HITY PRO PAMĚTNÍKY – 69. DÍL: KERN – Půlnoční lady

Již dopředu bylo jasné, že když se v rámci našeho cyklu Hity pro pamětníky jedná právě o 69. díl, tj. o číslo 69, musí být zvolené téma přinejmenším milostné. Nabízelo se mnoho variant a nakonec zvítězila jedna z těch nejsmutnějších. Ale pojďme postupně.   

Deska Kernu Lovci žen je druhá v pořadí (pro ty mladší první – viď, Cethy :-) a nese s sebou hned několik zajímavostí a kuriozit. Asi nevyjmenuju všechny, to by tenhle článek byl dlouhej jako nejmenovanej africkej had, ale zkusím alespoň některé.

• Vyšla v roce 1991, kdy získal Kern bronzové umístění v posledním ročníku Zlatého slavíka (teprve po pauze navázala anketa Český slavík)
• Název její anglické verze Women Hunters je prý jazykově špatně (znamená snad „Ženští lovci“), zatímco správně je údajně spíš Womanizers, nicméně marketingově je samozřejmě údernější
• Kromě známého textaře Michala Bukoviče přeložila do angličtiny dva texty i manželka Libora Machaty, paní Jindřiška Machatová
• K „českému“ LP bylo natočeno hned několik klipů (Hledám stále ráj, To jsme my, Půlnoční lady…), což ovšem nebyla počátkem 90. let až taková výjimka, neboť rockové desky docela slušně vydělávaly, a peníze tedy k dispozici byly
• Placky se prodalo údajně kolem 50 000 nosičů
• Kern zde použil některé hudební motivy svých skladeb z 80. let – v songu „Kdo zaváhá   nelíbá“ jsou slyšet Avantýry (sladké)
• Závěrečná skladba To jsme my Libora Machaty se stala věčnou stálicí (slovní hříčka: stala se stálicí) jak na koncertech elektrického Kernu, tak akustického Albandu, vždy ovšem s kytarou akustickou
• Elpíčko provázející promosingl s písněmi „To jsme my / Hledám stále ráj“ nejenže absolutně neodpovídal hard rockovému soundu kapely z 80. let, ale navíc se marketingově z poloviny „spletl“ – ještě výraznějším hitem než Hledám stále ráj se totiž možná překvapivě stala Machatou narychlo složená „varhanní“ Půlnoční lady.

A právě Půlnoční lady, socialistickými automobilisty někdy překřtívaná na „Půlnoční žigulíky“, je v tomto díle předmětem našeho zájmu. K jejímu vzniku nám sám autor Libora Machata v jednom rozhovoru řekl: 

„Půlnoční lady má zvláštní původ. To jsme nahrávali druhé album Lovci žen. Kapela odjela na víkend domů, trochu si odpočinout od nahrávání a já zůstal v pronajaté garsonce, kterou moje klávesy s aparátem docela vyplnily, s jediným úkolem. Složit do pondělka jeden song na námět Luboše Brunclíka o smutném údělu jedné striptérky. Když jsme se v pondělí sešli ve studiu, tak přes zřejmý úlet a odchýlení od standardního metalu to Jara profesionálně nazpíval téměř na první dobrou.“

Celý rozhovor zde: https://www.metal-line.cz/articles/jsem-uz-temer-dospely-rozhovor-s-multiclovekem-a-nekdejsim-zaskolakem-liborem-machatou-2050

Oficiální videoklip, který na tuto kompozici vznikl, je sice poněkud pozapomenutý, ovšem to je právě důvod si jej nyní připomenout. Vážení diváci, je tady Půlnoční lady a Kern!

(Mimochodem, všimněte si zajímavosti, a sice Kronkova firemního trička s logem Zildjian, tj. logem výrobce činelů – to měl asi pučený vod Karlosa, ha ha, čemuž říkám pořádnej břink :-).

Ve videu také můžete v závěru vidět tehdejšího manažera skupiny pana Lubomíra Brunclíka (fešného štíhlého blondýna s botami, které bohužel nejsou vidět), jehož Libor Machata zmiňuje ve výše uvedeném rozhovoru.

A divíte se těm mužským trvalým? Pro melody metal, glam rock atd. v tu dobu věru typické – možná jako kdyby symbolizovaly, že i skladby těchto muzikantů se stanou trvalými.  

Pouštím si klip, který - plný vášně - mrazí, mrazí i po letech…

Sestavil Dědek.