Šel chlápek zaplivanou ulicou, jedno auto za druhým, špína, smrad, samej fujtajbl. Došel pod železniční most, tam ještě navíc tmavo, kaluže černé vody a odér, jako kdyby tam někdo pravidelně...no. Ve zdi vchod. Tak vešel, udělal asi patnáct kroků a ocitl se - - - v ráji: nádhernej prostornej plac, restaurační zahrádka obrostlá po stranách zelení, sluníčko, dřevěný lavice a stoly, škopíčky a před tím vším koncertní pódium.

Ulice? Koliště v Brně. Zahrádka? Tenis Music Garden (jakožto nedílná součást podniku Tenis Club - ale nelekejte se, tenisové kurty tam byly dřív). Chlápek? Já a mnoho ostatních. Čas? Poprvé jsem zde byl týden před koncertem a byl jsem nadšenej. Na akci pak taky.

Zde je report z oázy v srdci města, kde nechyběla jedna česká thrash metalová legenda, vlaky Českých drah, trutnovský škopek Krakonoš, milá servírka a ani strážníci Městské policie. Zde je report tak trochu s funkcí dokumentační a tak trochu jako by reklamní:          




Plakáty avizovaly na den 4. 7. 2008 koncert skupin, z nichž jednu znám takřka dvacet let (Debustrol), druhou podle názvu (Scarecrow) a dvě zbývající jsem neznal bohužel vůbec: D.O.P. a Crushdown. Ovšem příjemné prostředí, páteční termín a přítomnost právě Debustrolu rozhodly o tom, že jsem na počátku víkendu vrazil 180 Kč do vstupného na thrash metalovou řež.

V Tenis Clubu na Kolišti se čepuje v Brně docela nezvyklý trutnovský Krakonoš, a když pivo z takové dálky, tak rovnou dvanáctka, doplněná Strakonickým Dudákem, taktéž ležákem. Ten den jsem byl pod dohledem Krakonoše, který chutnal opravdu výborně.  
 
Přišel jsem pozdě; právě hrála kapela ze Žďáru nad Sázavou D.O.P., dříve Dream Of Pain (jak jsem se však následně z jejích webových stránek dozvěděl, celý mini-fest prý otvírali, takže Crushdown zřejmě nedorazil). Musím uznat, že jim to docela šlapalo, blíže si sice na základě několika písniček jejich tvorbu hodnotit vskutku netroufám, nicméně mne dobře naladili na další produkci. Navíc i zvuk byl již touto dobou slušný.

Posléze nastoupili docela známí brněnští Scarecrow, kteří na akci stihli pokřtít svoje nové CD Get Masked - kmotrem jim byli kluci z Debustrolu - a jejichž "sepulturovský" thrash metal, či snad až thrash core, všechny přítomné pořádně seřezal. Svižná rytmika, odsejpavé kytary a chrchlavý zpěv, začal jsem si podupávat a bylo mi fajn. Pokud nebyly zbrklé thrash metalové riffy zrovna narušovány disrytmickým průjezdem "doom metalových" vlaků Českých drah (areál je z jedné strany lemován železničním mostem), byl to OK poslech. Lidí sice stálo nebylo přehršel, ale samozřejmě o to lépe se sympatické mladé servírce dařilo zásobovat nás chutným trutnovským lektvarem. Vybaveni rozumnou instrukcí, že vždy když nese i naše pivo, máme na ni mávat, mávali jsme věru poctivě a podle toho jsme pak na konci taky vypadali.

Ale Debustrol si pamatuju dobře a tak o něm teď něco napíšu. To je zkrátka žijící česká thrash metalová legenda, od níž mám doma ještě debutové vinylové LP Neuropatolog z roku 1991, a několik CD, včetně kultovního dema Vyznání smrti - to jsem zakoupil nedávno a mj. právě ono ve mne probudilo touhu vidět Debustrol znova naživo. Partě kolem leadera Kolinse to parádně "jezdí" i po dvaceti letech: po nezbytném vstupním sloganu "Tak si všichni userte, je tady Debustrol!", se hrály skladby nové i staré, na které jsem čekal především, ale každý kus stál za to, sálal žárem poctivého thrashe a svoji energii předával všem přítomným. Zněly stařičké hitovky jako Krvavá práce, Údolí Hádu (pamatujete, jak tahle klipovka běžela před více než 15 lety snad rok v televizní Hitparádě Martina Hrdinky, dlouhou dobu dokonce na bronzovém stupínku, aby nakonec album Neuropatolog skončilo v daném roce jako 16. nejprodávanější? Však se ho taky prodalo cca 40 000 nosičů), ale zejména Antikrist a Protest, doplněné Světem, co zatočí s tebou - titulkou druhého LP, písněmi z řízného CD Vyhlazení i pozdějšími, např. s řízným sloganem Fucking USA.

Tenis Music Garden je podnikem, kde hudební produkci je třeba skončit ve 22 hod. kvůli nočnímu klidu. Debustrol trochu přetáhl (musela ještě zaznít např. jejich slavná píseň Vyznání smrti, podle které bylo pojmenováno celé demo. Mimochodem, víte, že text k téhle písni poslal kapele v 80. letech jeden její fanoušek, později respektovaný hudební redaktor Petr Korál?) a hned bylo o několik návštěvníků, tentokrát neplatících, víc, neboť produkci navštívili strážnící Městské policie. Teď si ale nedokážu úplně přesně vybavit, jestli tam byli už ve chvíli, kdy Kolins z pódia řval závěr zmíněného textu "Svině, svině, sviněééééé!", anebo přišli až později... Mno - za chvíli už stejně nebylo co řešit, protože Debustrol dohrál a noční klid již nikdo nerušil.

Přiznám se, že thrash metal sice není mým nejoblíbenějším stylem, ale Debustrol, jehož koncert jsem zhlédl po neuvěřitelné pauze zhruba patnácti let, opět dokázal, že mu historická přezdívka "český Slayer" přináleží právem. Svým fanouškům poskytl parádní zážitek řízné, svižné muziky, a není divu, že jeho desky se i v dnešních pro metal horších dobách prodávají stále v tisícových nákladech. Uf, byla to ale síla, která stála za to. Thrash čili řež. 

Pro mne osobně byla akce obzvlášť náročná…, neboť jsem nevěděl, co mám dělat dřív, zda vnímat muziku (a hlavně si to taky pamatovat), fotit nebo pít pivo. Takže kupříkladu Kolinsův tradiční part s motorovou pilou zachycený nemám, protože jsem se sotva vrátil z toalety. Ale můžu Vás ujistit, že jelikož Debustrol kabát nepřevléká, tak ji má stále motorovou...

Vždyť se klidně přijďte přesvědčit na koncert. Čeští Slayeři "si usírají" poměrně často všude možně, ale uvidíte, že jejich masakr přežijete.

...v Brně byl Debustrol.

Tentokrát si vzal do ruky foťák Dědek a jeho fotečky naleznete ZDE