Deset bran nebe a pekla
Rockfest Winter Industrial II. / 21. prosince 2019 / Pohořelice / Foto: Shaumal
S dovolením jsem slavnou báseň Devět bran tvého těla od neméně slavného básníka Guillamea Apollinairea rozšířil na bran deset (krom symbolických deseti fotek v naší galerce): ta desátá brána je totiž brána věčnosti, neb v den ten, kdy se konal pohořelický fest, zemřel basák brněnského Titaniku Milan Hanák, jemuž byla na místě vzdána metalová čest.
Nikdo nevíme, kdy a kam přijdeme, a jestli to vůbec všechno je. Tady na zemi platí pravidla, že Peklo je Root, Nebe je Kronek a Brána jsou Gate Crasher. Odtud onen titulek tohoto zvláštního článku – 10 Bran Nebe a Pekla. A podle plakátu samozřejmě též Projekt, Patent a Deviance.
Zejména teď před Vánocemi je těch deviací vskutku dost. Vystřílená čekárna v Ostravě, manévry na Lidické v Brně, problémy v Aši, evakuované trhy v Německu. O co víc je deviací, o to víc přeji všem spoustu variací, variací na renesanční téma, klid, dobro a tak všelijak, jenomže to je jenom zbožné či jiné - každý dle vlastního vyznání - přání.
Brněnský ROOT je hvězda pekelné oblohy (no děcka, z podstaty věci jsem nemohl napsat nebeské), a teď si přej, aby ta hvězda padala do tvých vlasů a tam začala pořádně chrčet. Kdo umí počítat aspoň do šesti, lehce si spočítá těch 6 -6 -6, 666, který se v Pohořelicích zpívalo vestoje, no kdybych chtěl být věru cynický provokatér, napsal bych: ZaplaťPámbu, že tady ty „Kořeny“ máme. Pro někoho je šestka prostě šťastný číslo.
JAROSLAV ALBERT KRONEK je král barytonových nebes, letos konečně rozepjal svou elektrickou duši a dal nám všem notně a krásně na prdel - Inu, není nad pořádnej výprask, jímž se rozproudí tělo i krev. Potřetí letos (Sono, Přerov, Pohořelice) roztáhl svá monumentálně proudem nabitá křídla a proletěl se nad námi i v nás. Samá voda neplatí, Hvězdám už věřím a hlavně ještě přelézt tu Zídku bláznů. Zídku blááááznůůůůů...
GATE CRASHER jsou častokrát zvaní „nezvaní hosté“, bořiči bran, kteří všechny milujou a který všichni milujou. Teda skoro všichni, což úplně stačí. Jsou stále ještě plně mladí na to, aby dělali pořádnej chlív, což se jim dost a dost daří, prostě prasata jedna nádherná! Tenhle muzikální chlív je fakt docela slušná Past, do níž se chytí a nachytá nejedna mama aj prateta, nejedno klouče i vnouče. Chcete ohně? Máte je mít. Bigbít!
Omlouvám se, víc nevím, ani z fotek ani z nic. Kdo jste byli, víte víc. Vím jenom, že brány Nebe i Pekla jsou věru nevyzpytatelné, a bůhví či čertví, kudy jednou definitivně půjdeme. Ještě předtím ale prosím nad sebou nechme zářit Hvězdy pekelné oblohy, Krále barytonových nebes i Všechny nezvané hosty aka bořiče bran, plus všechny další krásné Projekty, na které má Patent nejedna Deviance.
Závěrem mi prosím povolte a dovolte a revolte(r), abych poslal vzkaz jednomu člověku, kterýho už od 13 let nade vše miluju, na kterýho nedám dopustit, a proto do něj pořád tak různě šťourám a šťouchám a „verbálně ho kuchám“ – vesmírný vzkaz panu Jardovi Albertu Kronkovi, pořízený drobnou parafrází textu skladby To se mi jen zdá. Vzkaz člověku, jenž „aspoň za ruku“ chytl kdysi i dnes ten klubový & halový metal:
Záříš jak meteor
v pozemských drahách
A zdá se že nemáš
na vybranou...
Text Dědek / Foto Shaumal
Komentáře