TV Recenze: STRHUJÍCÍ MOTOROVÁ JÍZDA aneb Taková malá „LEMMYniscence“

Motōrhead / TV Koncert / ČT ART / pátek 22. května 2020 20.30 + neděle 24. května 2020 00.40 / / Tour Clean Your Clock / Mnichov / listopad 2015

Tady si připadám trochu jako zlosyn ve svatostánku. Nikdy jsem totiž nebyl pravověrný příznivec Motōrhead, naopak, jejich v podstatě tří-akordovou muziku jsem odmítal, jenomže svět a čas svědčí o něčem jiném.

Slovní hříčka Reminiscence –„LEMMYniscence“ – Luminiscence mne vnitřně nabudila. A do toho docela nonkonformní anglický slogan Clean Your Clock, který se opravdu nehodí přeložit jako „Umyj si hodiny“. Jasně, můžu si umýt svý hodiny, případně něco jiného, ale taky můžu dát někomu do držky, resp. rozbít nepřítele (což je správný překlad, za nějž děkuju své milované angličtinářce švagrové).

Jak symbolické, kterak šílené! Kolik hodin zbývalo Mistru Lemmymu, aby na tomhle tour řval jak tur, vědom si svého stavu. Nepřítel byl jasný – rakovina. Nebyla na něm znát. Bylo na něm znát jedno jediné: chuť žít, chuť zpívat, chuť hrát.

Dobrej syrovej zvuk, (bas)kytary řvaly jak holky čtyřicítky před oplodněním, koncert valil jak stádo zdivočelých prasat, a na zvuk uši nastražený jak netopýr!

Mám doma dvě origoš cédéčka od Motōrhead, ehm, vlastně vlastním tři, panč to jedno je 2CD: No Sleep ’til Hammersmith + I Got Mine. Na tom prvním výběru je třeba skladba No Class, která se v pátek taky hrála. Á propos, No Class? No Class? First Class!

Kdysi mi mejlem přišel docela vtipnej soubor, nazvanej Poslední věty před smrtí. Bylo tam něco jako „Tenhle led je dost tlustej“ anebo „To je ale roztomilý hafánek“. Bohužel, jednou z posledních vět před smrtí byla i ta Lemmyho:

„Čeká nás poslední věc. Jestli pak uděláte kravál, ještě se vrátíme.“ - Ace Of Spades!

(Docela dobře si tuhle zonku pamatuju v podání Aleše Brichta před X lety na brněnské Riviéře - Míťasu, pamatuješ? A aby toho nebylo málo, tak Aleš tuto světovu skladbu nazpíval i s českým textem Rozdávej na albu Legendy 2.)

Burácelo nebe, burácelo peklo, burácela zem. Hřejivý hrom riffů se valil jak nespoutaná „povoheň“ a řval, že chce ještě. Ještě. Ještě.

V úterý 29. prosince 2015 jsem v reportu z Metalových Vánoc napsal, že metalový svět se probudil do kalného rána: na nebeskou bránu zaklepal Mr. Kilmister. Co říct víc?

Snad jedině - Helevole, umyj si hodiny!

Zlosyn Dědek se kaje.