Dědkova dílna & zahrada: fošny, desky, motorová pila a nějaké to kolečko

DĚDKOVA DÍLNA & ZAHRADA:

FOŠNY, DESKY, MOTOROVÁ PILA A NĚJAKÉ TO KOLEČKO

Ano, vážení „posluchači“ našeho webu, opět se mi nahromadila kvanta naposlouchané muziky, o niž jsem s rozhodl se s Vámi alespoň touto cestou podělit (ne, nebojte se, jen příkladmo, jen příkladmo). Tentokrát zase trochu stylisticky jinak, přičemž celý článek jsem rozdělil na následující sekce:  Vinyl, CD, DVD, Internet. Kazety bohužel moc neposlouchám, jednak jich moc nemám a jednak mi ze všech kazeťáků zbylo jenom takové malé, sice krásné, ale vietnamské prdítko, takže se v jeho případě jedná spíše pouze o informativní poslech než nějaký fenomenální zvukový zážitek. A proto má prdítko dneska smůlu ;-).

VINYL. Největší klenoty tuzemského hard rocku a metalu, které se nikdy neomrzí, si čas od času velice rád poslechnu na dobovém LP. Takže moje ošoupaná jehla (myšleno výhradně gramofonová) se za nedávné období vpila do magických drážek černého plastu s názvem TUBLATANKA: Žeravé znamenie osudu nebo KREYSON: Anděl na útěku. Mimochodem, v sítích Bontonlandu se dá po mnoha letech opět sehnat – ať už přímo na prodejnách nebo na objednávku – Žeravé znamenie na CD, reedice Opusu z roku 2012 v jednoduchém digipackovém balení. Sice bez bookletu, ale vadí to? Dobový vinyl byl taktéž bez přílohy, byť si pamatuji, že Opus v souvislosti s vydávanými deskami prodával samostatně i speciální brožury – zpěvníky s akordy a texty, a jednu takovou, právě na ŽZO, bych doma možná ještě kdesi dohledal.

Velmi rád si poslechnu i singly, třeba rockmapovský č. 18 – DETTO Zlej tejden / Tanec ve španělských botách, jež považuji za jeden z nejsvěžejších v celé edici, anebo aktuálně unikátní, dnes již prakticky nesehnatelný singl brněnského PULSU Strhaná tvář / Rázem vládne, který jsem dostal darem přímo od zpěváka Jirky Kubowského, čehož si nesmírně vážím. Náhradní termín koncertu Pulsu na Rosničce Vám samosebou sdělíme okamžitě, jakmile bude znám.   

CD. Nejvíc mi pochopitelně rotují cédéčka, a to různých žánrů, od těch brutálnějších až po úplně jiné styly než ony rockové. Opět jsem se vrátil ke klasice jako OBITUARY: Cause Of Death anebo SLAYER: Seasons In The Abyss, a v souvislosti s famózním koncertem DEATH DTA na Flédě jistě i k albu Individual Thought Patterns anebo k perfektnímu živáku DEATH Live In L.A. Pravidelně poslouchám jednu z nejenergičtějších fošen, jaká kdy byla na světě natočena, což jest SEPULTURA a jejich Beneath The Remains. Chybět nemůže thrashový nářez konce 80. let  SODOM a Agent Orange, či pozdější brutálně vydařená placka M-16 (tu bych doporučil všem, kteří se Sodom začínají), dále tuzemský DEBUSTROL: Neuropatolog (taktéž báječný koncík na Flédě) plus pravidelně nějaký vzorek od TÖRRU, ať už starodávný Institut klinické smrti s grandiózním soundem anebo nejčerstvější Tempus Fugit. A taky obecně méně známý, o to ale můj zamilovanější německý SQUEALER a totální mazec, který prezentovali i jako předkapela Judas Priest - CD Under The Cross, než se hudební génius a šéf AFM Records Andy Henner Allendōrfer odebral v roce 2005 po smyku na zledovatělé silnici do heavy metalového nebe.

Mimochodem, tahle deska má hezkou souvislost i s naším webem, protože mj. skrze ní jsem začal svého budoucího webmastera Míťase přivádět k metalu, tedy když mu bylo asi jedenáct let a když posléze zakládal tenhle web, a ve škole v hudební výchově udělal referát právě na tuto placku, jíž se snad nikdy nenabažím.  

Zamiloval jsem si CD libereckých V.A.R. Level 6, stejně jako skvostnou Past na Davida Kleinera od klatovského Asmodea. A jestliže mám tu správnou německou deathrash metalovou chuť, nepohrdnu třeba Sentencí Of Death nebo Infernal Overkill od DESTRUCTION. Zapomenout nemohu ani na zdařilý druhý počin ostravských NAHUM (And The Chaos Has Begun).  

