Co se skrývá pod kalhotkami?

Kalhotky. Pro nás muže - ale i některé ženy - samo o sobě velmi vzrušující slovo, neboť evokující mnohé: mnohé tajemství. Casanova prý řekl, že láska je ze tří čtvrtin zvědavost, a myslím, že měl minimálně s trochou nadsázky pravdu. Pokud se chystáte pod ty či ony kalhotky poprvé, je to napínavé určitě nejvíc. Ovšem překvapeni můžete být (ať už příjemně či naopak) i tehdy, když se pod ně chystáte podruhé, podesáté, posté... Ehm, se zvyšujícím se číslem „návštěv“, především pakliže úměrně odpovídá zvyšujícímu se věku, zpravidla může nastat právě ono méně příjemné překvapení...

Ano, je to tak - tajemství nás vždycky jaksi přitahují, a proto pojďme na tomto krátkém místě rozebrat, co se může skrývat pod kalhotkami.

Ač to zní na první pohled krapet neuvěřitelně, pod kalhotkami se může skrývat například podprsenka. To se stává tehdy, pokud odhodíte nejprve podprsenku a teprve na ni kalhotky. Celkem klasický scénář, ale velice vzrušující je to samozřejmě i naopak.

Pod kalhotkami se mohou skrývat i ponožky. Pakliže jsou na kalhotkách kalhoty, dole splývající s botkami, pak jsou ponožky skryté, a jelikož jsou výškově zcela nepochybně pod kalhotkami, dá se i tady říci, že se vlastně skrývají pod kalhotkami.

Pod kalhotkami se ovšem mohou skrývat i jiné kalhotky, a nejenom jedny - tuto situaci zná každý, kdo sundává a třídí prádlo, až mu vznikne tzv. vojenský komínek z kalhotek.

V této souvislosti mne napadá známý vtip kolující internetem:  „Miláčku, sundáš mi halenku?“ – „Ano, ano, velmi rád.“ - „Miláčku, sundáš mi džíny?“ – Ano, ano, velmi rád.“ – „Miláčku, sundáš mi podprsenku?“ – „Ano, ano, velmi rád.“ – „Miláčku, sundáš mi kalhotky?“ – „Ano, ano, velmi rád.“ – „Výborně, miláčku. Ale kolíčky nech prosím na šňůře.“

Ale no tak dost už oblečení, všichni víme, kam tento fejeton směřuje, že. Do zoologické zahrady. Pardon, přesněji řečeno k živočichům.

Zda se pod kalhotkami skrývá bobr či jiné „zvíře“, je věc vkusu každé ctihodné dámy, resp. jejího partnera. Jelikož jsme však metalový web, musí v tomto kontextu zaznít i nějaká tvrdě rocková informace, a proto jak známo, na dané téma stvořil kdysi vtipnou kompozici brněnský Gate Crasher s názvem Dej vláhu ondatrám.

Ale proč zrovna bobr? Není to hnusná diskriminace ostatních zvířátek? Proč ne třeba takový krtek?

Krtek je dle mého názoru vskutku ještě přiléhavější. Je celkově podobnější než bobr (no, i když jak u které dámy), a navíc neznám večerníček Jak bobr ke kalhotkám přišel. Oproti tomu populární Jak krtek ke kalhotkám přišel je zřejmě večerníčkem s nejerotičtějším názvem, jaký kdy mohl nejenom dětský národ výrazně hluboko před desátou hodinou zažít...

Slepice nebo vejce? Co je důležitější – krtek nebo kalhotky? No odpověď je myslím jasná, poněvadž bez existence kalhotek by lidstvo opravdu nevymřelo. Koneckonců, pračlověk s palicí o tom ví své a Věstonická Venuše asi taky.

Takže závěrečná otázka je totožná s titulkem tohoto fejetonu, a zní: Co se skrývá pod kalhotkami?

S odpovědí na tuto otázku souvisí jeden sympatický epigram, jehož autora si však bohužel nepamatuji, a tudíž jej nemohu uvést, ale i přesto si myslím, že by byla škoda necitovat. A zatímco ve shora zmiňovaném večerníčku krtek ke kalhotkám přišel, v následující básničce kdosi naopak o kalhotky přišel...

Zeptaly se kalhotky,
jestli musí na fotky.
Nemusely, to je fakt,
a tak vznikl první akt.

Tady Dědek a (s)mějte se krásně.