15.05. 2014 - Souper Man, Titanic - Brno, Ponrepo

VE ČTVRTEK TO BYLO DOBRÝ

aneb

„PANNA“ V PONREPU

Report / Titanic, Souperman / čtvrtek 15. května 2014, po 19. h. / Brno, klub Ponrepo

Unikátní akce se odehrála v brněnském klubu Ponrepo – necelého půl roku od Metalových Vánoc 2013 v Brně opět vystoupila žijící klasika tuzemského heavy metalu, skupina TITANIC. Nejednalo se však o klasický koncert, šlo spíše o specifickou (polo)soukromou akci, kterou „zařídil“ řidič Titaniku, a tak se kapela v pro ni možná trochu nezvyklém prostředí setkala především s kamarády (cituji frontmana Zdeňka Černého), a třebaže kulečníkové stoly kousek od pódia byly mimo provoz, přikryté ochrannými plachtami, ten večer koule rozhodně měl!

Ponrepo není jenom svět, kde se někdo hezký svléká, naopak – několikrát v měsíci se prostor v přízemí obléká do hudebního hávu (nedávno zde hráli například kultovní MADMENi se „škaredými“ Vildou Majtnerem a Golišem Drápalem), a tentokrát se oblékl do pláště věru tvrdě rockového. Pár hodin natvrdo, proč ne?

Že bude o zábavu postaráno, bylo jasné už ze spešl promoplakoše, na němž sice nechyběl Milan Hanák ani Zdenál Černý, ovšem Džoro a bubeník (ať už Slávek nebo Marthus) byli vtipně nahrazeni postavami, v nichž jistý fanoušek na webu Titaniku odhalil pracovníky Fajn Rock Music :-). Nevím, jestli to byl originální „záměr“, ale tenhle fór každopádně musel v posledním čísle New Expressu zaujmout (newexpress.cz).

Á propos, bubeník. Kosmopolitní génius Martin Marthus Škaroupka, jak známo syn Obludária Škaroupky z Dogmy Art, ten večer ne(po)mohl, Slávek Fric si za bubny taky nedřepl, a tak Titanic sáhl po dalším vynikajícím bicmanovi, svém bývalém Miloni Nahodilovi. Toho známe dobře ze Saxu, a v posledních dobách třeba ze Stejšnu nebo projektu Špilberk, s nímž Miloň nedávno vydal vynikající CD, v jehož drážkách úspěšně bubnuje do zpěvu Darji Hrubé (ex-Loretta).

Jako host Titaniku nakonec na začátku nevystoupilo avízované sdružení Theator, ale brněnské trio SOUPERMAN (souperman.eu, bandzne.cz/souperman). A volba to byla před volbami do EU (aby nedošlo k mýlce, narážím čistě a jen na serverovou koncovku oficiálních webových stránek kapely :-), vskutku vydařená, neboť Supermani předvedli svěží rock anglický i český, přičemž na koncert „přiletěl“ i legendární Abraxas, k tomu však až o něco později.

Vrtalo mi hlavou, proč se kapela nejmenuje Superman, ale Souperman. Domníval jsem se, zdali to nemůže nějak vyjadřovat podstatu slova „soupeř“, a tak jsem si po skončení vystoupení šel „verbálně zasoupeřit“ se samotným lídrem kapely Robertem Jančíkem, který mi vysvětlil, že předmětná slovní hříčka jest odvozena od slova „soup“, tj. polévka, a tedy „Souperman – polévkový muž“. Což má vyjadřovat, že „nobody is perfect – nikdo není dokonalý“, ani superman; každý má svoje potřeby, potřebuje třeba jíst a tak, a ježto některé potřeby se dají zahnat například citovanou polévkou, tož zkrátka a jednoduše – Souperman. 

Za svůj zájem jsem byl odměněn nejen rozluštěním oné názvoslovné hádanky, ale též třísongovým singlem kapely „...enters your world“ z Léta Páně 2012. Hmm, nutno podotknout, že marketing máte hoši dobře zvládnutý, yeeeaaah! Inu, jak praví klasik Lou Fanánek Hagen: Líná hu(d)ba – holý neštěstí...

Z playlistu mi v paměti utkvěly songy jako Sisters and Mothers (Sestry a matky) či When (Když). České verze názvů uvádím jednak proto, že zazněly přímo ze stejdže, a jednak proto, že zazněly asi proto, že kapela praktikuje platformu anglických i českých variant textů, což považuji za velmi rozumnou a praktickou, samozřejmě čistě hudební praktiku.  

Vynechat nemohu ani opravdu výrazný hit Butterfly, česky Motýlek (překlad Létající máslo by byl již hodně hodně volný :-). Ovšem zatímco Steve McQueen byl jako Motýlek ve stejnojmenném filmu hodně drsnej chlap, kompozice Motýlek od Soupermana je spíše křehčího rázu – no koneckonců, on ten drsnej chlap Motýlek byl vlastně taky dost citlivej... Jasnej šlágr, kterej mne zaujal hned na koncertě, a svoji výraznou pozici potvrdil následným poslechem i na již zmíněném singlu (skupina právě chystá ve studiu SONO své první řadové CD).

Abraxas je jak známo havran Malé čarodějnice, o něco později i pražská rocková brigáda Slávka Jandy. Pro závěr svého hraní si Souperman zvolil cover Každý den je to jinak, a ač nevím, jak se bude téhle trojici dařit ve dnech příštích, ve čtvrtek to bylo fakt dobrý!