Z melodičtějších žánrů byla na programu reedice zatím jediného alba brněnské LORETTY, stejně jako v kontextu s vydařeným vystoupením CITRONU v Bedřichovicích EP Rebelie Vol. 2.  Poslouchám i SP LIMETAL Na tenkém ledě / Mayday, dneska ráno jsem objednal jejich žhavou 2CD novinku Pravdu ukáže čas. Klasikou je neoposlouchatelné černé album METALLIKY, MANOWAR Kings Of Metal, klenotem tuzemského heavy metalu se pomalu, ale jistě stává zatím poslední řadovka brněnských TITANIC Double Time. A už dávno předávno je šperkem světové muziky moje zamilovaná jednička od LED ZEPPELIN. A což KERN Live: Kdo s koho? No tak tahle „notová osnova“ nechybí snad v žádné mé hudební periodě. Jo a abych nezapomněl, příjemná je rovněž „bestofka“ PULSU Bigbít je v nás.

Z rockovějších (rozuměno méně metalových) odnoží mne vždy nabije energií prvotní „WANASTOVKA“ Tak mi to teda nandey, česká verze muzikálu JESUS CHRIST SUPERSTAR,  anebo hodně podařený výběr QUEEN Greatest Hits II. Freddieho Mercuryho já osobně považuji za absolutně nejlepšího rockového zpěváka všech dob, třebaže jsem si vědom, jak „nespravedlivý“ jsem tímto výrokem vůči spoustě dalších excelentních sólistů. No já vím, no... Šťavnatou atmosféru vymáčknete z rockovky BIOMASSA Už žádný tlak! (kde svým zpěvem „pulsuje“ Jirka Kubowský). A budete či nebudete věřit, nedávno jsem si s chutí poslechl soukupovsko-osvaldovské CD LUCIE BÍLÉ Missariel. Prostě Láska je láska. ;-)

Spojení hard rocku a blues rocku nepřestane mé sluchovody nikdy fascinovat. Pro mne osobně to nejlíp dělají (dělal) dva chlápci na světě: GARY MOORE a TOM JEGR. A tak jejich alba vytvářejí častou součást mé domácí hudební produkce, ať už se jedná o Run For Cover, Still Got The Blues, Jukebox 2010 či Je to nebezpečný! Mezi hard rockem a blues rockem osciluje i projekt ŠPILBERK s vitálním zpěvem Darii Hrubé, bluesově laděná je moje zalíbená vizitka MICHALA PROKOPA Poprvé naposledy.

Mám rád i pop. Už jednou jsem se na tomto webu přiznal, že mám slabost pro JANU KRATOCHVÍLOVOU. Kdyby ti zasraní komanči nestříleli svoje šípy tak přesně, mohla být dneska místo „kratochvíle“ „dlouhochvíle“. Mohla být Dlouhá bílá žhnoucí kometa.

Proč nebyla? Možná z důvodů těch, o nichž zpíval KAREL KRYL. V jeho geniálním kytarovém, atypicky celokapelovém soundu na Dopisech mne vždycky k potůčku slz donutí Martina. A taky Zkouška dospělosti a taky Plaváček a taky Lilie a taky titulní Dopisy. A taky...

...a taky Robert Křesťan a nejenom Druhá tráva, ale i POUTNÍCI a jejich grandiózní Chromí koně. Obrazně psáno, kdo je chromý, najednou chodí.

DVD. Ehm ehm, já na DVD moc nekoukám, nějak mi blbne televize a v PC mi někdy chybí nějaké potřebné programy. Ale nedávno jsem se překonal a rozburácel jedno z nejlepších videí jaký znám, a sice ARAKAIN: 20 LET NATVRDO - jeden z nejflákotovatějších počinů thrash metalu, totální třesk L.P. 2002/2003. No však jsem za něj taky dal ve své době cca šest stovek, tož aby ne! A teď když píšu tenhle článek, hraje mi tu výborné DVD Pulsu z Mokré-Horákova 2014 – tož jsem teda to svoje PC rozchodil, až najednou šlape. ;-)

INTERNET. A toto je teda nejzajímavější část plynoucího článku. Já a Internet. No spustit jej umím, leč to je tak asi všechno, he he. Můj webmaster Míťas mi vždycky, když u nás paříme, musí udělat všechny aktualizace, který na mne neustále vyskakujou, jinak by mu asi jeho redaktor (rozuměno já) zešílel, a já fakt nevím, jestli vám v psychiatrické léčebně povolí notebook. ;-)

Doma mám ale povoleno poslouchat všechny aktualitky a další interesantní momentky. Takže jsem si vychutnal staré nahrávky slovenské skupiny DEREŠ, stejně jako nové nahrávky brněnské akvizice JEREM.I, jedno lepší jak druhé.

Tož tak. Nejaktuálnější noticka na závěr: právě naposlouchávám výborné CD dívčí KAPRIOLY Na konci přijde začátek, a chystám recenzi. A společně s Vítem Holubcem volám, byť lehkou parafrází: Hudbě zdar, metalu zvlášť!

Anebo více po svém - vážení přátelé, metalová dílna, sestávající ze shora vypsaných kousků, to je zkrátka moje rajská zahrada...

Tady Dědek.