Princezna z pekla? Metalová Míša Jílková!

Měla z pekla štěstí, když se proslavila televizním pořadem se symptomatickým názvem Kotel? V jehož prvním díle vařila kdysi v druhé půlce devadesátých let křesťana Ing. Josefa Luxe?  

Michaela Jílková je velmi spontánní postava tuzemského mediálního dění. Všichni ji známe z aktuálního diskusního pořadu ČT Máte slovo (s Michaelou Jílkovou), ovšem její dřívější tváře jsou neméně zajímavé. Pojďme si tedy tuto krásnou dámu ještě více představit. 

Psal se rok 1983, mně bylo osm let (kolik bylo Vám?), a dnes slavný režisér  Vít Olmer natočil malebný film Stav ztroskotání, v němž dal příležitost spoustě pozdějších hereckých či režisérských hvězd, například Filip Renč, Michal Suchánek, Martin Zounar, Sagvan Tofi, Yvetta Blanarovičová, Kateřina Brožová (jelikož tu skoro nejde poznat, upřesňuju – střízlivá tmavovláska) anebo – anebo Michaela Jílková. 

Ano, mladičká a nádherňoučká Michaela Jílková (teda, vona je baba furt, to zas né že né, dnes možná dokonce hezčí než tehdy). Pakliže byste ji při zhlédnutí filmu nemohli poznat, pak vězte, že to je ta, která se - podobně jako Josef Abrhám ve Svatební cestě do Jiljí - houpe nad řeknou na větvi). 

Jakýmsi hudebním leitmotivem filmu je country píseň století od Wabiho Daňka Rosa na kolejích, jejíž název neznamená, že na studentské ubytovně účastnice prvého ročníku zvlhla, ale že zas šlapem dál (přičemž u šlapání zvlhnutí též nevylučuji). Ve filmu sice tuhle nádhernou píseň nezpívá přímo Wabi, nicméně ke scenériím řek a přilehlých lesů se hodí jak hrnec na prdel. 

Ovšem zpátky k Míše: jistotou je, že se od country stylu Rosy na kolejích postupem času přesunula k podstatně tvrdším hudebním žánrům. 

Mezi rockovými příznivci si v 80. letech minulého století vydobyl velmi slušné renomé pořad Čs. rozhlasu Posloucháte Větrník; pořad, který dával příležitost znít v éteru mladým rockovým kapelám. Koneckonců, ve spolupráci s vydavatelstvím Supraphon získal postupně i podobu tří elpíček, jejichž podtitul byl „mladý rock z rozhlasového pořadu“.  Kromě jiných rockových kapel se zde představily i metalové soubory jako Arakain, Citron, Kern...a to  třeba i s unikátními nahrávkami z vlastních zkušeben (viz Kern a „okleštěná“ Zídka z tehdejšího Komárova). 

Ale proč vlastně Míša? Každoměsíční součástí bylo i metalové vydání Větrníku zované Metal Top Ten. Jednalo se o soutěž metalových kapel, kdy vždycky pět kapel postoupilo a pět vypadlo. Skupiny, které postoupily, do příštího kola vždycky nasadily novou písničku, a tak se nuda rozhodně nekonala. Zněly ansámbly domácí i cizí, pamatuju si (a nejenom pamatuju, mám dokonce něco i nahrané na MC!) třeba Metalliku, Sodom, Dokken, Master’s Hammer, Titanic, Brian, Patent a tak dál a tak dál. Prostě spousta kapel, které uváděli...no a teď to přijde: 

Rozhlasový nestor s podmanivým hlasem Oskar Gottlieb (request in pacem) a rádiová učnice Michaela Jílková! Neuvěřitelně dobře fungující kombinace staršího, zkušeného redaktora s řvoucím mládím, nám vždycky jednou za měsíc pouštěla metalové novinky a já (nejen metalový) panic, jsem nemohl odlepit ucho od reproduktoru. Až dodneška si moc dobře pamatuju, jak Míša krásně divoce ty elektrický kytary uváděla, třeba ve stylu „Metallica - jedem!“ - - - Hm, možná i právě tohle mám ještě někde nahraný...

Jenomže tímto výčet metalových aktivit Michaely Jílkové rozhodně nekončí. Možná aby se připravila na budoucí famózní televizní kariéru, moderovala předtím nic jiného než metalový fesťáky. Aktivita, která se vrací a která má tedy svůj půvab i dnes: je zkrátka dobré říct něco mezi gigy jenotlivých souborů, sdělit na mikrofon pár zajímavých informací, kdo bude hrát, co o něm víme, co nás čeká a nečeká... 

V Brně se tato dobrá tradice vrátila zejména se semilassovskými Metalovými Vánocemi. A pakliže se pamatuji správně, tak Michaela Jílková takto moderovala i dobový metalový festival v Brně-Komárově v roce 1993 (toto prosím ovšem absolutně bez záruky, je to už opravdu hodně let). Případní pamětníci, prosím, pokud víte, doplňte mne či opravte, děkuji. 

Tak, a tady moje VZPOMÍNKY končí. Co ovšem nekončí, jsou POCITY z oněch vzpomínek. Na metalu jsem vyrostl a jsem mu věrný dodnes. A slovo „dodnes“ s sebou nese i včera, a k tomu „včera“ patří i dnešní Míša Jílková. „METALLICA – jedééém!“
Děkuji Vám za netelevizní nepozornost. 

Napsal Dědek.

Související odkazy: 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Michaela_J%C3%ADlkov%C3%A1
https://www.csfd.cz/tvurce/50089-michaela-jilkova/
https://www.metal-line.cz/articles/jak-jsem-se-stal-sodomitou-1008