17. ročník CZECH DEATH FESTU klepe na deathmetalová vrátka, ťuky ťuk!
Za roky fungování si Czech Death Fest vybudoval bez přehánění kultovní status. Zvěnčí se nejen tento festival může zdát jako jedna velká metalová party a zábava pro všechny, ale je to především řehole a dřina pro všechny, kteří se na přípravě a chodu takových akcí podílí. O historii metalového festivalu Czech Death Fest i o aktuálním 17. ročníku jsem si povídal s muzikantem a organizátorem Danem Pavlíkem z kapely TORTHARRY.
Zdravím tě, Dane. Festival Czech Death Fest je dnes jedním z nejnavštěvovanějších metalových festivalů. Dá se říci, že je to v současné době jeden z největších a nejrespektovanějších festivalů u nás i v zahraničí. Vzpomeneš si ještě jak to tenkrát všechno začalo a kdo stal u zrodu tohoto festivalu?
Vždy, když někde odpovídám na tento dotaz, tak musím trochu přemýšlet historicky, od kdy vlastně festival pořádáme. První ročník proběhl v roce 2009 u nás v Červeném Kostelci na Broďáku. To znamená tipuju, že se tak stalo na konci roku 2007 a na začátku roku 2008, kdy jsme hráli s TORTHARRY v Králíkách. Seděli jsme tehdy u piva já a Goro a řešili jsme Festivaly Masters of Rock, a hlavně tedy Brutal Assault, na kterém jsme hráli osmkrát, ale poslední roky tam nehrajeme vůbec. Tak jsme si říkali , kde je chyba, co se děje, proč tam nehrajeme, když jsme skoro místní, protože máme do Jaroměře 25 nebo 28 kilometrů. Tak jsme si tehdy řekli, že když nehrajeme na takových větších akcích, což nás trochu mrzí, že si uděláme vlastní festival, kde si můžeme zahrát. A potom jsme si řekli, že ten festival by mohl být klidně i větší a mohli bychom dát prostor i jiným českým kapelám, že by si mohli zahrát na akci, která je objemově i rozsahově větší a známější, že by nemuseli hrát jen v klubech pro 30 lidí.
Takhle se sešly myšlenky. Začali jsme na tom pracovat. Já jsem tehdy přišel s tím úderným názvem Czech Death Fest a dokonce jsme uvažovali i o znělce, což můžeme ještě někdy v budoucnosti udělat. První loga festivalu tehdy vytvořila moje kolegyně z Jiráskova gymnázia v Náchodě, výtvarnice Klára Mičíková. Další loga festivalu v pozdějších letech vytvořil Martin „Hadgi“ Stoklosinsky, kterého velmi dobře znáš.
Letos proběhne ve dnech 18. – 20. června 2026 v Červeném Kostelci již 17. ročník Czech Death Festu. Za tu dobu se u vás vystřídala celá řada světových kapel. Které kapely u vás hrály a na který ročník ty sám rád vzpomínáš?
Za tu dobu se u nás prostřídalo hodně kapel. Vem si, že u nás hraje v průměru za ty roky kolem 35 až 40 kapel v jednom ročníku. Na záčatku bylo těch kapel méně. Potom jich bylo víc. Takže za tu dobu u nás hrálo víc než 500 kapel a rozhodně to není číslo konečné. Mraky kapel. Takže ti řeknu několik zásadních kapel, na které si vzpomínám: NAPALM DEATH, GRAVE, ASPHYX, DYING FETUS, BENEDICTION, MARDUK, SUFFOCATION, SAMAEL, DESTRUCTION, PESTILENCE a tak dále. Je to opravdu hodně a myslím si, že to nejsou malá jména. Ale co mi třeba přišlo velmi zajímavé a nečekal bych, že u nás někdy zahrajou a musím říci, že to byl můj nápad a byl jsem úplně nadšený, když jsem to sděloval kolegům, tak to byl koncert CLAWFINGER. Já vím, že stylově je to trochu něco jiného, ale podívejme se na 17. ročník. Letos tam máme Redzeda. S tím zase přišel Goro. Takže uvidíme, jak to letos dopadne. Ale proč tam nedat i něco jiného. My rozhodně nejedeme striktně jenom death metal. I když death metal je ta hlavní složka toho festivalu. Koncert CLAWFINGER v roce 2024 u nás prostě neměl chybu.
