ŽELEZNÉ VZPOMÍNKY ČÍSLO 2: LITANIE K SATANOVI

Psala se 80. léta, a Root překvapoval Beethovenem i Baudelairem. V Brně prostě vykvetlo zlo - třeba ve zvukové podobě demáče Reap Of Hell (Pekelná žeň), z nějž pochází skladba inspirovaná básní právě Charlese Baudelaireho Litanie k Satanovi.

Poprvé se tato skutečnost dostala v širší (a třeba i moji) známost díky článku Petra Korála v Melodii z prosince 1989. Na titulní straně u počítače (!) Lubomír Dorůžka, na druhé straně obálky Intertalent 89 a německá Sandra a ostravská Tanja, a na straně 385 (počítáno v rámci ročníku) v rubrice Na ranveji – ROOT (a to vůbec nepočítám, že těsně nad ním byla nespoutaná ČERTICE Yvetta Blanarovičová)!

„Vůdčí osobností je od samého počátku „veterán“ brněnské rockové scény Jiří Valter alias Big Boss.“ … „V Root hrál dlouho na bicí, od dubna 1989 se však přece jen vrátil tam, kam celá léta převážně patřil – za mikrofon (střídání dosavadního zpěváka Dr. Fe).“

My jsme Melodii odebírali, a pomatuju se, že jako náctiletý jsem vůbec nechápal, co je to Litanie… myslel jsem, že se jedná o jakési nářečně ztvárněné „lítanie“, čili lítání k Satanovi, á la čarodějnice a Petrovy kameny. Teprve později jsem pochopil jisté latinské výrazy, o Baudelaireovi a jeho „české“ Mršině ani nemluvě.

Vážení přátelé, je tady Pekelná žeň, je tady Litanie k Satanovi se zpěvákem Dr. Fe alias brněnským Železem!!!

(Škoda toho překlepu v názvu skladby na YT, ale kdo nedělá překlepppppppppy, že…)