5,4,3,2,1 … !80!90! - Impuls pro Titanic

Tento návrat do přelomu 80. a 90. let bude mezinárodní, a sice bulharsko-český, se společným jmenovatelem v podobě zpěváka a kytaristy Džoro Enčeva (abstrahuji zde s dovolením od různých variant přepisu jména, děkuji za pochopení). V Bulharsku natočil s kapelou Impuls dodnes ceněné album Gladiator (pozor, primárně ovšem nikoliv jako hráč, ale jako zpěvák), aby na něj s Titanikem coby kytarista navázal jeho druhou řadovkou Ábel. Svým způsobem šlo o cestu spletitou: Brňáci nejprve odehráli turné v Bulharsku, a Džoro pak z Bulharska přijel na jižní Moravu, aby s nimi natočil elpíčko u vydavatelství ze Slovenska. 

V celostránkovém článku v měsíčníku Melodie 8/1991 k tomu Jaromír Tůma píše: „Kdyby na Žorově přízvuku nebylo znát, že je cizinec, nehledali bychom zpěváka,“ vstoupil do našeho rozhovoru manažer Titaniku Zdeněk Ustohal, když jsem si s překvapením uvědomil, že kytara stojí u černomořského čaroděje až na druhém místě – konec cit.  

Desku Gladiator, kterou si můžete v rámci projektu Heavy Metal Of Eastern Bloc (Metal východního bloku) celou poslechnout na YouTube, uzavírá song Ežednevie (překládáno jako Daily Routine). Nás ovšem bude v tuto chvíli ještě více zajímat její odlišná verze, prezentovaná pod názvem Vsekidnevie (překládáno jako Everyday Life). Níže naleznete 2 YT odkazy, jeden je na záznam z koncertu, druhý na videoklip k této skladbě. Pod názvem Vsekidnevie pak píseň vyšla v roce 1998 na výroční MC kompilaci ke 20 letům kapely 20 Godini Zdrav Rok (20 Years Strong Rock).   

Že ten vstupní, ústřední kytarový riff „odněkud“ znáte? A nejenom ten, ale i koncept kytarových sól a závěr, tedy v podstatě skoro vše kromě kompozice pěveckých slok a textu samotného? Ano, je to tak. Uvedené motivy z bulharské písně Vsekidnevie jsou navěky použity v otvíráku B-strany LP Ábel s názvem Služebníci blbosti; odkaz na tuhle věc sem nepřidáváme, předpokládáme, že ji znáte … anebo si ji pro osvěžení bez problémů dohledáte. „Přišel jsem do období, kdy se připravovala druhá velká deska a i když jsem se na ní autorsky podílel, na změně zvuku pracujeme až nyní.“ Džoro si prostě z Bulharska evidentně dovezl nejen kytarové umění a chuť hrát, ale i nějaký ten již vzniklý hudební nápad - zatímco bulharská varianta se točí kolem roku 1988, LP Ábel bylo vydáno jak známo v porevolučním roce 1990. Na jeho obalu je ovšem autorství hudby shrnuto lapidárně: Hudba & texty & aranžmány TITANIC. 

K oné Džorově chuti hrát a zpívat, jež přetrvala až do dnešních let (viz jeho projekt Jerem.I), opět cit. z Melodie, kde na otázku J. Tůmy „Jak tě přijali spoluhráči, jak fanouškové Titaniku, československé publikum?“ Džoro odpovídá: „Kluci mě zprvu nechápali, zdálo se jim, že jsem muzikantky vpředu a oni to nemohou stihnout. Na koncertě jsem dokončil první sólo a bylo ticho. Publikum odvyklo šílencům, kteří hrají zuby, s kytarou za hlavou anebo vleže. Na první zkoušce mě vzájemné neporozumění tak rozčílilo, že jsem praštil stratocasterem o zem, ale po té ráně hraje ještě líp.“ – Jo jo, týhletý balkánský krvi bylo tehdy pětadvacet…

Existují ale i vazby nejen mezi bulharskou a českou, ale i bulharskou a další muzikou – ne nadarmo se Džorovi někdy přezdívalo a přezdívá bulharský Yngwie Malmsteen. „Cvičil jsem doma a sám, abych hrál jako ti venku – Ritchie Blackmore, Eric Clapton, Eddie Van Halen, Steve Vai. A pak jsem uslyšel Yngwieho Malmsteena. Je hodně těch, kteří hrají pod jeho vlivem, ale já se snažím jeho styl rozvíjet.“ Tolik snad na vysvětlenou, pokud ve skladbě Vsekidnevie (či Služebníci blbosti) cítíte „náladu“ Malmsteenovy kompozice Rising Force…   

Leč vraťme se pár slovy ještě k desce Ábel, která loni vyšla v rámci svého 30. výročí (ano, je to už tři dekády od jejího původního vydání, a než nám znova skoro všechno zavřeli, byla k dostání i v Multilandu ve Špalíčku), neboť se mi na YT moc líbí komentář Kateriny D: 

„Tak tuhle kazetu když vyšla, jsem si koupila na školním výletě. Snad v páté třídě! Jako dobrý vkus od mlada :-).“ 

Zdraví Dědek.

Vsekidnevie – LIVE: 

Vsekidnevie – VIDEOCLIP: