DĚDKŮV VÁNOČNÍ FEJETON aneb KOBLIHY VŠEM MOTORISTŮM!

Vánoční období bývá zpravidla kaloricky hodnotné; jednu takovou kaloricky hodnotnou cestu jsem zažil i před Štědrým dnem cestou z práce.

Šourám se z práce oblíbeným tempem umrlého stařečka, když najednou za sebou slyším vzrušující klapot střevíčků, které v tu chvíli zněly skoro jako vánoční rolničky. Ano, dunělo to jako ozvěny pekelných lákadel - hmm, to si asi některá atraktivní dáma zakoupila nové podpatky.

Nicméně tak vysokou dámu jsem zřejmě ještě nezažil – natočiv svou vetchou hlavu doleva, uzřel jsem vzápětí vedle sebe na chodníku hnědáka jak vyšitého, no prostě koně, a aby toho nebylo málo, tak na něm sedělo něco obratného, cosi mezi Mikulášem a Dědou Mrázem, kterej vůbec nebyl Mikuláš a ještě ani děda! A to jsem zatím vůbec netušil, jaký hnědáky ten jeden hnědák udělá uprostřed nadcházejícího přechodu…

Koník krásně klape svěžím klusem, ocitá se uprostřed docela frekventovaného přechodu, když najednou – STOP! Auta neauta, civilizace necivilizace, teď je potřeba! A zrázu před Národním divadlem činohra jak Brno: jedna kobliha pleská z oře na „zebru“ za druhou, uprostřed vozovky, auta poslušně stojí a koník „neslušně“ kaká.

Trvalo to jen pár vteřin, hnědák když vykonal, co potřeboval, ihned odklusal dál, poslušná auta se opět rozjela, a já jsem si akorát obloukem hlídal, abych zbytečně neměnil barvu svých tmavých kalhot. Dosud stojící motoristé vesele rozjížděli koblihy bez náplně a byli zase na koni.  

Přiznám se, že z té nečekané naturalistické scény mne vzápětí chytl velice spontánní smích, nota bene když se na druhé straně vozovky snažil jeden tatínek využít vzniklé situace a jal se vysvětlovat svému malému synkovi skutečný význam potenciality vyprazdňování: „No vidiš to, jak se hezky vykakal!“ – Možná mu chtěl naznačit, že když vykaká koblížek, že mu bude líp, či co.

Inu, z onoho vteřinového okamžiku jsem si odnesl hodinové zážitky – počínaje oním, že moudrá příroda dokáže ještě aspoň na chvíli zvítězit nad naší chmurnou civilizací…

Vše Dobré přeje Dědek.