A dobré, zcela profesionální vystoupení předvedl i brněnský TITANIC (titanicband.eu). Do důsledku dotažená byla přitom i celá koncepce ponrepovského večera, neboť jak si správně všiml webmaster Míťas, již při setu Soupermana běžel za jeho zády na plátně velkofilm Titanic, takže přívaly skvělé hudby byly symptomaticky podkresleny ničím jiným než přívaly smrtící vody... a aby té „vody“ nebylo málo, Shaumal mne zchladila jednou rozlitou retro-limčou, a na té spontánně vzniklé hladině právě vyplouvá...vyplouvá...vyplouvá.......................

......................že Titanic už dávno není žádná „mumie“, potvrdila hned vstupní skladba Ďábelská mumie, známý to otvírák debutu Metal Celebration z roku 1989 (ano, odečtěte čtvrtstoletí zpět!). A když se vzápětí hrála slavná přeslavná dobová Vizáž, představovala vlastně jakési spojení mezi tím starým a nejnovějším Titanikem, neboť v nové verzi vyšla i na aktuálním CD z roku 2013 Double Time.

Z prvotiny zněly též věci jako Železná panna (nemůžu nepřekládat: Iron Maiden :-), Netvor AIDS anebo Figurína. Dobře fungující dvoj-blok balad Figurína / Stále tě chci, tj. songu naopak z „dvojky“ Ábel, je již dostatečně zažitý, obdobně jako když Kern hrávával svůj baladický dvojblok Fernetový oči / Exploze. Navíc věc Stále tě chci, zřejmě víc než svým názvem známá svým sloganem „Dál lžou, krásně lžou / lásku nám šeptají“, disponuje fantasticky gradujícím nástupem právě před oním citovaným refrénem, takže z balady se v tuto chvíli stává spíše detonující smršť, likvidující okolo sebe vše živé (a zejména ty nebohé muže).

A z nového CD Double Time se pivopitelně nehrála jen staronová Vizáž, ale též úvodní řízná pecka Hráč, či třeba druhá, magicky orientálně laděná skladba Zrcadlo, na níž si obzvlášť „zgustla“ i moje kamarádka Shaumal, jelikož tato píseň jest její oblíbenou.

Shaumal si ovšem pochutnala též na tzv. retro-limonádách, tzn. limonádách v různých příchutích, podávaných v dobových, objemově 0,33 l typických „bombových“ lahvích, zatímco my dva s Míťasem jsme chrochtali blahem nad blaženým, dobře ošetřeným pivem Krušovické Pšeničné 11 (spousta lidí si myslí, že je to dvanáctka, ale není to pravda – je to ležák 11, ovšem výborný, a chuti plné skoro jak dvanáctka).

Co se týče zvuku, zpočátku mi připadal na můj vkus dosti nahlas, ale to bylo blízko pod pódiem, zatímco pokud jsem trochu poodstoupil, bylo to akorát, navíc ušní bubínky si postupem času přivykly, a hlavně to bylo dostatečně čitelné, takže v samotném závěru bylo možno si nerušeně vychutnat metalové evergreeny Simulant a Metalovej svátek.

Škoda jen, že když jsme se především my chlapi tak hezky sešli (ale pozor, na koncertě byla přítomna též zpěvačka Martina Abrahamová, kterou můžete znát kupříkladu z kapely Rhodian), nedošlo už na „helloweenovský“ šlágr Když se chlapi sejdou, ale zase na druhou stranu tak trošku chápu, že do komornějšího ladění této akce by asi tak úplně nesedl, poněvadž je stvořen především pro velké sály a velké podniky typu Metalových Vánoc, na jejichž 4. ročníku nebude Titanic – jako jediný pravidelný účastník! – chybět ani letos... (a možná se dočkáme i výše zmíněného Kernu, se křtem jeho nového CD, právě o rok později než Titanic).

Třebaže za Džoro Enčevem visel plakát „první dámy české country“ Věry Martinové, ten večer nikdo „kántry“ nebyl (možná později), nicméně svoji country, totiž svoji zem, jste mohli opět milovat pro její dobrou hudbu, pro rock a metal, který pro svůj rozvoj nikdy neměl zázemí velkého ekonomického trhu, ale i přesto se dokázal prosadit, a navždy zůstane v paměti a vzpomínkách, a nejenom ve vzpomínkách, protože ta hudba je stále živá a kurwa do prdele zaplať Pámbu za to. :-)

Tady Dědek. Fotky Míťas, pár Dědek.

Zajímavosti:

Jak jsem si následně díky webu skupiny Souperman uvědomil, na pódiu ten večer nebyl pouze jediný člověk spojený s historií kapely Sax, tj. Miloň Nahodil (resp. Džoro Enčev, který si zahrál sóla na LP Saxu Zóna strachu): např. bubeník Soupermanu Milan Horký, tehdy přezdívaný „Pupek“, dnes „Hořčák“, natočil spolu s Pavlem Pijákem LP Sax Piják: Válka nervů, a krátce předtím působil v brněnské thrash metalové kapele Krevel (CD + DVD Krevel: Thrash Metal, vydáno 2008 – nahrávky z roku 1991). Známé je i uskupení, v němž působil basák Soupermanu Pavel Kocián – Nebeztebe. Co jsem vůbec netušil, že lídr Soupermanu Robert Jančík hrál ve skupině Titanic...