno výše, je to píseň o divokosti mládí, hudbě, pití, svobodě, což úplně stačí. Proto mne dostalo, když onen ústřední slogan „Iʼm Running Free, yeh, Iʼm Running Free“, zřejmě nějaký automatický translator přeložil jako „Já běhám zadarmo, jé, já běhám zadarmo“ :-) Tomu se prostě říká slovní hříčkou „dutý fríí“.  

Ostatně „textová změna“ se nevyhnula ani samotné originální předloze: zatímco na internetu najdete verze, kde se v první sloce zpívá „no place“, a toto sousloví je uvedeno i v bookletu CD – reedice 1998, kterou mám doma, na přiloženém kotoučku se zpívá nikoli „no place“, ale „nowhere“… Tož když si mohou dovolit odlišnosti i samotní IM, proč by nemohl Kern – koneckonců, vždyť jde o předělávku :-)

Tož, přátelé, buďme klidně lapeni touto skvělou muzikou, s níž strávit čas se určitě vyplatí, avšak na noci strávené v policejních celách prosím raději zapomeňme. Ty totiž příliš free zrovna nejsou, no a běhat se v nich taky moc nedá :-). 

S pozdravem „RUN!“ Dědek.