Mám rád čtyři jejich hity a oni je tam hráli. O jeden hit jsem si řekl já ( Don´t get me wrong) a oni mi ho zahráli. Já jsem si v podstatě celý koncert užil na kraji pódia a některé písně jsem si zazpíval s nimi. Nemělo to chybu. Takže za mě určitě CLAWFINGER. Splněný sen. Přelomový rok byl také v roce 2016, kdy k nám přijeli NAPALM DEATH. Světová značka. Tenkrát to přitáhlo velmi hodně lidí. A dále potom rok 2017, kdy k nám dorazili ENTOMBED.
A například pro našeho basáka Martina byl tím vrcholem koncert SUFFOCATION, kteří k nám přijeli v roce 2012. SUFFOCATION na Broďáku? Co chceš víc? Navíc u nás zahráli poslední koncert s původním zpěvákem Frankem Mullenem, který potom z kapely odešel a zjevoval se občas na koncertech v USA, ale v Evropě už ne. No a rok 2019, kdy u nás hráli MARDUK, ASPHYX a VADER, byl jeden z prvních ročníků, kdy jsme mohli řict, že máme úplně plno a nejsme v mínusových číslech. Jenomže potom přišel covid a bylo všechno úplně v prdeli a další ročník se nekonal. Prostě harakiri. Hodně peněz. Takže jsme za ten plusový ročník 2019 hned dostali tzv. finančně po papuli. Ale byl to boj a zvládli jsme ho a jedeme dál.
Jak to máte po finanční stránce? Máte nějaké sponzory, kteří festival pravidelně podporují?
Co se týká sponzorů je to velmi těžké. Sponzoři chtějí být vidět, ať už jde o formule, fotbal, hokej, tenis. A sponzorovat death metal je skoro utopie. Ale máme několik dobrých přátel, kteří tuto hudbu milujou a ti nám občas finančně pomohli. Měli jsme leta letoucí spolupráci s vydavatelstvím Metalgate, které do rozpočtu festivalu přineslo opravdu zajímavé finanční částky a mohli jsme díky nim posunout ten festival o stupeň výš, protože díky nim jsme mohli pozvat dražší kapely nebo více větších kapel na které by jsme si předtím v tom rozpočtu netroufli, protože být v mínusu tolik a tolik nebo o řád ve vyšším minusu, protože jsme jeli do desátého ročníku v červených číslech a každý rok vlastně makáš pro ten festival deset nebo jedenáct měsíců v roce a potom to musíš doplácet. Tak je velmi smutné, že jsme na tom festivalu makali devět let tak, že na tom děláš prakticky denně a dostaneš se k tomu, že lidi odjedou, spočítáš to a zjistíš, že jsi v mínusu. Bez sponzorů a partnerů by to nešlo. Metalgate nám velice pomohli. Metalgate potom v posledních letech z našeho festivalu odešli. Začali se věnovat kromě vydávání kapel zejména vydávání knih. My jsme jim za jejich pomoc velmi vděční. Spolupráce byla na výbornou. Dnes jsme tedy schopní stát na svých nohou. Samozřejmě jsme vděční za každého sponzora i za ty menší tzv. lokální sponzory, kde se to pohybuje spíše v menších částkách, ale co si budeme povídat, každá koruna je dobrá a pomáhá nám tu scénu vylepšit, zvát známější kapely. Tímto bych chtěl také poděkovat jednomu z našich prvních sponzorů, který nás podporuje stále, což je pivovar Primátor z Náchoda. Tímto Primátorovi moc za celý festival děkuji. Od roku 2009 s námi spolupracují dodnes. I když se nejedná hned o finanční částky, ale poskytli například pivo zdarma pro kapely a organizátory, a to byla velká pomoc. Zatímco, když jsme oslovili jiné pivovary v okolí, tak dobrou zprávou bylo, když nám odpověděli, že ne, ale špatná zpráva byla, že se neozvali vůbec. Byl to boj. Dnes se nám některé z těchto firem ozývají, ale my zůstáváme věrni Primátoru. A děkujeme také městu Červený Kostelec, které nám pomáhá s reklamou a v minulosti občas i s ubytováním.
Kolik scén má váš festival a jak to všechno zvládáte po organizační stránce? Někdo třeba využívá dobrovolníky nebo studenty. Jak je to u vás?
Zpočátku byly dvě pódia, která stály proti sobě. Ale nebyla tam chvíle klidu třeba na jídlo a pití. Tak jsme poslouchali ty naše fanoušky, kteří tam jezdí několik let, že v podstatě by stačilo to jedno pódium. Tak jsme se nakonec přiklonili k variantě jednoho pódia, které jsme jsme udělali mnohem větší. Opravdu pořádné pódium s vysokou střechou. Vylepšili jsme hudební aparaturu. Zlepšili jsme světelný park. Takže teď je to několik posledních let absolutně profi. No a lidé jsou rádi, že mají dvacet minut před velkými kapelami, aby si mohli odskočit a tak dále. Jedeme na jednu stage a konec konců, co ti mám povídat, když jsou dvě stage, tak máš dvakrát backline, dvakrát světla atd. No není to legrace, a hlavně to stojí dost peněz. Ve finále je pro nás i z hlediska financí jedno pódium lepší. A myslíme si, že ty kapely mají dostatečný čas, aby se připravily. Co se týká brigádníku, tak od začátku to děláme hlavě sami plus rodinní příslušníci. Takže manželky, přítelkyně, děti, kamarádi a tak dále. A poslední dobou se u nás pohybuje sto brigádníků, kteří jsou placeni od hodiny. Takže celý tým v podstatě tvoří centrální štáb organizátorů, což je dvacet lidí a sto brigádníků. A bez brigádníků by ten festival dnes nešel vůbec zrealizovat a za to jim velmi děkuji.
Festival pravidelně probíhá ve velmi atraktivní a v podstatě rekreační lokalitě hned u rybníka. Jakou kapacitu má Autocamp Brodský a jste jako organizátoři spokojeni s tímto zajímavým zázemím?
Autocamp Brodský tzv. Broďák byl prvním místem, které nás tehdy napadlo v souvislosti s pořádáním festivalu. Trávili jsme tam celé léto, když jsme byli malí. Jezdili jsme se tam na kolech koupat. Trávili jsme mnoho času na Broďáku a u jednoho z mol jsme se setkávali s partou. Později jsme tam jezdili na pionýrech (u nás ve Slezsku se pionýru říká fichtl) a odtamtud jsme vyráželi do nedalekého Polska na nákup kazet značky Baron, což byl v podstatě kopie. Ale na počátku devadesátých let jste v Náchodě nekoupili alba NAPALM DEATH, OBITUARY, CANNIBAL CORPSE aj. Nejtvrdší, co v té výloze bylo, tak to byly vinyly PRAŽSKÉHO VÝBĚRU, ARAKAINU, DEBUSTROLU nebo KRYPTORU. Ale tvrdé deathmetalový tam za výlohou tehdy nebyly. A my jsme tady měli Polsko. A stačilo sednout na motorku a za dvacet minut byl člověk někde na tržnici a nakoupil podle možnosti pět až deset kazet. Mělo to svoje kouzlo. Člověk třeba vešel do nějakého obchodu, kde sedmdesátiletá babička prodávala nějaké bavlnky, šatičky, korálky a ve vedlejší výloze měla padesát deathmetalových alb, což bylo prostě fantastické. A tehdy jsme vybírali alba podle obalu a loga kapely. Někdy jsme sekli. Jindy se nám ta kapela líbila. Nebyla to doba internetu a Spotify jako dnes. A pokud chtěl člověk poznávat nové kapely, tak si prostě musel koupit ty kazety. Nemám nic proti Spotify. Dnes je to v podstatě jednodušší. Ale tehdy jsme doma ty kazety rozmnožovaly nebo jsme si je navzájem půjčovali nebo vyměňovali. Dokonce si pamatuji jednoho člověka z Brna, který měl celý seznam kazet na výměnu. Tak vznikla celá komunita. Ta doba byla prostě fantastická a na to člověk nikdy nezapomene. I na názvech kapel jsem se tehdy v podstatě sám naučil velmi dobře anglicky, protože jsem si je překládal. Takže Broďák byla jasná volba, protože my jsme tam tehdy na kazeťáku tzv. Dvojčeti, kde máš dvě kazety poslouchali ty kazety z Polska. A té době jsem poslouchal album DEATH „Leprosy“. Chuckův hlas, ty bicí a riffy. A my jsme si říkali, co je tohle za lidi, co jedí, jak žijí? No a uběhlo pár let a hráli jsme v jednom roce s DEATH dva koncerty a jeden jejich koncert jsme pořádali. A já jsem s Chuckem Schuldinerem strávil celé odpoledne a večer. To prostě chceš. Zážitky na celý život. Broďák je nádherné a kouzelné místo a rozhodně ho nebudeme měnit. Zázemí na Broďáku je fantastické. Broďak je pecka. Je to Jedno z nejhezčích festivalových zázemí v této republice.
Máš přehled o tom, jaká je návštěvnost vašeho festivalu a kolik lidí festival pravidelně navštěvuje?
První ročník festivalu navštívilo necelých 200 lidí. Dnes se návštěvnost pohybuje v rozmezí od 1500 do 2000 návštěvníků. Platících je kolem 1500 až 1600 lidí. Zbytek jsou lidé z kapel, organizátoři, brigádníci, fotografové, reportéři, hosté atd.
Přejdu teď k aktuálnímu ročníku. Sedmnáctý ročník Czech Death Festu nabídne opět pestrou přehlídku metalových kapel od nás i ze zahraničí. Těch headlinerů bude letos víc. Můžeš nám je představit a na koho se ty sám nejvíce těšíš?
Letos bude u nás opravdu velmi pestrá přehlídka metalových kapel. Jedno ze zajímavých jmen je určitě kapela SARCOFAGO z Brazílie. Na ty se moc těším. Dalším headlinerem budou ASPHYX z Nizozemí. ASPHYX považuji za naprosto fantastickou kapelu, která na pódiu odevzdá úplně vše. A Martin van Drunen je jeden z nejlepších deathmetalových zpěvaků na světě. Už když zpíval v PESTILENCE, tak to bylo úplně mrazivé. Hlavně tedy na albu „Consuming Impulse“. Navíc ASPHYX jsou i dobří přátelé, tak se moc těším, až se po koncertě setkáme a posedíme někde u piva. Já osobně se strašně těším na BLOODBATH, protož mám hodně rád švédský death metal. A BLOODBATH společně s LIK patří k těm novějším kapelám oproti těm starým DISMEMBER, GRAVE, ENTOMBED. Na BLOODBATH se strašně moc těším. Mám v této kapele dva kamarády, ale poslední dobou se jim často mění sestava, ale v současné době u nich zpívá zpěvák Nick Holmes PARAADISE LOST, takže taky skvělý. Protože jsme řešili i PARADISE LOST na našem festivalu, ale sešlo z toho. Dále tam máme německou partičku DISBELIEF, která u nás nehraje tak často. Takže je většina fanoušků určitě neslyšela. A Karstenův vokál je naprosto skvělý a je to takový evropský Tardy (OBITUARY). Dále tam máme AVULSED ze Španělska. Budou u nás podruhé a za tu dobu si vybudovali početnou fanouškovskou základnu. Přemýšlím, co tam máme dál? Pro blackmetalisty určitě zajímavá kapela TSJUDER z Norska. Jdou nahoru a určitě o nich ještě uslyšíme. A samozřejmě POSSESSED z USA, kteří přehrají celé album „Seven Churches“ z roku 1985 a ještě něco navíc. To album mám také na kazetě z Polska. Na ty se opravdy velmi těším. Dále potom kapely ROTPIT nebo RADIATHOR.
Poslední otázka. Festival se kvapem blíží. Máš ještě nějaký vzkaz pro metalové fans, kteří třeba ještě váhají a rozhodují se kam letos pojedou?
Děkuji především lidem, kteří jezdí na Czech Death Fest od prvního ročníku. Bylo vás v roce 2009 skoro dvěstě a bez vás bychom to nikdy nezvládli a vůbec nemohli pokračovat. Dále bych chtěl vzkázat dalším fanouškům, kteří u nás ještě nebyli, přijeďte, zkuste to, řekněte dalším lidem o našem festivalu Tři dny metalové muziky se světovými kapelami za normální ceny. Stojí to za to. Kdo tady byl jednou, ten se sem bude vždy rád vracet. A přijeďte včas klidně o den dříve již ve středu. Areál bude otevřen již od 12 hodin a vy můžete v pohodě a bez stresu zaparkovat a zabydlet se. Těšíme se na vás a brzy se všemi na viděnou na Broďáku. Čau.
Facebook: https://www.facebook.com/czechdeathfest
Událost CDF 2026: https://www.facebook.com/events/1292012352529107/
RORTHARRY: https://www.facebook.com/tortharry
Děkuji za rozhovor
Ptal se David Bátor
Komentáře